Opakované hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést nová cla a jejich následné odvolávání znovu ukázaly, jak silně finanční trhy ovlivňují politická rozhodnutí Bílého domu. Donald Trump ustoupil od cel po prudké reakci akciových trhů Fenomén TACO ovlivňuje chování investorů i volatilitu Trhy reagují umírněněji než při „dni osvobození“ Zlato zůstává klíčovým zajištěním proti politickým rizikům Nejnovějším příkladem je rychlý obrat v otázce cel vůči evropským ekonomikám v souvislosti s Grónskem, který přišel poté, co Wall Street zažila jeden z nejprudších výprodejů posledních měsíců. Události tohoto týdne posílily přesvědčení investorů, že trhy zůstávají klíčovým mechanismem, jenž dokáže prezidenta přimět ke zmírnění rétoriky i konkrétních kroků. Americké akcie v úterý ztratily více než 1 bilion dolarů tržní hodnoty, což byl jeden z nejhorších výprodejů od chvíle, kdy Trump v dubnu oznámil zavedení celních sazeb v rámci takzvaného „dne osvobození“. Prezident sice pokles bagatelizoval jako nepodstatný v porovnání s výkonností trhu za uplynulý rok, avšak již o den později ustoupil od plánů zavést vysoká cla na Velkou Británii, Francii, Německo a další evropské země. Tento rychlý obrat znovu otevřel debatu o tom, jak velkou roli hraje reakce investorů v utváření americké obchodní politiky. Trhy jako brzda politických extrémů Podle řady stratégů je zřejmé, že současná administrativa pečlivě sleduje vývoj na finančních trzích. Kristina Hooper z investiční společnosti Man Group (EMG) uvedla, že vláda je „rozhodně citlivá na to, co se děje na akciovém trhu“, a že právě tento faktor byl patrný při rozhodnutí od cel ustoupit. Podobně Karl Schamotta ze společnosti Corpay (CPAY) označil Trumpovy reakce na tržní vývoj za jasný signál, že prudké pohyby na Wall Streetu prezidenta zasahují citlivěji než diplomatické protesty spojenců. Tento vzorec chování je na trzích známý pod zkratkou TACO – Trump Always Chickens Out, tedy předpoklad, že prezident po počátečním šoku nakonec couvne. Investoři si na tuto dynamiku postupně zvykli a stále častěji ji zahrnují do svých rozhodovacích modelů. Jason Bobora-Sheen z Ninety One Group (N91) upozornil, že „myšlení TACO je nyní hluboce zakořeněno na trzích“ a že investoři vnímají Trumpa jako politika, který opakovaně hrozí, ale své nejtvrdší kroky nakonec nezrealizuje. Tato adaptace však podle některých nese i rizika. Pokud trhy přestanou brát hrozby vážně, mohou podcenit okamžik, kdy by prezident skutečně mohl zajít dál, než investoři očekávají. Právě tato možnost je jedním z hlavních zdrojů nejistoty, která se periodicky promítá do volatility akcií, dluhopisů i měn. Lekce z „dne osvobození“ a změna chování investorů Zkušenost s dubnovým oznámením cel, označovaným jako „den osvobození“, byla pro investory zásadní. Rozsah a potenciální dopady obchodní války tehdy trhy zaskočily a vedly nejen k prudkému propadu akcií, ale i k otřesům na dluhopisových trzích. Obchodní konflikt tehdy narušil důvěru v postavení Spojených států jako bezpečného útočiště, což je faktor, na který jsou globální investoři mimořádně citliví. Následné oživení však bylo stejně rychlé jako samotný pád. Investoři, kteří se v panice zbavili akcií, se ocitli mimo trh právě ve chvíli, kdy ceny opět začaly růst. Od té doby je patrné, že reakce trhu na Trumpovy radikální kroky jsou umírněnější. Mnozí investoři se zdráhají přehnaně reagovat na agresivní obchodní rétoriku či na výhrůžky vůči předsedovi Federálního rezervního systému. Podle Lucy Paoliniho z Pictet Asset Management je rozdíl oproti minulosti v tom, že Trump má nyní menší politický kapitál. Blížící se volby do Kongresu snižují jeho manévrovací prostor a zároveň snižují toleranci trhu k dlouhodobému chaosu. Tento faktor může podle některých analytiků paradoxně posilovat vyjednávací pozici zemí, které jsou cílem amerických hrozeb. Michael Krautzberger z Allianz Global Investors dokonce naznačil, že mírná tržní volatilita může být pro některé vlády strategickým nástrojem. Podle něj je zřejmé, že Trump reaguje na pohyby trhu citlivěji než na politické argumenty, což vytváří nový typ tlaku v mezinárodních jednáních. Zvykání si na šoky a role zlata Navzdory uklidnění kolem Grónska zůstává otázkou, zda si trhy na extrémní politiku nezvykají až příliš. Někteří investoři se obávají, že očekávání dalšího „TACO momentu“ otupuje schopnost trhu reagovat na skutečně zásadní ekonomické nebo politické šoky. Jeden z účastníků trhu s americkými vládními dluhopisy dokonce uvedl, že se snaží „aktivně vyhýbat veškerému grónskému šumu“, protože jej považuje za krátkodobý a málo relevantní. V reakci na tuto nejistotu část investorů volí defenzivnější strategii. Patří sem taktické snižování expozice před očekávanými rizikovými projevy a posilování pozic v aktivech, která tradičně fungují jako ochrana proti nejistotě. Významnou roli zde hraje zlato, které tento týden prodloužilo svůj rekordní růst a obchodovalo se poblíž hranice 5 000 dolarů za trojskou unci, a to i po Trumpově ústupu od cel. Trevor Greetham z Royal London Asset Management uvedl, že zlato nakupuje jako zajištění proti riziku, že by Trump mohl prosadit některé ze svých extrémnějších politik, například omezení nezávislosti Fedu po skončení mandátu Jay Powella. Podle něj existuje riziko, že se trhy postupně stávají „imunními“ vůči spouštěčům, které by v minulosti vyvolaly výrazný výprodej. Tento vývoj naznačuje, že Wall Street se sice naučila žít se „šokovou politikou“, ale za cenu vyšší strukturální nejistoty. Krátkodobé uklidnění po Trumpových obratech tak nemusí znamenat dlouhodobou stabilitu, ale spíše přechod do fáze, kdy investoři neustále testují hranice politické bolesti a tržní tolerance.