České podnikatelské prostředí zaznamenalo v uplynulém roce výrazné oživení. Počet obchodních společností se meziročně zvýšil o 17 050, což představuje nejvyšší čistý přírůstek od roku 2018. Ve srovnání s rokem 2024 jde o nárůst o 23 %, což potvrzuje zlepšení podnikatelských podmínek i vyšší ochotu firem vstupovat na trh. Více než polovinu tohoto růstu přitom zajistily společnosti se sídlem v Praze. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která vychází z dat portálu Informace o firmách. Ekonomické prostředí podpořilo vznik firem V průběhu loňského roku se zvýšil jak počet nově založených, tak i zaniklých společností. Tempo zakládání firem však bylo výrazně rychlejší než tempo jejich zániku, což vedlo k celkovému pozitivnímu saldu. Podle analytičky CRIF Věry Kameníčkové k tomuto vývoji přispěl především ekonomický růst, nízká inflace a rostoucí poptávka domácností po zboží a službách. Tyto faktory vytvořily prostředí, ve kterém se novým podnikům lépe dařilo prosazovat. Současně však na podnikatelský sektor působily i negativní vlivy. Především relativně vysoké úrokové sazby znamenaly pro část firem výraznou zátěž. Některé společnosti se s vyššími náklady na financování nedokázaly vyrovnat a byly nuceny svou činnost ukončit. Přesto celkový výsledek ukazuje, že pozitivní impulzy převážily a česká ekonomika byla schopna generovat nové podnikatelské subjekty ve větším rozsahu než v předchozích letech. Zajímavým ukazatelem je také poměr mezi vzniklými a zaniklými firmami. V celostátním průměru připadalo loni na deset zaniklých společností 20 nově založených, což odpovídá dlouhodobému průměru. Tento poměr naznačuje relativně stabilní strukturu podnikatelského prostředí, ve kterém dochází k přirozené obměně firem, aniž by trh vykazoval známky výrazné nerovnováhy. Praha a regiony: výrazné rozdíly v dynamice Z hlediska regionálního rozložení byla situace velmi nerovnoměrná. Praha si udržela dominantní pozici a stala se hlavním tahounem růstu počtu obchodních společností. V hlavním městě vzniklo 17 762 firem, zatímco 8757 podniků zde ukončilo činnost. Čistý přírůstek tak činil 9005 společností, což představuje více než polovinu celkového růstu v celé České republice. S výrazným odstupem následoval Jihomoravský kraj, kde celkově přibylo 2261 firem. V tomto regionu bylo založeno 4249 podniků a 1988 zaniklo, což potvrzuje silnou podnikatelskou aktivitu zejména v okolí Brna a dalších hospodářsky významných lokalit kraje. Jihomoravský kraj se tak dlouhodobě profiluje jako druhé nejvýznamnější centrum podnikání v zemi. Při pohledu na relativní dynamiku však nejrychlejší růst zaznamenal Olomoucký kraj. Zde připadalo na deset zaniklých firem 32 nově vzniklých, což je výrazně nad celostátním průměrem. Tento údaj naznačuje silnou expanzi podnikatelských aktivit v regionu, i když absolutní počty firem jsou nižší než v Praze nebo Jihomoravském kraji. Na opačném konci spektra se nacházel Liberecký kraj, kde na deset zaniklých podniků vzniklo pouze pět nových. Podle CRIF byl tento výsledek ovlivněn především tím, že se počet zaniklých firem v regionu meziročně více než zdvojnásobil. Tento vývoj může signalizovat strukturální problémy v regionálním podnikatelském prostředí nebo vyšší citlivost místních firem na ekonomické podmínky. Obory, které táhly růst i zánik firem Z hlediska oborové struktury byl loňský rok charakteristický výraznou koncentrací nově vzniklých společností do několika klíčových odvětví. Nejvíce nových firem vzniklo v obchodu, kde bylo založeno 4534 společností. Obchod tak zůstává nejatraktivnějším sektorem pro nové podnikatele, což odráží relativně nízké bariéry vstupu i stabilní poptávku spotřebitelů. Na druhém místě se umístilo stavebnictví s 3714 nově vzniklými firmami. Tento vývoj souvisí s pokračující poptávkou po výstavbě a rekonstrukcích, stejně jako s veřejnými i soukromými investicemi do infrastruktury a bydlení. Třetím nejvýznamnějším oborem bylo nakládání s nemovitostmi, kde vzniklo 3365 společností. Zároveň však právě obchod a nakládání s nemovitostmi patřily mezi sektory, ve kterých loni zaniklo nejvíce podniků. V obchodu ukončilo činnost 5220 firem, zatímco v oblasti nemovitostí 3353 společností. To naznačuje vysokou konkurenci a rychlou obměnu podniků v těchto odvětvích, kde se prosadí jen část nově založených firem. Z hlediska relativního růstu vynikl především sektor zdravotní a sociální péče. V tomto oboru připadalo na deset zaniklých společností 57 nových, což z něj činí nejrychleji rostoucí segment z pohledu počtu firem. Tento trend odráží dlouhodobě rostoucí poptávku po zdravotních a sociálních službách, která je podporována demografickým vývojem i strukturálními změnami ve společnosti. Celkově loňská data ukazují, že české podnikatelské prostředí vstoupilo do fáze obnovy a expanze. Přestože zůstávají regionální i oborové rozdíly, vysoký čistý přírůstek firem signalizuje důvěru podnikatelů v ekonomický vývoj a schopnost trhu absorbovat nové subjekty. Vývoj v následujících letech ukáže, zda se tento trend podaří udržet i v prostředí postupně se měnících finančních a makroekonomických podmínek.