Bank of England se na svém únorovém zasedání s vysokou pravděpodobností rozhodne ponechat úrokové sazby beze změny. Bank of England s vysokou pravděpodobností ponechá sazby beze změny kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům Trhy prakticky nepočítají s únorovým snížením sazeb a očekávají rozdělení hlasů MPC 7:2 Inflace zůstává nad cílem, zatímco trh práce slábne, což prohlubuje vnitřní dilema měnové politiky Další snížení sazeb jsou pravděpodobná, ale jejich načasování bude záviset hlavně na mzdách a inflaci Přestože se v britské ekonomice objevují signály zpomalování, zejména na trhu práce, centrální banka zatím nevidí dostatek důkazů, že inflace je trvale pod kontrolou. Rozhodnutí bude oznámeno ve čtvrtek v 12:00 londýnského času a doprovodí jej nová zpráva o měnové politice, která přinese aktualizované ekonomické prognózy i hodnocení dopadů listopadového rozpočtu labouristické vlády. Očekávání trhů a rozdělení hlasů v MPC Finanční trhy aktuálně přisuzují pravděpodobnost snížení sazeb o čtvrt procentního bodu nižší než 1 %, což jasně ukazuje na konsenzus, že únorové zasedání nepřinese změnu nastavení politiky. Z oslovených ekonomů očekává snížení sazeb pouze jeden, zatímco ostatní předpokládají stabilitu základní sazby na úrovni 3,75 %, která je nejnižší za poslední tři roky. Z hlediska hlasování Výboru pro měnovou politiku (MPC) se očekává poměr 7:2 ve prospěch zachování sazeb. Externí členové Alan Taylor a Swati Dhingra dlouhodobě patří k zastáncům mírnějšího přístupu a pravděpodobně budou i tentokrát hlasovat pro další uvolnění politiky. Ostatní členové výboru se však přiklánějí k opatrnosti, a to především kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům. Guvernér Andrew Bailey v prosinci prosadil snížení sazeb velmi těsným poměrem 5:4. Zároveň ale výbor tehdy jasně signalizoval, že další kroky směrem k uvolnění budou „obtížnější rozhodnutí“. Bailey sice připustil, že další mírné snížení je pravděpodobné, avšak časování těchto kroků zůstává otevřené. Inflace versus trh práce: klíčové dilema centrální banky Všech devět členů MPC se shoduje na tom, že současná měnová politika je restriktivní a vyvíjí tlak na snižování inflace. Přesto však panují rozdíly v hodnocení toho, zda je tento tlak již dostatečný. Inflace se aktuálně pohybuje na úrovni 3,4 %, což je stále výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky. Právě tato hodnota zůstává hlavním argumentem jestřáběji naladěných členů výboru. Na druhé straně stojí obavy o trh práce. Nezaměstnanost vzrostla na 5,1 %, což je více, než Bank of England očekávala ve své listopadové prognóze, která počítala s pětiprocentní mírou ke konci roku 2025. Zastánci uvolnění politiky upozorňují, že další prodlení se snižováním sazeb by mohlo prohloubit ochlazení ekonomiky a zbytečně zatížit zaměstnanost. Makroekonomická data zveřejněná od prosincového zasedání přinášejí smíšený obrázek. Na jedné straně měsíční HDP v listopadu vzrostl o 0,3 %, což bylo výrazně lepší, než se očekávalo. Lednový index nákupních manažerů S&P Global navíc ukázal nejrychlejší růst aktivity soukromého sektoru za poslední dva roky a vánoční maloobchodní tržby byly rovněž solidní. Na straně druhé však přetrvává růst nezaměstnanosti a zrychluje propouštění, což posiluje argumenty pro opatrnější přístup. Pokyny, prognózy a role mezd v dalším rozhodování V prosinci Bank of England upravila své forward guidance tak, aby zdůraznila, že ačkoli sazby „pravděpodobně budou pokračovat v postupném klesání“, další uvolňování politiky bude složitější. Tento tón je obecně vnímán jako jestřábí, a to i přes samotné snížení sazeb. Očekává se, že banka tento výhled nyní potvrdí a nebude jej dále měnit. Součástí čtvrtečního oznámení bude také nová zpráva o měnové politice, která přinese aktualizované ekonomické projekce. Inflace by měla být v letošním roce nižší, než se dříve předpokládalo, zejména kvůli krokům labouristické vlády, která zrušila sociální a klimatické poplatky z účtů domácností a zmrazila jízdné v železniční dopravě. Tyto změny podle prosincového zápisu MPC mechanicky sníží inflaci přibližně o půl procentního bodu. Zároveň se však očekává, že střednědobý inflační výhled zůstane mírně vyšší a krátkodobá prognóza nezaměstnanosti může být revidována směrem nahoru. Růstové prognózy by podle dostupných informací měly zůstat víceméně beze změny. Důležitou roli v dalším rozhodování budou hrát také mzdy. Banka zveřejní zprávu svých regionálních agentů i výstupy rozhodovacího panelu, které mapují mzdové plány podniků. Pokud by se ukázalo, že růst mezd překračuje hranici 3,5 %, nebylo by to slučitelné s dosažením dvouprocentního inflačního cíle a poskytlo by to MPC další důvod k vyčkávání před dalším snížením sazeb. V neposlední řadě Bank of England aktualizuje svůj odhad potenciálu nabídky ekonomiky a rovnovážné míry nezaměstnanosti. Pokles migrace může vést ke snížení odhadu dlouhodobého růstového potenciálu, pokud se nezvýší produktivita. Guvernér Bailey sice naznačil, že produktivitu by mohl v budoucnu podpořit rozvoj umělé inteligence, banka však zatím zřejmě nebude tyto efekty promítat do svých odhadů. Celkově tak únorové zasedání potvrdí, že Bank of England se nachází ve fázi vyčkávací opatrnosti. Sazby zůstávají restriktivní, další snížení jsou pravděpodobná, ale jejich načasování bude záviset především na vývoji inflace, mezd a trhu práce.