Prezident Donald Trump znovu posouvá hranice využívání obchodní politiky jako nástroje geopolitického nátlaku. O víkendu oznámil, že osm evropských zemí bude čelit postupnému zvýšení amerických cel až na 25 %, pokud nebude dosaženo dohody o „úplném a celkovém odkupu Grónska“ Spojenými státy. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce v Evropě, znejistěl finanční trhy a znovu otevřel otázku stability transatlantických vztahů i samotné soudržnosti NATO. Podle Trumpova oznámení se nová cla dotknou Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska a Finska, tedy osmi členských států Severoatlantické aliance. Od 1. února mají být zavedena cla ve výši 10 %, která se od 1. června zvýší až na 25 %. Sankce se mají navíc kumulovat s již existujícími americkými cly, což znamená, že v některých citlivých sektorech, zejména u kovů a automobilového průmyslu, by se efektivní celní zatížení mohlo vyšplhat do horních desítek procent. Z pohledu investorů je důležité, že Spojené státy již nyní uplatňují na dovoz z Evropské unie průměrná cla kolem 15 %, přičemž u Spojeného království se pohybují zhruba kolem 10 %. Další navýšení by proto znamenalo citelný zásah do obchodních toků, marží exportérů i cen pro konečné spotřebitele na obou stranách Atlantiku. Zvlášť ohrožena je automobilová výroba, strojírenství a chemický průmysl, které patří mezi klíčové exportní pilíře dotčených zemí. Trump své rozhodnutí spojuje s vojenskými přesuny evropských zemí do Grónska, které označil za „velmi nebezpečnou situaci pro bezpečnost a přežití planety“. Evropské vlády však tato tvrzení odmítají a zdůrazňují, že posílení přítomnosti v arktické oblasti má výhradně obranný charakter a probíhá v plné koordinaci se spojenci. Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila Trumpovo ultimátum za překvapivé a odmítla, že by šlo o jakýkoli krok namířený proti Spojeným státům. Situace je o to citlivější, že uložení cel jednotlivým členům Evropské unie by se v praxi vztahovalo na celý sedmadvacetičlenný blok. To by fakticky ohrozilo obchodní dohodu mezi EU a USA, která byla uzavřena teprve v srpnu. Předseda frakce Evropské lidové strany Manfred Weber již naznačil, že za současných podmínek není schválení žádné nové dohody možné. Evropská unie proto začala koordinovat společnou reakci, přičemž mimořádné jednání velvyslanců bylo svoláno na žádost kyperského předsednictví. Výrazně se ozvala také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která označila americké kroky nejen za obchodní spor, ale i za test západních hodnot. Podle ní Evropa volí cestu partnerství a spolupráce, zatímco hrozby cel podrývají důvěru mezi spojenci. Podobně tvrdě reagovali i další evropští lídři, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který odmítl jakékoli zastrašování, či švédského premiéra Ulfa Kristerssona, jenž zdůraznil, že o Grónsku mohou rozhodovat pouze Dánsko a samotné Grónsko. Napětí se přenáší i do NATO, kde evropské státy varují, že jakýkoli pokus o násilné převzetí Grónska by mohl znamenat konec aliance v její současné podobě. Někteří analytici však upozorňují, že Trumpova celní hrozba může paradoxně signalizovat ústup od vojenské varianty a snahu dosáhnout cíle ekonomickým tlakem. Z investičního hlediska to ale nic nemění na skutečnosti, že nejistota kolem obchodní politiky USA výrazně zvyšuje rizikovou přirážku evropských aktiv. Další komplikací je právní rovina celé věci. Trump se pravděpodobně opírá o zákon International Emergency Economic Powers Act, který prezidentovi dává mimořádné pravomoci v případě neobvyklé hrozby. Nejvyšší soud by však mohl již v nejbližších dnech rozhodnout o zákonnosti dříve uložených cel, což by mohlo ohrozit i tuto novou vlnu opatření. Pokud by soud zasáhl, otevřel by se precedent omezující schopnost exekutivy jednostranně rozpoutávat obchodní války. Americký Kongres mezitím vyzývá k deeskalaci. Senátoři napříč politickým spektrem varují, že cla na spojence by zvýšila náklady pro americké domácnosti i podniky a zároveň by hrála do karet rivalům, jako jsou Čína a Rusko. Pro investory tak současná situace představuje kombinaci geopolitického rizika, obchodní nejistoty a potenciální volatility na trzích, která může přetrvat i v dalších měsících.