Vyjádření představitelů americké centrální banky na začátku roku 2026 naznačují, že fáze rychlého uvolňování měnové politiky je pravděpodobně za námi. Fed po sérii loňských snížení zvolil vyčkávací strategii a sleduje další vývoj ekonomiky Podle Anny Paulsonové jsou současné sazby stále mírně restriktivní a pomáhají tlumit inflaci Prostor pro další snížení sazeb se otevře až při jasném přiblížení inflace k 2 % Zpomalující trh práce zůstává stabilní a zatím nenaznačuje riziko hlubší recese Prezidentka Federální rezervní banky ve Filadelfii Anna Paulsonová v sobotu uvedla, že další snížení úrokových sazeb může ještě nějakou dobu trvat, protože centrální banka potřebuje více dat, aby mohla vyhodnotit skutečný dopad loňských kroků na inflaci, trh práce a celkový výkon ekonomiky. Její slova zapadají do širšího obrazu Fedu, který se po turbulentním období snaží znovu ukotvit očekávání trhů i veřejnosti. Fed po sérii snížení vyčkává a hodnotí data Paulsonová ve svém projevu, který má přednést na výročním zasedání Allied Social Science Associations ve Filadelfii, popsala aktuální stav ekonomiky poměrně vyváženě. Podle jejích slov je patrné zmírňování inflačních tlaků, trh práce se stabilizuje a hospodářský růst by se měl v letošním roce pohybovat kolem 2 %. Právě tato kombinace faktorů podle ní vytváří prostor pro opatrnost, nikoli pro okamžité další kroky. Uvedla, že současná úroveň úrokových sazeb zůstává „stále trochu restriktivní“, ale zároveň plní svůj účel, tedy tlumí inflaci, aniž by ekonomiku poslala do prudkého útlumu. Pokud by se potvrzoval scénář postupného návratu inflace k cílovým 2 %, bylo by podle ní možné v průběhu roku přistoupit k dalším mírným úpravám sazeb, nikoli však k rychlému nebo agresivnímu uvolňování. Její komentáře přicházejí v době, kdy investoři i analytici hledají odpověď na otázku, zda Fed zahájí nový cyklus snižování sazeb už v první polovině roku, nebo zda si dá delší pauzu. Paulsonová se svým tónem jednoznačně přiklání k druhé variantě. Rozhodování FOMC mezi inflací a trhem práce Anna Paulsonová bude mít v roce 2026 hlasovací právo ve Federální výbor pro otevřený trh, který určuje směr měnové politiky. Právě tento orgán loni snížil cílovou úrokovou sazbu celkem o tři čtvrtě procentního bodu, a to ve třech samostatných krocích po 25 bazických bodech. Po prosincovém zasedání se tak klíčová sazba Fedu ustálila v pásmu 3,5 % až 3,75 %. Tato rozhodnutí byla výsledkem složitého kompromisu. Na jedné straně stálo úsilí udržet dostatečně restriktivní politiku, která by dál tlačila inflaci směrem k cíli. Na straně druhé sílily obavy ze slábnoucího trhu práce, jenž by mohl při příliš přísných podmínkách utrpět výraznější ztráty. Situaci navíc komplikoval politický tlak. Prezident Donald Trump opakovaně vyzýval Fed k agresivnějším škrtům sazeb, zatímco část centrálních bankéřů se stavěla proti jakémukoli uvolnění s argumentem, že inflace zůstává nad cílovou úrovní. Výsledkem byla opatrná strategie postupných kroků, kterou Fed hájí i na začátku letošního roku. Na prosincovém zasedání předseda Jerome Powell neposkytl jasný harmonogram dalších kroků. Projekce Fedu sice naznačují možnost dalšího uvolnění měnové politiky v roce 2026, konkrétní načasování však zůstává otevřené a závislé na příchozích datech. Inflace se blíží cíli, trh práce zpomaluje bez kolapsu Paulsonová ve svém vystoupení zdůraznila, že je „opatrně optimistická“ ohledně dalšího vývoje inflace. Podle jejího názoru existuje slušná šance, že rok skončí s inflací blížící se 2 %, zejména poté, co odezní cenové úpravy související s cly. Právě ty v minulosti zkreslovaly inflační data a komplikovaly interpretaci skutečných trendů. Zároveň však upozornila, že centrální banka potřebuje větší jasnost v tom, co konkrétně stojí za zpomalováním růstu a ochlazováním zaměstnanosti. Trh práce podle ní sice zjevně slábne, ale nečelí dramatickému propadu. „Nezhroutí se,“ uvedla, čímž dala najevo, že Fed zatím nevidí známky akutního rizika recese způsobené prudkým nárůstem nezaměstnanosti. Zpomalení náboru zaměstnanců podle Paulsonové vyplývá jak z faktorů na straně nabídky, tak poptávky. Firmy jsou opatrnější při rozšiřování pracovních míst, zatímco část pracovní síly přehodnocuje své možnosti a mobilitu. Tento vývoj si podle ní zaslouží pozorné sledování v průběhu celého roku, protože může zásadně ovlivnit další rozhodování o sazbách. Celkově její vyjádření zapadají do narativu, že Fed se po loňských krocích nachází v režimu vyčkávání. Centrální banka nechce předbíhat data ani riskovat, že by předčasné uvolnění znovu rozdmýchalo inflační tlaky. Pro finanční trhy to znamená jediné: rychlý návrat k levným penězům není samozřejmostí a měnová politika zůstane i v roce 2026 především otázkou trpělivosti a pečlivého vyhodnocování ekonomických signálů.