Evropské akciové trhy ve čtvrtek zaznamenaly výrazný růst poté, co americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy nebudou pokračovat v zavádění cel na evropské země v souvislosti se sporem o Grónsko. Investoři tuto zprávu přijali s úlevou, protože hrozba obchodní eskalace mezi USA a Evropou v posledních dnech výrazně zatěžovala sentiment na trzích a vyvolávala obavy z dalšího zpomalení globální ekonomiky. Krátce po otevření trhů posílily hlavní evropské indexy napříč regionem. Německý index DAX vzrostl o více než jedno procento, francouzský CAC 40 přidal zhruba 1,3 % a britský FTSE 100 posílil o necelé procento. Růst byl široce rozprostřen napříč sektory, přičemž největší zisky zaznamenaly cyklické tituly, průmyslové společnosti a banky, které jsou obzvlášť citlivé na vývoj mezinárodního obchodu a geopolitické vztahy. Klíčovým impulzem pro obrat nálady byl Trumpův projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde americký prezident nejen vyloučil použití vojenské síly v otázce Grónska, ale zároveň potvrdil, že Spojené státy ustupují od plánovaného zavedení cel, která měla vstoupit v platnost na začátku února. Na sociálních sítích následně uvedl, že během jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vznikl rámec budoucí dohody týkající se Grónska a širší bezpečnosti arktického regionu. Tento krok přišel poté, co evropské trhy na začátku týdne prudce oslabily. Trumpovy předchozí výroky o možnosti eskalace cel vůči několika evropským zemím vyvolaly nervozitu a obavy z narušení tradičně silných transatlantických vztahů. Investoři se obávali nejen přímého dopadu cel na evropský export, ale také sekundárních efektů v podobě vyšší inflace, slabšího růstu a zvýšené volatility na finančních trzích. Navzdory aktuálnímu růstu však nejistota ohledně dlouhodobého vztahu mezi Evropskou unií a Spojenými státy zcela nezmizela. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v Davosu upozornila, že Evropa stojí před nutností „hluboké revize“ svého ekonomického modelu, aby byla schopna obstát v prostředí nového mezinárodního uspořádání. Její slova naznačují, že geopolitická rizika a proměnlivost americké politiky zůstávají faktorem, se kterým budou muset evropští investoři i tvůrci politik počítat. Makroekonomický kalendář v Evropě je ve čtvrtek relativně prázdný, což přesouvá pozornost investorů především k datům ze Spojených států. Zvláštní důraz je kladen na statistiky z trhu práce a na vývoj inflace. Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti může napovědět, zda americká ekonomika zůstává dostatečně silná, zatímco údaje o hrubém domácím produktu nabídnou širší pohled na tempo růstu. Největší pozornost však poutá jádrová inflace PCE, která je preferovaným inflačním ukazatelem amerického Federálního rezervního systému. Investoři budou v těchto datech hledat signály ohledně dalšího směřování úrokových sazeb v USA, což má přímý dopad i na evropské trhy prostřednictvím měnových kurzů a globálních kapitálových toků. Na korporátní úrovni přinesl den smíšené zprávy. Společnost Associated British Foods potvrdila, že tržby její oděvní značky Primark během vánoční sezóny klesly, což odpovídá dřívějšímu varování ohledně slabšího zisku. Naopak španělská banka Bankinter oznámila výrazný růst čistého zisku na rekordní úroveň, a to díky silným výnosům z poplatků a správy fondů. Pozitivní výsledky hlásila také švýcarská zdravotnická společnost Galenica, která těžila z růstu napříč všemi segmenty podnikání. Na komoditních trzích se ropa obchodovala v úzkém pásmu. Uklidnění geopolitického napětí kolem Grónska bylo vyváženo zprávami o nárůstu zásob ropy ve Spojených státech. Investoři nyní vyčkávají na oficiální data amerického statistického úřadu, která mohou napovědět o dalším vývoji cen energií a inflace. Celkově lze říci, že čtvrteční růst evropských akcií odráží především krátkodobou úlevu investorů po zmírnění obchodních hrozeb ze strany USA. Přesto zůstává tržní prostředí citlivé na politická prohlášení a makroekonomická data, což naznačuje, že volatilita může v nadcházejících týdnech zůstat zvýšená.