Rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, které smetlo ze stolu původní cla administrativy Donalda Trumpa, vyvolalo na české politické scéně vlnu znepokojení. Ačkoliv soudní verdikt mohl působit jako vítězství volného obchodu, okamžitá reakce Bílého domu v podobě zavedení nových cel na základě jiného zákonného ustanovení potvrdila obavy z nepředvídatelnosti transatlantických vztahů. Podle předních českých politiků je jedinou cestou pro tuzemskou ekonomiku snížení závislosti na jednom trhu a úzká koordinace v rámci Evropské unie. Místopředseda hnutí STAN a exministr průmyslu Lukáš Vlček zdůrazňuje, že současná situace v USA je „značně chaotická“. I když přímý vývoz z České republiky do Spojených států netvoří dominantní část českého exportu, zásadním problémem jsou nepřímé dopady na klíčové obchodní partnery, zejména na Německo a další země EU. Právě skrze tyto dodavatelské řetězce by český průmysl mohl pocítit největší otřesy. Konec právní bitvy a Trumpova blesková odveta Nejvyšší soud USA dospěl k závěru, že prezident Trump překročil své pravomoci, když loni v dubnu zavedl plošná cla s odvoláním na zákon o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977. Podle soudu tento předpis nedává hlavě státu mandát k takto rozsáhlým obchodním bariérám. Trump však nenechal rozsudek bez odezvy a obratem ohlásil nové desetiprocentní clo, tentokrát postavené na obchodním zákoně z roku 1974. Toto nové opatření, které má vstoupit v platnost již v úterý, je sice časově omezeno na 150 dní a obsahuje výjimky pro automobily či léčiva, přesto však prohlubuje nejistotu na světových trzích. Alexandr Vondra (ODS) k tomu podotýká, že Trump se snaží rychle jednat, aby po prohře u soudu „doma nevypadal jako lůzr“. Podle europoslance je taková politika zmítaná emocemi a postrádá racionalitu, což v konečném důsledku poškodí všechny strany včetně samotných Američanů. Jednou z nejpalčivějších otázek zůstává osud miliard dolarů, které USA na nyní zrušených clech již vybraly. Podle ekonomů z Yaleovy univerzity se průměrná celní sazba v USA vyšplhala na 16,8 %, což je nejvíce od roku 1935. Pokud by americká vláda byla nucena tyto prostředky vracet, znamenalo by to obrovský zásah do federálního rozpočtu, což je scénář, kterému se Trumpova administrativa bude pravděpodobně snažit za každou cenu vyhnout. Strategie pro Česko: Odklon od dominance jednoho trhu Lukáš Vlček vidí řešení v aktivní diverzifikaci českého exportu. Česko se podle něj musí přestat upínat na tradiční trhy a začít intenzivněji budovat partnerství v Asii a Jižní Americe. Jako klíčové spojence jmenoval Japonsko, Jižní Koreu, Indii nebo země sdružení Mercosur. Tato strategie má zajistit, aby česká ekonomika nebyla tak zranitelná vůči náhlým změnám nálad v Bílém domě. Současně však exministr kritizuje vládu za nedostatečnou finanční podporu exportu v návrhu státního rozpočtu. Hodlá proto podat pozměňovací návrhy, které by posílily zdroje pro exportní aktivity, v souladu s hospodářskou strategií, kterou sám dříve prosazoval. „Musíme být maximálně aktivní a důvěryhodní v rámci evropských partnerů,“ dodal Vlček s tím, že jednotný postup EU je jedinou účinnou obranou proti celnímu chaosu. Situaci komplikuje i historický kontext celních válek. Loni v srpnu se sice podařilo vyjednat snížení cel na evropská auta z původních 27,5 % na 15 %, ale i tato úroveň zůstává pro výrobce citelnou zátěží. S novým desetiprocentním clem, které se sice aut přímo netýká, ale zasahuje široké spektrum jiného zboží, se obchodní prostředí stává opět o něco nepřátelštějším. Výhled na nejbližší měsíce a role Kongresu Nová vlna cel zavedená podle paragrafu 122 obchodního zákona má sice omezenou platnost, ale její případné prodloužení bude vyžadovat souhlas Kongresu. To dává naději, že by se do obchodní politiky mohl vrátit prvek zákonodárné kontroly a stability. Do té doby však budou muset evropští a čeští exportéři fungovat v režimu zvýšené pohotovosti. Zatímco Bílý dům trvá na tom, že nová cla jsou nezbytná pro ochranu amerických zájmů, čeští zástupci varují před spirálou odvetných opatření. Pokud by EU reagovala podobným způsobem, mohlo by dojít k dalšímu ochlazení globálního obchodu. Diverzifikace a hledání nových příležitostí na stabilnějších trzích se tak pro české firmy stává z pouhého doporučení existenční nutností. Zahraniční partneři i trhy budou nyní pozorně sledovat, jak se k situaci postaví Evropská komise. Koordinovaná evropská odpověď je podle českých politiků nezbytná nejen pro minimalizaci škod, ale i pro zachování důvěryhodnosti celého bloku v očích amerických vyjednavačů. Příští týdny ukáží, zda se podaří chaos v transatlantickém obchodu alespoň částečně zklidnit.