Očekává se pokles poptávky USA po dováženém topném oleji, jelikož rafinérie začínají zpracovávat těžkou venezuelskou ropu, jejíž dostupný objem na trhu vzrostl o 50 milionů barelů. Rafinérie v oblasti Mexického zálivu mají kapacitu absorbovat dodatečných 600 000 barelů denně venezuelské ropy, čímž by celkový objem zpracování dosáhl 700 000 bpd. Snížená potřeba importu v USA vytváří tlak na evropské trhy, kde marže krakování vysokosirného topného oleje (HSFO) klesly na 18měsíční minimum minus 13,95 USD za barel. Nárůst domácí produkce v USA pravděpodobně omezí dovoz topného oleje z Iráku, který mezi lety 2019 a 2025 vzrostl z přibližně 7 000 bpd na 61 000 bpd.   Poptávka po dováženém topném oleji ve Spojených státech by měla v letošním roce klesnout. Americké rafinérie totiž začínají ve velkém odebírat nové dodávky těžké ropy z Venezuely, což jim umožňuje produkovat více vlastního topného oleje. Ten následně slouží jako vstupní surovina pro výrobu produktů s vyšší přidanou hodnotou, jako je benzín a nafta. Změny na politické scéně ve Venezuele a lednový odchod prezidenta Nicolase Madura přeskupují globální toky ropy, jelikož se na trh dostává více suroviny z této jihoamerické země. Tato situace vytváří nové příležitosti pro komplexní americké rafinérie, zejména ty na pobřeží Mexického zálivu (USGC). Tyto závody jsou technologicky nastaveny na zpracování těžších druhů ropy a vybaveny sekundárními jednotkami pro další úpravu produkovaného topného oleje. Dopady na rafinérské kapacity Část z dodatečných 50 milionů barelů venezuelské suroviny má zamířit do globálního obchodu poté, co kontrolu nad ropným sektorem země převzal americký prezident Donald Trump. Rafinérské společnosti Valero a Phillips 66 již zajistily nákupy nákladů venezuelské ropy v rámci dohody Washingtonu s Caracasem o exportu zmíněného objemu. Podle Gregoryho Battenfielda, makléře pro ropu a rafinované produkty ze společnosti International Trans Oil Energy, bude mít příliv venezuelské těžké ropy na USGC medvědí dopad na poptávku po importu. Rafinérie totiž nebudou nuceny dovážet vysokosirný topný olej (HSFO) jako vstupní surovinu, protože si tento reziduální produkt vyrobí interně přímo ze zpracovávané ropy. Analytici ze společnosti Energy Aspects ve své nedávné zprávě uvedli, že rafinérie v Mexickém zálivu by mohly absorbovat dalších 600 000 barelů denně (bpd) venezuelské ropy. Tím by se celkový objem zvýšil na 700 000 bpd, což by umožnilo plné přesměrování současného exportu. Tlak na evropské trhy Pokles americké poptávky po dováženém topném oleji uvolní barely pro globální trh, což zvýší nabídku v atlantickém bazénu a vytvoří tlak na ceny. Obchodníci upozorňují, že americké rafinérie schopné zpracovávat venezuelskou ropu omezí dovoz iráckého topného oleje, což negativně ovlivní marže (tzv. cracks) v Evropě. Data společnosti Kpler ukazují, že dovoz topného oleje z Iráku na americké pobřeží Mexického zálivu vzrostl mezi lety 2019 a 2025 téměř devítinásobně, když se vyšplhal z přibližně 7 000 bpd na zhruba 61 000 bpd. Očekává se, že jakmile se provoz koksovacích jednotek přiblíží plné kapacitě, marže u HSFO v atlantickém bazénu oslabí. Data LSEG ukazují, že rafinérské marže pro vysokosirný topný olej v oblasti Amsterdam-Rotterdam-Antverpy (ARA) klesly v týdnu končícím 16. ledna na více než 18měsíční minima. Hodnota dosáhla mínus 13,95 dolaru za barel (oproti ropě Brent), zatímco v prosinci činil průměr mínus 9,53 dolaru za barel.