Prezident Trump oznámil zavedení 10% cla na zboží z osmi evropských zemí od 1. února s následným zvýšením na 25 % v červnu, pokud nedojde k dohodě o koupi Grónska.
Evropští představitelé v čele s Ursulou von der Leyenovou varují před porušením loňské obchodní dohody a připravují plány na odvetná opatření, což zvyšuje riziko transatlantického obchodního konfliktu.
Americký prezident navzdory napětí věří, že Evropská unie dodrží své investiční závazky vůči USA, protože stávající obchodní pakt s Washingtonem nutně potřebuje.
Prezident Donald Trump vyjádřil pevné přesvědčení, že Evropská unie bude i nadále investovat ve Spojených státech, a to navzdory jeho hrozbě uvalení nových cel souvisejících se snahou získat kontrolu nad Grónskem. Tento kontroverzní návrh vyvolal mezi lídry na starém kontinentu značnou nevoli a přináší na trhy novou vlnu nejistoty.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Trumpovy výhrůžky za chybu, která by byla v přímém rozporu s dohodou, kterou s blokem uzavřel v loňském roce. Zatímco evropští představitelé již začali připravovat plány na odvetná opatření, což by mohlo vyústit v sérii vzájemných sankcí a pohřbít stávající úmluvu, americký prezident pravděpodobnost takového scénáře bagatelizuje.
Celní politika a konkrétní čísla
Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump na dotaz, zda by kroky související s Grónskem mohly přimět EU k odstoupení od investičních slibů, odpověděl skepticky: „Pochybuji o tom.“ Podle jeho slov Evropa tuto dohodu se Spojenými státy zoufale potřebuje a evropští zástupci tvrdě bojovali za její uzavření.
Trump oznámil zavedení cla ve výši 10 % na zboží z osmi evropských zemí s platností od 1. února. Pokud nedojde k dohodě o „koupi Grónska“, sazba se v červnu zvýší na 25 %. Grónsko je přitom poloautonomním územím Dánska, které je členem NATO i Evropské unie. Na otázku novinářů, kam až je ochoten zajít pro získání ostrova, prezident odpověděl vyhýbavě: „To se dozvíte.“
Vystoupení prezidenta přišlo těsně před jeho odletem na Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu. Zde se očekává přímá konfrontace s evropskými lídry, které rozzuřila snaha o převzetí území spojeneckého státu. Ursula von der Leyenová připomněla, že EU a USA se na obchodní dohodě shodly loni v červenci a zdůraznila, že „v politice stejně jako v byznysu platí, že dohoda je dohoda.“
Tato transatlantická roztržka zastínila výroční setkání světové finanční a politické elity a zhoršila vztahy Washingtonu s několika klíčovými spojenci. Trump nicméně předpověděl, že navzdory kritice od lídrů, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer, dopadnou plánovaná jednání o Grónsku v Davosu dobře a očekává vřelejší přijetí při osobním setkání.
Klíčové body
Prezident Trump oznámil zavedení 10% cla na zboží z osmi evropských zemí od 1. února s následným zvýšením na 25 % v červnu, pokud nedojde k dohodě o koupi Grónska.
Evropští představitelé v čele s Ursulou von der Leyenovou varují před porušením loňské obchodní dohody a připravují plány na odvetná opatření, což zvyšuje riziko transatlantického obchodního konfliktu.
Americký prezident navzdory napětí věří, že Evropská unie dodrží své investiční závazky vůči USA, protože stávající obchodní pakt s Washingtonem nutně potřebuje.
Prezident Donald Trump vyjádřil pevné přesvědčení, že Evropská unie bude i nadále investovat ve Spojených státech, a to navzdory jeho hrozbě uvalení nových cel souvisejících se snahou získat kontrolu nad Grónskem. Tento kontroverzní návrh vyvolal mezi lídry na starém kontinentu značnou nevoli a přináší na trhy novou vlnu nejistoty.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Trumpovy výhrůžky za chybu, která by byla v přímém rozporu s dohodou, kterou s blokem uzavřel v loňském roce. Zatímco evropští představitelé již začali připravovat plány na odvetná opatření, což by mohlo vyústit v sérii vzájemných sankcí a pohřbít stávající úmluvu, americký prezident pravděpodobnost takového scénáře bagatelizuje.
