Na Wall Street se znovu objevuje obchodní strategie označovaná jako „Sell America“, tedy souběžný prodej amerických akcií, státních dluhopisů a dolaru. Spouštěčem je eskalace konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Federálním rezervním systémem, konkrétně bezprecedentní tlak na předsedu Fedu Jeroma Powella včetně zahájení trestního vyšetřování. Investoři vnímají tento vývoj jako ohrožení jednoho ze základních pilířů amerických finančních trhů – nezávislosti centrální banky – a začínají přeceňovat rizikovou prémii amerických aktiv. Reakce trhů na sebe nenechala dlouho čekat. Akciové futures se v pondělí ráno obchodovaly výrazně níže, dolar oslabil a výnosy státních dluhopisů vzrostly. Zároveň prudce posílila aktiva považovaná za bezpečné přístavy, zejména zlato a stříbro. Tržní pohyby připomněly situaci z jara 2025, kdy podobné obavy vedly k dočasnému masivnímu odlivu kapitálu z amerických aktiv. Trhy reagují výprodejem amerických aktiv Bezprostřední reakce finančních trhů byla jednoznačná. Futures na akciové indexy signalizovaly negativní otevření obchodování. Futures na Dow Jones Industrial Average klesly o 350 bodů, tedy zhruba o 0,7 %. Futures na index S&P 500 odepsaly 0,6 % a technologicky orientovaný Nasdaq se propadl o 0,9 %. Tyto pohyby naznačují, že investoři zaujali opatrnější postoj k americkým akciím v prostředí zvýšené politické nejistoty. Současně oslabil americký dolar. Dolarový index, který sleduje vývoj americké měny vůči koši šesti hlavních světových měn, klesl o 0,4 %, což je pro dolar relativně výrazný denní pohyb. Slabší dolar obvykle odráží zhoršení důvěry investorů v americká aktiva nebo zvýšenou averzi k riziku spojenému s politikou USA. Státní dluhopisy rovněž zaznamenaly tlak na pokles cen. Referenční výnos desetiletých amerických dluhopisů, který se pohybuje opačně než jejich cena, vzrostl na úroveň těsně pod 4,2 %, což představuje téměř měsíční maximum. Rostoucí výnosy naznačují, že investoři požadují vyšší kompenzaci za držení amerického dluhu v prostředí, kde se zvyšuje nejistota ohledně měnové politiky a institucionální stability. Nezávislost Fedu jako klíčový pilíř důvěry Nezávislost Federálního rezervního systému je dlouhodobě považována za jeden ze základních kamenů výjimečnosti amerických finančních trhů. Investoři, ekonomové i historici se shodují, že schopnost centrální banky rozhodovat o měnové politice bez přímého politického tlaku přispívá k dlouhodobé stabilitě, nízké inflaci a důvěryhodnosti amerických aktiv. Trumpova administrativa však v posledním roce zahájila bezprecedentní útok na tuto nezávislost. Prezident opakovaně kritizoval předsedu Fedu Jeroma Powella za to, že nesnižuje úrokové sazby tak rychle, jak by si Bílý dům přál. Nižší sazby by sice mohly vést k levnějším úvěrům pro spotřebitele a nižším nákladům na obsluhu dluhu, zároveň by však při nedostatečném zohlednění inflace mohly vyvolat obavy z jejího opětovného zrychlení. Právě tento scénář znepokojuje investory. Pokud by Fed působil dojmem, že podléhá politickému tlaku, mohlo by to vést ke ztrátě důvěry v jeho schopnost udržovat cenovou stabilitu. V takovém případě by investoři požadovali vyšší výnosy za riziko, což by se promítlo do růstu výnosů dluhopisů a oslabení dolaru. Podle Krishny Guhy, místopředsedy společnosti Evercore ISI, jde o jednoznačné riziko, které trhy nemohou ignorovat. Návrat vzpomínek na „Sell America“ z roku 2025 Současné tržní pohyby jsou mnohými investory vnímány jako slabší ozvěna dramatických událostí z jara 2025. Tehdy obavy z Trumpovy obchodní politiky a jeho útoků na Fed vedly k prudkému výprodeji amerických aktiv. Dluhopisy i dolar tehdy výrazně oslabily a americké akcie se v dubnu ocitly na hraně medvědího trhu. Situace se uklidnila až poté, co prezident ustoupil od části svých nejtvrdších celních hrozeb, což umožnilo trhům se do konce roku 2025 zotavit. Podle Guhy nyní investoři znovu uplatňují vyšší rizikovou prémii na americká aktiva, protože se obávají, že tlak na Fed by mohl mít dlouhodobější důsledky. Guha zároveň upozorňuje, že trhy si v posledních letech zvykly na verbální útoky vůči Powellovi a samy o sobě by k masivnímu výprodeji nestačily. Zlomovým momentem však může být právě trestní vyšetřování a Powellova reakce, které by investoři mohli vnímat jako důkaz koordinovaného politického zásahu. Zlato a stříbro jako útočiště investorů Výrazným symbolem obnovených obav se stal růst cen drahých kovů. Zlato, tradičně považované za bezpečný přístav v dobách nejistoty, posílilo o 2 % a dosáhlo nového rekordního maxima nad hranicí 4 600 dolarů za trojskou unci. Ještě výraznější pohyb zaznamenalo stříbro, jehož cena vzrostla o 6 %. Tento vývoj odpovídá tomu, co Wall Street označuje jako „debasement trade“ – strategii, při níž se investoři přesouvají do tvrdých aktiv, která nejsou přímo závislá na důvěryhodnosti konkrétní vlády nebo instituce. Obavy se netýkají pouze měnové politiky, ale také rostoucího dluhového břemene Spojených států a tlaku na centrální banky, který může v dlouhodobém horizontu oslabit hodnotu měn a státních dluhopisů. Z pohledu investorů tak nejde jen o krátkodobou reakci na politickou zprávu, ale o širší přehodnocení rizik spojených s americkými aktivy v prostředí, kde je zpochybňována institucionální nezávislost.