Odvody osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na sociální pojištění se s vysokou pravděpodobností nebudou zvyšovat tak, jak původně stanovoval konsolidační balíček z roku 2023. Poslanecká sněmovna v úvodním čtení podpořila návrh vládní koalice, který zastavuje růst minimálního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Pokud novela projde celým legislativním procesem, znamenalo by to přímou úlevu pro statisíce živnostníků. Změna přichází v situaci, kdy zvýšení odvodů mělo původně platit už od začátku letošního roku. Protože se ale zákonnou úpravu nepodařilo prosadit včas, živnostníkům se zálohy automaticky zvýšily podle platné legislativy. Nový návrh s tím počítá a zvýšené částky má stát zpětně považovat za zálohy, které budou po skončení roku vráceny. Návrat minimální zálohy a okamžitá úleva pro OSVČ Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh počítá se snížením minimální měsíční zálohy na sociální pojištění z aktuálních 5 720 korun na 5 005 korun. Rozdíl činí 715 korun měsíčně, což při celoročním pohledu znamená citelnou úsporu zejména pro drobné podnikatele a živnostníky s nižšími příjmy. Technicky novela zachovává nejnižší vyměřovací základ na úrovni 35 % průměrné mzdy, tedy stejně jako v loňském roce. Podle nyní platného zákona měl tento základ letos vzrůst o dalších pět procentních bodů. Koaliční návrh tento růst zastavuje alespoň pro letošní rok. <!-- DIP popup--> Zároveň se nemění pravidla pro OSVČ vykonávající činnost jako vedlejší. U nich již vyměřovací základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 % průměrné mzdy a novela do této části systému nezasahuje. Spor o důchody a udržitelnost systému Návrh vyvolal ostrou politickou debatu, především kvůli dopadům na důchodový systém. Bývalá vláda Petra Fialy (ODS), která konsolidační balíček v roce 2023 prosadila, s návrhem nesouhlasí. Argumentuje především tím, že nižší odvody dnes povedou k nižším důchodům OSVČ v budoucnu a zároveň zhorší dlouhodobou udržitelnost systému. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) varoval, že změna může znamenat výpadek příjmů důchodového účtu až 3,5 miliardy korun ročně. Podle něj se část živnostníků v důchodovém věku dostane do situace, kdy budou více závislí na sociálních dávkách financovaných ostatními daňovými poplatníky. Současný ministr práce Aleš Juchelka (ANO) tato rizika relativizuje. Uvedl, že i kdyby dopad činil přibližně dvě miliardy korun ročně, důchodový systém by to podle něj zvládl bez zásadních problémů. Spor tak není jen technický, ale i ideologický – zda má stát OSVČ více chránit před vysokými odvody dnes, nebo je tlačit k vyšším platbám kvůli budoucím důchodům. Legislativa, zrychlené řízení a další postup Koalice předložila novelu už na začátku listopadu jako poslanecký návrh a původně usilovala o její schválení už v prvním čtení. Tento postup ale zablokovaly opoziční kluby KDU-ČSL a STAN, které využily práva veta. Podle předsedy klubu KDU-ČSL Tomáše Phillippa jde o zásadní zásah do důchodového systému, který musí projít standardním projednáním ve výborech. To znamená, že novela nyní zamíří k dalšímu projednání a její definitivní schválení ještě není jisté. Přesto už samotná podpora v prvním čtení vysílá silný signál, že současná politická většina chce zmírnit dopady konsolidačního balíčku na živnostníky. Zastavení růstu minimálního vyměřovacího základu bylo ostatně jedním z prvních bodů, které ANO, SPD a Motoristé avizovali hned na začátku jednání o programu případné budoucí vlády. Téma sociálních odvodů OSVČ se tak stává jedním z klíčových politických střetů nadcházejících měsíců.