Federální rezervní systém Spojených států vstoupil do roku 2026 rozhodnutím, které trhy z velké části očekávaly, přesto však nese důležité signály pro další vývoj měnové politiky. Fed zahájil rok 2026 pauzou a ponechal sazby v pásmu 3,5–3,75 % Silný hospodářský růst dává centrální bance prostor vyčkávat s dalšími kroky Inflace zůstává nad cílem, což brzdí rychlé obnovení snižování sazeb Nejednotné hlasování i politický tlak zvyšují nejistotu kolem budoucí politiky Fedu Centrální banka na svém lednovém zasedání ponechala referenční úrokovou sazbu beze změny, čímž přerušila sérii tří po sobě jdoucích snížení, k nimž došlo v průběhu roku 2025. Cílové pásmo sazby federálních fondů tak zůstává na úrovni 3,5 % až 3,75 %, což odpovídalo konsenzu ekonomů z Wall Street podle dat společnosti FactSet. Rozhodnutí přichází v době, kdy se americká ekonomika nachází ve zvláštní rovnováze. Na jedné straně Fed sleduje slábnoucí trh práce a inflaci, která se stále drží nad dvouprocentním cílem centrální banky. Na straně druhé však stojí velmi solidní tempo hospodářského růstu, které ve třetím čtvrtletí dosáhlo anualizované míry 4,4 %, výrazně nad původními prognózami. Tato kombinace faktorů vysvětluje, proč se Fed rozhodl vyčkat a vyhodnotit další příchozí data, místo aby pokračoval v rychlém uvolňování měnových podmínek. Ekonomický růst a inflace: silná data, ale ne bez rizik Ve svém oficiálním prohlášení Fed zdůraznil, že ekonomická aktivita pokračuje „solidním tempem“ a míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Zároveň však připomněl, že inflace „zůstává poněkud zvýšená“. Podle nejnovějších údajů indexu spotřebitelských cen vzrostly ceny v prosinci meziročně o 2,7 %, což je stále znatelně nad dlouhodobým cílem centrální banky. Předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci upozornil, že některá dříve diskutovaná rizika se začínají zmírňovat. Tlak na trhu práce podle něj slábne a celková ekonomická aktivita vykazuje známky oživení. Powell přitom výslovně konstatoval, že výhled růstu se zřetelně zlepšil, což posiluje argumenty pro opatrnější přístup k dalším krokům v oblasti sazeb. Na přímý dotaz, zda je Fed spokojen s aktuální úrovní úrokových sazeb, Powell odpověděl, že po třech loňských sníženích je centrální banka v pozici, kdy si může dovolit „nechat promluvit data“. Tento výrok byl trhy široce interpretován jako potvrzení vyčkávací strategie, která může trvat déle, než se ještě nedávno očekávalo. Pauza ve snižování sazeb a rozdílné názory uvnitř Fedu Řada analytiků na Wall Street vyhodnotila Powellovy komentáře jako signál, že další snižování sazeb může být dočasně odloženo. Podle Charlieho Ripleyho, senior investičního stratéga společnosti Allianz Investment Management, se situace na trhu práce nezhoršuje, ekonomický růst se zrychlil a inflace se prozatím stabilizovala. V takovém prostředí jsou podle něj sazby mnohem blíže takzvané neutrální úrovni, což otevírá prostor pro delší pauzu. Zajímavý byl také samotný průběh hlasování ve Federálním výboru pro otevřený trh (FOMC). Rozhodnutí nebylo jednomyslné. Deset členů výboru, včetně předsedy Powella, hlasovalo pro ponechání sazeb beze změny. Stephen Miran a Christopher Waller se však vyslovili pro snížení sazby o 0,25 procentního bodu. Hlas Christophera Wallera přitáhl zvláštní pozornost investorů i politických komentátorů. Waller je totiž jedním z kandidátů na možné nahrazení Powella v čele Fedu po skončení jeho funkčního období v květnu. Jak poznamenal Jack McIntyre, portfolio manažer společnosti Brandywine Global, hlasování pro snížení sazeb Wallera „udržuje ve hře“ o post příštího předsedy Fedu. Politický tlak a otázka nezávislosti centrální banky Rozhodování Fedu se odehrává v prostředí zvýšeného politického napětí. Prezident Donald Trump opakovaně vyvíjel tlak na centrální banku, aby snížila úrokové sazby, a oznámil, že v blízké době jmenuje Powellova nástupce. Tyto kroky přispívají k nejistotě ohledně budoucího směřování měnové politiky i institucionální stability Fedu. Situaci dále komplikuje vyšetřování předsedy Powella ministerstvem spravedlnosti v souvislosti s jeho loňským svědectvím před Kongresem ohledně renovací několika budov Fedu. Zároveň Nejvyšší soud zvažuje, zda umožní guvernérce Fedu Lise Cookové setrvat ve funkci poté, co se ji Trump pokusil odvolat. Powell se na tiskové konferenci většině otázek týkajících se vyšetřování, svého možného nástupce i vlastního setrvání ve Fedu vyhnul. Přesto však zdůraznil význam probíhajícího řízení u Nejvyššího soudu, jehož se osobně zúčastnil. Podle něj jde možná o nejdůležitější právní případ v 113leté historii Fedu, protože se dotýká samotné nezávislosti centrální banky. Co rozhodnutí Fedu znamená pro další měsíce Lednové rozhodnutí Fedu nastavilo tón pro první část roku 2026. Pauza ve snižování sazeb naznačuje, že centrální banka chce získat větší jistotu ohledně vývoje inflace i trhu práce, než přistoupí k dalším krokům. Silný hospodářský růst dává Fedu prostor k trpělivosti, zatímco přetrvávající inflační tlaky brání rychlejšímu uvolnění měnové politiky. Pro finanční trhy to znamená prostředí, ve kterém budou investoři citlivě reagovat na každou novou makroekonomickou statistiku. Každý další údaj o inflaci, zaměstnanosti nebo růstu může posunout očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb. Fed tak vstupuje do roku 2026 jako instituce, která se snaží balancovat mezi stabilitou, politickým tlakem a stále ne zcela vyřešenými inflačními riziky.