Írán disponuje třetími největšími prokázanými zásobami ropy na světě o objemu 209 milionů barelů a s denní těžbou 3,2 milionu barelů zajišťuje přibližně 4 % globální produkce. Klíčovým odběratelem íránské ropy zůstává Čína, která navzdory mezinárodním sankcím nakupuje až 89 % exportu této země. Cena ropy v reakci na geopolitické napětí a hrozbu amerického útoku vzrostla nad 61 USD za barel, čímž korigovala pokles na 56 USD z předchozího týdne. Výpadky v íránských dodávkách představují pro globální energetický trh významnější riziko než situace ve Venezuele, zejména kvůli strategickému významu tamních přepravních tras.   Spojené státy aktuálně vyhodnocují možnost vojenského úderu na Írán v době, kdy se tamní autoritářský režim potýká s rostoucím vnitřním chaosem a nestabilitou. Íránská vláda se nachází v nejslabší pozici za poslední roky, což destabilizuje dalšího člena kartelu OPEC necelé dva týdny poté, co kroky USA přispěly k pádu vlády ve Venezuele. V ulicích napříč Íránem propukly protesty a smrtící zásah vlády proti demonstrantům překročil červenou linii, kterou dříve vytyčil prezident Donald Trump. Ten již naznačil, že jeho administrativa zvažuje útok, ačkoli ve středu uvedl, že Spojené státy budou situaci nadále „sledovat a vyčkávat“, aby určily, zda proti Íránu podniknou konkrétní kroky. Ropný potenciál Íránu a sankce Írán kontroluje třetí největší prokázané zásoby ropy na Zemi a jednu z nejdůležitějších námořních tras pro přepravu této komodity. Tyto fundamentální faktory budou formovat budoucnost země bez ohledu na to, zda Spojené státy vojensky zasáhnou, či nikoliv. Podle údajů OPEC produkuje Írán v průměru přibližně 3,2 milionu barelů ropy denně, což představuje zhruba 4 % celosvětové produkce této suroviny. To činí z Íránu šestého největšího producenta na světě – což je úctyhodný výkon vzhledem k tomu, že země čelí tvrdým mezinárodním sankcím, které výrazně omezují okruh jejích potenciálních zákazníků. K obcházení těchto sankcí využívá Írán stínovou flotilu plavidel k vývozu suroviny s výraznou slevou. Srovnání s Venezuelou a role Číny Potenciál Íránu však daleko převyšuje jeho současnou těžbu. Země sedí na rezervách o objemu 209 milionů barelů ropy, což ji v žebříčku rezerv řadí hned za Venezuelu a Saúdskou Arábii. Současná denní produkce je přitom méně než poloviční oproti 6,5 milionu barelů denně, které Írán těžil v polovině 70. let před svržením šáha. Podobně jako v případě Venezuely je Čína zdaleka největším zákazníkem Íránu. Podle amerického úřadu EIA nakupuje 89 % íránské ropy. Podobnosti zde nekončí: Írán rovněž znárodnil svou energetickou infrastrukturu poté, co v minulých desetiletích vyvlastnil aktiva zahraničních ropných společností. Írán je však pro globální energetiku mnohem důležitější než Venezuela. Odborníci upozorňují, že vývoj v Íránu má na trhy s ropou v krátkodobém horizontu mnohem větší dopad kvůli riziku narušení dodávek. Reakce trhu a vývoj cen Cena ropy již prudce vzrostla v důsledku obav z narušení íránských dodávek. V reakci na hrozby útoku ropa ve středu překonala hranici 61 dolarů za barel. Tento býčí signál přišel jen týden poté, co cena klesla na 56 dolarů za barel, když Trump přislíbil, že americké ropné společnosti navýší produkci ve Venezuele.