Americké akciové trhy ve čtvrtek zakončily obchodování v červených číslech. Americké akcie klesly po jestřábím zápisu z jednání Fedu Fed nenaznačil spěch se snižováním úrokových sazeb Walmart (WMT) zklamal výhledem navzdory solidním výsledkům Růst cen ropy zvýšil inflační nejistotu Hlavním důvodem byl o poznání více jestřábí tón zápisu z posledního zasedání Federálního rezervního systému, který posílil obavy investorů, že snižování úrokových sazeb se může dále odložit. K nervozitě přispěl také konzervativní výhled společnosti Walmart (WMT) , jenž přehlušil jinak solidní kvartální výsledky. Negativní nálada se promítla nejen do vývoje hlavních amerických indexů, ale částečně i na evropské trhy včetně pražské burzy. Index S&P 500 oslabil o 0,3 % na 6 862,16 bodu, technologický NASDAQ Composite rovněž ztratil 0,3 % a uzavřel na 22 682,73 bodu. Průmyslový Dow Jones Industrial Average klesl o 0,5 % na 49 395,16 bodu. Trhy tak korigovaly část středečních zisků, kdy se indexy posunuly výše díky oživení technologických titulů a růstu akcií Nvidia (NVDA) , jež dočasně zmírnily dopad obav z měnové politiky. Jestřábí Fed mění náladu na trzích Zápis z lednového zasedání Fedu byl klíčovým impulzem čtvrteční seance. Dokument ukázal, že téměř všichni členové FOMC podpořili rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny, zároveň ale odhalil výraznou nejistotu ohledně dalšího postupu. Několik účastníků jednání uvedlo, že by byli připraveni zvážit zvýšení sazeb, pokud by inflace zůstala nad dvouprocentním cílem centrální banky. Tento jazyk investoři vyhodnotili jako jasný signál, že Fed nespěchá s dalším uvolňováním měnové politiky. Přestože nejde o přímou výzvu ke zvyšování sazeb, posiluje to přesvědčení, že období restriktivních podmínek může trvat déle, než se ještě nedávno čekalo. Trhy tak začaly znovu přeceňovat pravděpodobnost snížení sazeb v letošním roce. Zápis navíc ukázal, že umělá inteligence je pro centrální banku významným zdrojem nejistoty. Část představitelů Fedu se domnívá, že rychlý rozvoj AI může zvyšovat produktivitu a tlumit inflační tlaky, jiní ale upozorňují, že by naopak mohl zvyšovat poptávku po kapitálu i pracovní síle, a tím inflaci podporovat. Tento rozpor posiluje opatrný přístup Fedu a přispívá k nejistotě na trzích. Smíšená makrodata a vyčkávání před PCE Čtvrteční makroekonomický kalendář přinesl smíšený obrázek. Data z amerického statistického úřadu ukázala, že obchodní deficit USA se v prosinci rozšířil na 70,3 miliardy dolarů. Za celý rok 2025 dosáhl schodek zahraničního obchodu 901,5 miliardy dolarů, což poukazuje na přetrvávající nerovnováhu v zahraničním obchodě. Na druhé straně trh práce zůstává odolný. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl na 206 tisíc, což bylo výrazně méně, než trh očekával. Tento údaj potvrdil, že zaměstnanost v USA zůstává silná, což Fedu poskytuje prostor držet restriktivnější politiku po delší dobu. Investoři nyní vyhlížejí páteční data, zejména index osobních spotřebních výdajů (PCE) za prosinec, který Fed považuje za svůj klíčový inflační ukazatel, a také předběžný odhad růstu HDP USA za čtvrté čtvrtletí. Právě PCE může po jestřábím zápisu sehrát zásadní roli v přehodnocení očekávání ohledně dalšího vývoje sazeb. Trhy proto zůstávají opatrné a jakýkoli výraznější odklon od konsenzu může vyvolat zvýšenou volatilitu. Walmart se ocitl pod tlakem po zveřejnění výhledu, ropa na více než půlročním maximu Významnou pozornost investorů přitáhla společnost Walmart. Největší maloobchodník světa sice překonal očekávání trhu na úrovni tržeb i zisku a oznámil zpětný odkup akcií v objemu 30 miliard dolarů, nicméně jeho výhled na aktuální čtvrtletí i celý fiskální rok 2027 zaostal za konsensem analytiků. Akcie Walmartu tak během čtvrteční seance oslabily o 1,4 %. Šlo o první výsledky pod vedením nového generálního ředitele Johna Furnera, který nahradil dlouholetého šéfa Douga McMillona. Část analytiků upozorňuje, že Walmart má historicky tendenci nastavovat výhledy konzervativně, zejména na začátku roku. Přesto slabší guidance přispěla k opatrnější náladě na trzích. Dalším důležitým faktorem byl vývoj na komoditních trzích. Ceny ropy vystoupaly na nejvyšší úrovně za více než šest měsíců v reakci na eskalaci vojenské aktivity na Blízkém východě a obavy z narušení dodávek. Ropa Brent posílila o 2,2 % na 71,91 USD za barel, zatímco americká WTI vzrostla o 2,5 % na 66,66 USD za barel. Růst cen podpořila také data o poklesu zásob ropy v USA, která potvrdila utaženější nabídku. Vyšší ceny ropy sice pomáhají energetickému sektoru, zároveň ale zvyšují inflační rizika, což je v kombinaci s jestřábím Fedem pro akciové trhy nepříznivé. Tento faktor dále přispěl k opatrnosti investorů během čtvrteční seance. Negativní sentiment se částečně přenesl i do Evropy. Pražská burza zakončila den v červených číslech, když index PX klesl o 0,27 % na 2 692,55 bodu. Ztráty zaznamenaly především akcie obchodované ve vysokých objemech, včetně titulů jako ČEZ, Komerční banka nebo Moneta. Celkově čtvrteční obchodování ukázalo, že trhy zůstávají mimořádně citlivé na signály z Fedu a že investoři jsou před klíčovými inflačními daty ochotni snižovat riziko. Další směr vývoje bude do značné míry záviset právě na tom, zda nadcházející makroekonomická čísla potvrdí scénář postupného zpomalování inflace, nebo naopak posílí argumenty pro delší období restriktivní měnové politiky.