Globální finanční trhy vstoupily do nového týdne ve výrazně opatrném režimu. Investoři reagují na eskalaci obchodního napětí mezi USA a Evropou, kterou vyvolala vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném zavedení cel v souvislosti s úsilím Spojených států získat kontrolu nad Grónskem. Americké futures klesly kvůli hrozbě nových cel EU připravuje odvetná opatření proti Trumpovým clům Zlato a stříbro dosáhly historických maxim Čína zpomalila, ale splnila růstový cíl 5 % Do toho přichází čerstvá data o zpomalení čínského ekonomického růstu, která sice potvrzují splnění oficiálního cíle Pekingu, zároveň ale poukazují na pokračující strukturální slabiny druhé největší ekonomiky světa. Kombinace geopolitické nejistoty, obchodních hrozeb a smíšených makroekonomických dat vede k přesunu kapitálu do bezpečnějších aktiv, což se okamžitě projevilo na cenách zlata, vývoji akciových futures i pohybech na komoditních trzích. Americké futures a globální akcie pod tlakem Americké akciové futures zahájily týden výrazným poklesem, když trhy vstřebávaly hrozbu nových cel ze strany USA vůči evropským zemím. Krátce po 3:05 ET futures na index Dow Jones klesly o 404 bodů (-0,8 %), futures na index S&P 500 ztratily 66 bodů (-1,0 %) a futures na Nasdaq 100 odepsaly 336 bodů (-1,3 %). Situaci ještě umocnil fakt, že hlavní americké akciové trhy byly v pondělí uzavřeny kvůli svátku Martina Luthera Kinga Jr., což odsunulo plnou reakci Wall Street na další obchodní den. Přesto se negativní sentiment okamžitě přenesl na evropské a asijské akciové trhy, kde převládla averze k riziku. Analytici upozorňují, že Trumpova rétorika představuje kvalitativní posun v obchodních sporech. Podle komentáře ING eskalovalo napětí do „zcela nové dimenze“, která je méně řízena ekonomickou racionalitou a více politickými motivy. Zkušenosti z posledního roku sice ukazují, že ne všechna dramatická prohlášení byla následně realizována, nicméně část z nich se skutečně promítla do konkrétních opatření. Právě tato nejistota je pro trhy obzvlášť problematická. Grónsko, cla a evropská reakce Středem pozornosti investorů i politických lídrů se stala Trumpova hrozba zavedením 10% cel na osm evropských zemí – Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko, Finsko, Norsko a Spojené království. Tato cla by podle prezidenta platila do doby, než by Spojené státy mohly Grónsko koupit. Pokud by k dohodě nedošlo, Trump uvedl, že by sazby mohly vzrůst až na 25 %. Trump své kroky odůvodňuje národní bezpečností, zatímco evropské státy hrozby otevřeně označují za formu vydírání. V reakci na to se evropští lídři dohodli na zintenzivnění příprav odvetných opatření. Před mimořádným summitem v Bruselu se podle dostupných informací diskutuje například o balíčku cel na dovoz z USA v hodnotě 93 miliard eur. Další možností je využití tzv. nástroje proti nátlaku, který by mohl omezit americký přístup k investicím, bankovním aktivitám nebo obchodu se službami v EU. Zásadním důsledkem celé situace je zpochybnění budoucnosti obchodní dohody mezi Washingtonem a Bruselem, která byla uzavřena v loňském roce. Evropské instituce již naznačily, že dohodu nelze udržet, pokud by se USA pokusily o převzetí kontroly nad Grónskem. To zvyšuje riziko dlouhodobějšího poškození transatlantických obchodních vztahů a přidává další vrstvu nejistoty do globálního ekonomického výhledu. Útěk do bezpečí: zlato na rekordu, ropa oslabuje Finanční trhy reagovaly na eskalaci napětí klasickým způsobem – přesunem kapitálu do bezpečných aktiv. Cena zlata během asijské seance vystoupala na historické maximum, když se spotová cena zvýšila o 1,6 % na 4 667 USD za unci a během dne se krátce dotkla úrovně 4 690 USD. Americké futures na zlato se dokonce přiblížily hranici 4 700 USD za unci. Růst zaznamenalo i stříbro, jehož cena vzrostla o více než 4 % a dosáhla nového rekordu 94,03 USD za unci. V jeho případě hraje roli nejen status bezpečného přístavu, ale i průmyslové využití, které podporuje poptávku v prostředí technologických a energetických přechodů. Opačný vývoj byl patrný na trhu s ropou. Ceny ropy Brent i WTI mírně klesly, každá přibližně o 0,1 %, když investoři zohlednili riziko obchodní války a s ní spojené obavy o globální poptávku. Část předchozích zisků, které ropa zaznamenala kvůli napětí kolem Íránu, se tak postupně vymazala poté, co Trump signalizoval, že k okamžité vojenské intervenci USA nedojde. Čínská ekonomika zpomalila, ale splnila své cíle Do globální mozaiky nejistoty zapadají i čerstvá data z Číny. Čínská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 rostla meziročně o 4,5 %, což odpovídalo očekáváním, ale znamenalo zpomalení oproti 4,8 % v předchozím čtvrtletí. Jednalo se o nejnižší tempo růstu za poslední tři roky. V mezikvartálním vyjádření dosáhl růst 1,2 %, což mírně překonalo odhady. Celkově však tato dynamika stačila k tomu, aby Čína za celý rok 2025 dosáhla růstu HDP ve výši 5 %, tedy přesně naplnila oficiální cíl stanovený Pekingem. Přesto zůstávají přetrvávající problémy – zvýšené obchodní napětí s USA, slabší spotřebitelské výdaje a dlouhodobá krize na realitním trhu. Očekává se, že čínská vláda znovu stanoví růstový cíl na úrovni 5 %, což naznačuje snahu udržet stabilitu i za cenu další podpory ekonomiky. Co si z aktuálního vývoje odnést jako investor?! Aktuální vývoj ukazuje, že globální trhy vstupují do období, kdy politická rozhodnutí a geopolitické spory mohou mít stejně silný vliv jako tradiční ekonomická data. Trumpova cla spojená s Grónskem představují nový typ rizika, které je obtížné kvantifikovat, zatímco zpomalující Čína potvrzuje, že světová ekonomika zůstává křehká i přes splněné oficiální cíle.