Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v prosinci viditelně zlepšily a ukázaly na nejrychlejší tempo růstu od května 2022. Po pěti měsících poklesu se sektor vrátil do expanzního pásma, když index nákupních manažerů (PMI) vzrostl na 50,4 bodu z listopadových 48 bodů. Hranice 50 bodů přitom tradičně odděluje růst od poklesu aktivity v odvětví. Prosincový výsledek tak znamenal jasný zlom, i když zatím spíše mírného charakteru. Je důležité dodat, že nejde o první náznak zlepšení v letošním roce. Jeden růstový měsíc se objevil už v červnu 2025, šlo však o ojedinělý výkyv. Prosinec je proto vnímán jako významnější signál, protože přerušil delší období útlumu a ukázal zlepšení napříč většinou sledovaných ukazatelů. Zároveň ale platí, že růst zůstává křehký a zatím nenaznačuje jednoznačný návrat průmyslu k dlouhodobě silné expanzi. <!-- DIP popup--> Růst výroby, zakázek a zaměstnanosti K celkovému zlepšení podmínek přispělo několik klíčových faktorů. Objemy produkce, nové zakázky i zaměstnanost se v prosinci zvýšily, byť ve všech případech jen mírně. Pozitivní změna je ale důležitá především proto, že signalizuje lepší poptávkové podmínky jak na domácím trhu, tak v zahraničí. Právě slabá poptávka byla v předchozích měsících jedním z hlavních důvodů stagnace průmyslu. Výrobci zároveň zaznamenali pomalejší pokles nákupů vstupů a skladových zásob. To naznačuje, že firmy už nejsou nuceny tak výrazně omezovat výrobu ani vyprodávat zásoby, což obvykle předchází stabilizaci či postupnému růstu. Také rozpracovanost výroby klesala pomaleji než v listopadu, což může ukazovat na narůstající tlak na kapacity, i když zatím jen v omezeném rozsahu. Zajímavým signálem je vývoj zaměstnanosti. Po téměř třech a půl letech došlo v prosinci k růstu počtu pracovních míst. Firmy podle průzkumu reagovaly na vyšší výrobní požadavky zejména přijímáním pracovníků na plný úvazek. Tempo růstu zaměstnanosti bylo nad dlouhodobým průměrem průzkumu a dosáhlo úrovní srovnatelných s podzimem 2022. Přesto zůstává otázkou, zda jde o začátek trvalejšího trendu, nebo pouze o krátkodobou reakci na dočasné zlepšení zakázek. Export a ceny pod tlakem konkurence Vedle domácí poptávky sehrál v prosinci roli také zahraniční obchod. Nové zakázky podpořilo druhé po sobě jdoucí měsíční zvýšení exportního prodeje. Výrobci zmiňovali vyšší zájem ze zahraničí, který souvisel s investicemi do nových exportních trhů. Tempo růstu exportních zakázek sice zpomalilo, ale samotný fakt, že se exportní poptávka zvyšuje, je po delší době pozitivním signálem. Na cenové straně zůstává situace složitější. Finanční zátěž podniků v prosinci vzrostla, i když stále relativně mírně. Byla však jednou z nejvyšších za posledních zhruba 18 měsíců. Současně tempo inflace cen výstupů zpomalilo, protože firmy se snažily udržet konkurenceschopnost na trzích. To znamená, že výrobci nejsou schopni plně promítat vyšší náklady do cen svých produktů, což omezuje růst marží. Prodeje se v prosinci zvýšily pouze nepatrně, šlo však o první růst po čtyřech měsících a zároveň o druhý nejsilnější nárůst od dubna. To potvrzuje, že poptávka se sice zlepšuje, ale zatím zůstává slabá a nerovnoměrná. Firmy proto musí balancovat mezi tlakem na ceny a snahou udržet objemy výroby. Důvěra výrobců roste, výhled zůstává nejistý Optimismus českých výrobců ohledně vývoje v příštím roce se v prosinci zvýšil. Obchodní důvěra dosáhla nejvyšší úrovně za tři měsíce, i když zůstala mírně pod dlouhodobým průměrem průzkumu. Podniky jsou stále znepokojeny historicky slabou poptávkou, ale zároveň je povzbuzuje úspěch na nových exportních trzích a naděje na příznivější obchodní prostředí. Celkové vyznění prosincového průzkumu lze označit za pozitivní překvapení, a to jak z hlediska celkového indexu, tak jeho struktury. Přesto přetrvává značná nejistota ohledně dalšího vývoje. Česká ekonomika sice v uplynulém roce rostla, ale tento růst byl tažen především službami a stavebnictvím, zatímco průmysl spíše stagnoval. I pro letošní rok se proto počítá s pomalejším tempem růstu ekonomiky a s tím, že zpracovatelský průmysl bude pravděpodobně znovu balancovat na hraně stagnace. Prosincové zlepšení tak lze chápat jako důležitý signál stabilizace, nikoli však jako definitivní obrat. O tom, zda se průmysl skutečně vydá na cestu udržitelnějšího růstu, rozhodnou především další měsíce, vývoj zahraniční poptávky a schopnost firem vyrovnat se s nákladovými tlaky.