Ceny ropy Brent vzrostly o 2,02 % na úroveň 68,73 USD za barel a WTI o 2,15 % na 64,57 USD za barel v reakci na rostoucí geopolitické napětí mezi USA a Íránem. Prezident Donald Trump varoval Teherán před možným vojenským zásahem a vysláním flotily, pokud země nepřistoupí na dohodu o ukončení jaderného programu. Navzdory sankcím zůstává Čína největším odběratelem íránské ropy, kterou nakupují nezávislé rafinerie prostřednictvím tzv. temné flotily a transakcí v renminbi. Vojenská eskalace hrozí narušením globálních toků ropy, ačkoliv Írán využívá k obcházení restrikcí složité logistické trasy a překládky nákladu na moři.   Ceny ropy během čtvrtečního obchodování zamířily vzhůru poté, co americký prezident Donald Trump výrazně přitvrdil ve své rétorice vůči Teheránu. Trhy znervóznilo jeho prohlášení, že Íránu „dochází čas“ na uzavření dohody o nešíření jaderných zbraní, přičemž zmínil připravenost masivní vojenské síly v regionu. Tato geopolitická nejistota okamžitě podpořila nákupní sentiment na energetických trzích. Ve svém příspěvku na síti Truth Social Trump uvedl, že flotila větší než ta, která byla vyslána k Venezuele, je připravena „rychle splnit svou misi, a to v případě potřeby s rychlostí a násilím“, pokud Teherán odmítne vyjednávat o dohodě zaručující, že země nebude disponovat jadernými zbraněmi. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat. Globální benchmark ropa Brent posílil o přibližně 2,02 % a obchodoval se kolem hodnoty 68,73 USD za barel. Americká lehká ropa (WTI) zaznamenala ještě o něco výraznější zisk, když si připsala zhruba 2,15 % a pohybovala se na úrovni 64,57 USD za barel. Investoři do cen započítávají rizikovou prémii spojenou s možným konfliktem v klíčovém ropném regionu. Hrozba narušení dodávek a "temná flotila" Eskalace vojenského napětí ze strany USA by mohla vážně narušit toky ropy do zemí, které s Íránem nadále obchodují. Íránská ekonomika je již nyní pod silným tlakem sekundárních amerických finančních sankcí zaměřených na bankovní a energetický sektor, což je dále umocněno obnovením sankcí v rámci mechanismu "snapback" dohody JCPOA. Tato opatření Íránu značně omezila přístup k západnímu finančnímu systému. Navzdory těmto překážkám si však Írán udržel přístup na ropné trhy, což podtrhuje složitost plného vymáhání restrikcí u takto vysoce ceněné globální komodity. Íránský export do značné míry spoléhá na takzvané „temné flotily“ (dark fleets), překládku z lodi na loď a využívání zprostředkovatelských tras, které mají za cíl zastřít původ nákladu v hlavních námořních koridorech. Napětí zvyšuje i dřívější Trumpova hrozba útokem na Írán v případě zabití protestujících během probíhajících nepokojů v zemi. Podle různých zpráv se odhady počtu obětí pohybují v rozmezí od 6 000 až po 30 000 osob. Role Číny a limity vymáhání sankcí Dmitry Grozubinski, hlavní poradce pro mezinárodní obchodní politiku ve společnosti Aurora Macro Strategies, upozorňuje, že Írán má pro svou ropu řadu trhů navzdory západnímu sankčnímu režimu. Klíčovým hráčem v tomto ohledu zůstává Čína, která je největším odběratelem. Zprávy naznačují, že íránská ropa je před vstupem do země často přeznačována na surovinu původem z Malajsie nebo z oblasti Perského zálivu. „Nezávislé rafinerie ji nakupují s využitím plavidel temné flotily, přičemž transakce probíhají prostřednictvím malých soukromých bank a v měně renminbi,“ vysvětlil Grozubinski. Mezi další destinace pro íránskou ropu a její deriváty patří Irák, Spojené arabské emiráty a Turecko, což dále komplikuje efektivní vymáhání sankcí. Udržování komplexních sankcí na ropu je podle analytiků extrémně obtížné, zejména pokud vyžaduje kontrolu transakcí mezi Íránem a státy, které plně nesdílejí priority západních mocností. Trh tak zůstává v napětí, zda se současná slovní přestřelka přetaví v reálné fyzické narušení dodávek na globální trh.