EET 2.0 se vrací v nové podobě. Elektronická evidence tržeb se má v Česku vrátit v modernizované verzi jako EET 2.0. Podle ministryně financí Aleny Schillerové se nový systém spustí od ledna 2027, přičemž nejprve poběží v pilotním režimu. Ministerstvo financí nyní předkládá návrh zákona do připomínkového řízení. Oproti původní verzi má být nový systém výrazně jednodušší a méně zatěžující. Cílem je podle ministerstva nastavit evidenci tak, aby dávala ekonomický smysl a nebyla administrativní zátěží tam, kde nepřináší reálný přínos. EET 2.0 nebude povinná pro podnikatele v prvním pásmu paušální daně, pro osoby s ročními příjmy do jednoho milionu korun ani pro ty, kteří platí měsíční paušální daň 1500 Kč spolu s povinnými odvody na sociální a zdravotní pojištění. Mimo systém zůstanou také lidé s pouze příležitostnými tržbami do 50 tisíc korun ročně. Ministerstvo odhaduje, že fiskální přínosy nového systému na dani z přidané hodnoty a dani z příjmů mohou dosahovat 14 až 15 miliard korun ročně. Tyto odhady patří mezi hlavní argumenty pro jeho znovuzavedení. Evidovat se podle návrhu nebude tam, kde by to postrádalo smysl, například v bankovnictví, letecké dopravě nebo u prodejních automatů. Systém se tak má soustředit především na segmenty, kde dochází k hotovostním nebo obdobným přímým platbám. Jak bude evidence ale fungovat v praxi?! EET 2.0 má být technicky méně náročná než původní systém. Evidovat se budou hotovostní platby, platby kartou, QR platby a další běžné způsoby úhrady při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Naopak faktury a online převody z účtu na účet bez fyzického kontaktu evidenci podléhat nebudou. Tím se systém zaměřuje především na transakce, u nichž je vyšší riziko nepřiznání tržeb. Zásadní změnou je, že tisk účtenky nebude povinný. Podnikatel ji vydá pouze na vyžádání zákazníka. To má snížit náklady i administrativu zejména u menších provozů. EET 2.0 má fungovat na zařízeních, která podnikatelé již běžně používají — tedy na mobilech, tabletech nebo stávajících pokladních systémech. Finanční správa navíc plánuje nabídnout bezplatné řešení pro nejmenší podnikatele. Systém nebude sledovat konkrétní nakupované položky. Evidovat se budou jen základní údaje: identifikace poplatníka, datum, čas, pořadové číslo tržby, místo a částka. Podle ministerstva jde o minimální rozsah dat nutný pro kontrolní funkci. Podle vyjádření ministryně je hlavním cílem narovnání podnikatelského prostředí. Stát chce omezit nepřiznané finanční toky, snížit rozsah šedé ekonomiky, omezit nelegální zaměstnávání a zvýšit efektivitu práce Finanční správy. Zároveň má dojít ke snížení počtu kontrol u poctivých poplatníků. Daňové změny a širší balíček opatření Současně s návrhem EET 2.0 vláda připravuje i další daňové změny. Znovu se má zavést takzvané školkovné a daňové úlevy pro pracující studenty. Tyto slevy sociálního charakteru ale nebudou součástí zákona o EET. Podle ministryně mají být zařazeny do samostatného prorodinného balíčku. Ministerstvo financí chce také zrušit omezení zaměstnaneckých benefitů. Volnočasové benefity i příspěvky zaměstnavatelů na sociální služby mají být zcela osvobozeny od daně. Významnou změnou je i plánované snížení DPH z 21 na 12 procent u nealkoholických nápojů konzumovaných v gastronomických zařízeních na místě. Tento krok se týká pouze konzumace v podniku, nikoli prodeje s sebou. Dalším opatřením je záměr osvobodit spropitné zaměstnanců v gastronomii od daní a pojistného. Cílem je podle ministerstva zpřehlednit systém zdanění v tomto segmentu. Obnovení EET letos podpořila mise Mezinárodního měnového fondu. Naopak část opozice je dlouhodobě proti. Například ODS dříve kritizovala EET jako zbytečnou zátěž a upozorňovala na riziko šikany živnostníků. Elektronickou evidenci tržeb původně zavedla vláda ČSSD a ANO v roce 2016. Od jara 2020 byla kvůli pandemii covidu-19 přerušena a do konce roku 2022 fakticky fungovala dobrovolně. V lednu 2023 ji vláda Petra Fialy zcela zrušila. EET 2.0 tak představuje pokus o návrat systému v upravené a zjednodušené podobě. Disk note zůstává, zda se podaří nastavit rovnováhu mezi výběrem daní a administrativní zátěží podnikatelů.