Íránský obchod mimo ropný sektor, aktuálně omezený na 100 miliard USD, má po odstranění sankčních restrikcí potenciál vzrůst až na odhadovaných 182 miliard USD (155 miliard EUR). Návrat země do globálního finančního systému a sítě SWIFT by snížil transakční náklady a umožnil neomezený tok exportu ropy i návrat přímých zahraničních investic ve velkém měřítku. Analytici odhadují, že během prvního roku po otevření ekonomiky by se mohlo 5–7 % tureckého trhu s kulturním turismem přesunout směrem k íránským destinacím.   Írán je v ekonomických kruzích často označován za spícího obra, který čeká na probuzení. Tato země s více než 85 miliony obyvatel disponuje obrovskými zásobami surovin, mezi nimiž dominuje ropa a zemní plyn, a zároveň zaujímá strategickou polohu spojující Blízký východ, Střední Asii a Evropu. I přes tento fundamentální potenciál se však země kvůli desetiletím trvajícím sankcím obchoduje hluboko pod svými možnostmi. Současné geopolitické a společenské pohyby však znovu oživují debaty o možném bodu zlomu, který by mohl vést k politickému průlomu a následnému znovuotevření ekonomiky světu. Potenciál pro expanzi obchodu a finanční toky Pokud by došlo k diplomatickému řešení a zrušení izolace, Írán by se mohl znovu zapojit do globálního finančního systému. Klíčovým krokem by bylo opětovné připojení bank k systému SWIFT, což by umožnilo, aby ropa proudila na trhy bez současných omezení a stínových praktik. To by nebylo jen o domácím oživení; šlo by o šok dostatečně silný na to, aby přeskupil toky obchodu, energie a kapitálu napříč celým regionem. Zrušení sankcí by pravděpodobně vyvolalo rychlý odraz, připomínající uvolnění silně stlačené pružiny. Analytici odhadují, že íránský obchod mimo ropný sektor, který je dlouhodobě zastropován na úrovni přibližně $100 mld. (€85 mld.), by mohl prudce expandovat. Odhady latentní kapacity hovoří o možném nárůstu až na $182 mld. (€155 mld.), jakmile budou odstraněna omezení, ačkoliv toto číslo závisí na řadě proměnných. Klíčovým faktorem by bylo snížení transakčních nákladů, které jsou nyní uměle navyšovány neformálními bankovními kanály. Obnovení standardního přístupu by uvolnilo zadržovanou poptávku a podpořilo prudký nárůst dovozu, zejména u kapitálového zboží a průmyslových strojů potřebných k modernizaci stárnoucí infrastruktury. Regionální dopady a role Turecka Efekty tohoto kroku by se projevily velmi rychle i za hranicemi Íránu, přičemž Turecko jako hlavní pozemní brána by patřilo mezi první beneficienty. Rostoucí poptávka po tureckém spotřebním zboží a službách by se mohla výrazně promítnout do ekonomické bilance Ankary. Očekává se, že Íránci, dosud omezovaní měnovými kontrolami a vízovými překážkami do Evropy, by ve větším počtu cestovali do Istanbulu a Antalye. Na druhé straně by se do Íránu mohli pomalu začít vracet evropští a američtí turisté se zájmem o kulturu. Analytici odhadují, že během prvního roku by se 5–7 % tureckého trhu kulturního cestovního ruchu mohlo přesunout směrem k destinacím jako Isfahán a Šíráz. Vzhledem k tomu, že velká část íránské letecké flotily je uzemněna kvůli stáří a chybějícím náhradním dílům, turecké aerolinky by pravděpodobně okamžitě zasáhly a přidaly denní linky, čímž by dále upevnily svou pozici v regionu.