Cena zlata se v úterý vyšplhala na nové historické maximum a znovu potvrdila svou roli jednoho z nejdůležitějších bezpečných přístavů v době geopolitické nejistoty. Impulzem k růstu byla především eskalace napětí mezi Spojenými státy a Evropou, kterou vyvolala snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa prosadit kontrolu nad Grónskem a současně pohrozit zavedením cel na dovoz z několika evropských zemí. Investoři v reakci na tyto kroky začali přesouvat kapitál z rizikovějších aktiv do drahých kovů, zejména zlata. Spotová cena zlata se během dne vyšplhala až k úrovni 4 694 dolarů za unci, čímž překonala dosavadní rekordy. Zdroj: BurzovniSvet.cz Trhy přitom pozorně sledovaly, jak na Trumpovu hrozbu zareagují evropské státy, které se proti jeho postupu otevřeně vymezily. Stříbro sice krátce dosáhlo historického maxima, ale následně část zisků odevzdalo, což ukazuje na rozdílné vnímání obou kovů ze strany investorů. Zatímco zlato je vnímáno primárně jako pojistka proti systémovým rizikům, stříbro je více ovlivněno průmyslovou poptávkou a krátkodobými spekulacemi. Napětí mezi USA a jejich tradičními spojenci v rámci NATO zneklidnilo finanční trhy po celém světě. Hrozba cel vůči evropským ekonomikám oživila obavy z rozsáhlejší obchodní války, která by mohla zasáhnout globální růst. Tyto obavy vedly k obnovení takzvaného obchodu „Sell America“, kdy část investorů snižuje expozici vůči americkým aktivům a hledá alternativy v komoditách nebo mimo dolarové investice. Právě zlato z této změny sentimentu výrazně těží. Evropská politická reakce naznačuje, že spor nemusí rychle odeznít. Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil možnost aktivace nástroje Evropské unie proti hospodářskému nátlaku, což by znamenalo tvrdší odpověď Bruselu na americká cla. Německý kancléř Friedrich Merz se naopak snaží situaci uklidnit a usiluje o zmírnění konfrontační rétoriky. Pro investory však samotný fakt, že se podobná opatření vůbec zvažují, představuje významný zdroj nejistoty. Růst cen drahých kovů není pouze reakcí na aktuální spor kolem Grónska. Zlato posiluje už delší dobu v důsledku kombinace geopolitických rizik, obav o veřejné finance a rostoucí nedůvěry v institucionální stabilitu. Dalším faktorem je tlak Trumpovy administrativy na Federální rezervní systém USA, který znovu otevřel otázku nezávislosti americké centrální banky. Jakékoli zpochybnění autonomie Fedu investory tradičně zneklidňuje, protože může vést k méně předvídatelné měnové politice. Zdroj: Getty Images K nervozitě na trzích přispěla také širší geopolitická situace, včetně nedávných kroků Spojených států vůči Venezuele. Tyto události posílily přesvědčení, že svět vstupuje do období zvýšeného soupeření velmocí nejen v oblasti politiky, ale i v přístupu ke strategickým zdrojům. Analytici upozorňují, že právě v takovém prostředí má zlato tendenci dlouhodobě posilovat, protože nabízí ochranu před politickými zásahy i měnovými otřesy. Z pohledu investorů je důležité sledovat nejen cenu samotného zlata, ale i širší makroekonomický kontext. Vývoj dolaru, výnosů státních dluhopisů a postoj centrálních bank bude hrát klíčovou roli v tom, zda současný růst cen drahých kovů bude pokračovat. Krátkodobé korekce nelze vyloučit, nicméně základní argumenty pro držení zlata zůstávají silné. Pro konzervativnější investory tak zlato nadále představuje důležitý stabilizační prvek portfolia v době, kdy politická rozhodnutí stále častěji ovlivňují finanční trhy.