Celní politika a konkrétní čísla
Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump na dotaz, zda by kroky související s Grónskem mohly přimět EU k odstoupení od investičních slibů, odpověděl skepticky: „Pochybuji o tom.“ Podle jeho slov Evropa tuto dohodu se Spojenými státy zoufale potřebuje a evropští zástupci tvrdě bojovali za její uzavření.
Trump oznámil zavedení cla ve výši 10 % na zboží z osmi evropských zemí s platností od 1. února. Pokud nedojde k dohodě o „koupi Grónska“, sazba se v červnu zvýší na 25 %. Grónsko je přitom poloautonomním územím Dánska, které je členem NATO i Evropské unie. Na otázku novinářů, kam až je ochoten zajít pro získání ostrova, prezident odpověděl vyhýbavě: „To se dozvíte.“
Chcete využít této příležitosti?Napětí před summitem v Davosu
Vystoupení prezidenta přišlo těsně před jeho odletem na Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu. Zde se očekává přímá konfrontace s evropskými lídry, které rozzuřila snaha o převzetí území spojeneckého státu. Ursula von der Leyenová připomněla, že EU a USA se na obchodní dohodě shodly loni v červenci a zdůraznila, že „v politice stejně jako v byznysu platí, že dohoda je dohoda.“
Tato transatlantická roztržka zastínila výroční setkání světové finanční a politické elity a zhoršila vztahy Washingtonu s několika klíčovými spojenci. Trump nicméně předpověděl, že navzdory kritice od lídrů, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer, dopadnou plánovaná jednání o Grónsku v Davosu dobře a očekává vřelejší přijetí při osobním setkání.
Klíčové body
Prezident Trump oznámil zavedení 10% cla na zboží z osmi evropských zemí od 1. února s následným zvýšením na 25 % v červnu, pokud nedojde k dohodě o koupi Grónska.
Evropští představitelé v čele s Ursulou von der Leyenovou varují před porušením loňské obchodní dohody a připravují plány na odvetná opatření, což zvyšuje riziko transatlantického obchodního konfliktu.
Americký prezident navzdory napětí věří, že Evropská unie dodrží své investiční závazky vůči USA, protože stávající obchodní pakt s Washingtonem nutně potřebuje.
Prezident Donald Trump vyjádřil pevné přesvědčení, že Evropská unie bude i nadále investovat ve Spojených státech, a to navzdory jeho hrozbě uvalení nových cel souvisejících se snahou získat kontrolu nad Grónskem. Tento kontroverzní návrh vyvolal mezi lídry na starém kontinentu značnou nevoli a přináší na trhy novou vlnu nejistoty. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila Trumpovy výhrůžky za chybu, která by byla v přímém rozporu s dohodou, kterou s blokem uzavřel v loňském roce. Zatímco evropští představitelé již začali připravovat plány na odvetná opatření, což by mohlo vyústit v sérii vzájemných sankcí a pohřbít stávající úmluvu, americký prezident pravděpodobnost takového scénáře bagatelizuje. Celní politika a konkrétní čísla Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump na dotaz, zda by kroky související s Grónskem mohly přimět EU k odstoupení od investičních slibů, odpověděl skepticky: „Pochybuji o tom.“ Podle jeho slov Evropa tuto dohodu se Spojenými státy zoufale potřebuje a evropští zástupci tvrdě bojovali za její uzavření.
Trump oznámil zavedení cla ve výši 10 % na zboží z osmi evropských zemí s platností od 1. února. Pokud nedojde k dohodě o „koupi Grónska“, sazba se v červnu zvýší na 25 %. Grónsko je přitom poloautonomním územím Dánska, které je členem NATO i Evropské unie. Na otázku novinářů, kam až je ochoten zajít pro získání ostrova, prezident odpověděl vyhýbavě: „To se dozvíte.“ Napětí před summitem v Davosu Vystoupení prezidenta přišlo těsně před jeho odletem na Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu. Zde se očekává přímá konfrontace s evropskými lídry, které rozzuřila snaha o převzetí území spojeneckého státu. Ursula von der Leyenová připomněla, že EU a USA se na obchodní dohodě shodly loni v červenci a zdůraznila, že „v politice stejně jako v byznysu platí, že dohoda je dohoda.“ Tato transatlantická roztržka zastínila výroční setkání světové finanční a politické elity a zhoršila vztahy Washingtonu s několika klíčovými spojenci. Trump nicméně předpověděl, že navzdory kritice od lídrů, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron nebo britský premiér Keir Starmer, dopadnou plánovaná jednání o Grónsku v Davosu dobře a očekává vřelejší přijetí při osobním setkání.
