​ Futures kontrakty na ropu Brent vzrostly o přibližně 2,9 % nad úroveň 72,80 USD, zatímco americká ropa WTI posílila o 2,8 % a obchodovala se nad hranicí 67 USD. V případě absence známek deeskalace konfliktu by ceny ropy mohly po nedělním otevření trhů skokově vzrůst o dalších 10 až 20 USD za barel. Primárním hybatelem krátkodobé tržní dynamiky bude reakce Teheránu v následujících 24 až 72 hodinách, zejména s ohledem na riziko útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu.   Trhy s energiemi čelí novému šoku poté, co Spojené státy a Izrael v sobotu ráno zahájily rozsáhlé údery na íránské cíle. Prezident Trump tento bezprecedentní krok označil za snahu o likvidaci jaderného programu země a odstranění současného režimu u moci. Tato vojenská akce vyvolala okamžitou odvetu a hrozí, že přeroste v širší konflikt, což představuje vážné riziko pro globální trhy s ropou. Reakce na komoditních burzách na sebe nenechala dlouho čekat. Futures kontrakty na ropu ​ Brent, která slouží jako mezinárodní cenový benchmark, v hodinách po úderu posílily přibližně o 2,9 % a obchodovaly se nad úrovní $72,80. Americký benchmark West Texas Intermediate (WTI) zaznamenal podobný vývoj, když vzrostl o 2,8 % a překonal hranici 67 dolarů. Investoři nyní s napětím očekávají další vývoj situace. Scénáře dalšího vývoje cen Pokud během víkendu nedojde k jasným signálům deeskalace, analytici varují před prudkým cenovým skokem ihned po nedělním otevření trhů. Jorge León, vedoucí geopolitických analýz ve společnosti Rystad Energy, pro Yahoo Finance uvedl, že ceny by mohly vystřelit vzhůru o 10 až 20 dolarů za barel. Situace je vysoce nestabilní a další směřování trhu bude záviset na krocích Teheránu. „Vzhledem k rozsahu odvety leží nyní většina strategické iniciativy na straně Íránu,“ vysvětlil León. Podle jeho analýzy bude primárním faktorem pro krátkodobou dynamiku ropného trhu to, jakým způsobem se Teherán rozhodne odpovědět v následujících 24 až 72 hodinách – zejména zda zacílí na energetickou infrastrukturu nebo regionální lodní dopravu. Geopolitické napětí a cíle útoků Sobotním úderům předcházel krach čtvrtečních jednání mezi americkými a íránskými vyjednavači, přestože ománský ministr zahraničí, který v rozhovorech působil jako zprostředkovatel, ještě v pátek naznačoval dosažení pokroku. Spojené státy a Izrael následně provedly desítky leteckých úderů na íránské hlavní město Teherán a další velká města. Podle listu The New York Times zasáhly americké síly uvnitř Teheránu i komplex prezidentského paláce, kde obvykle pobývá nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Írán na tyto akce okamžitě zareagoval odpálením raket proti americkým vojenským aktivům a energetické infrastruktuře v dalších státech Perského zálivu, jako jsou Bahrajn a Spojené arabské emiráty. Íránská polooficiální agentura Fars v sobotu ráno informovala, že útoky cílily na americká zařízení na celém Blízkém východě, včetně letecké základny Al Udeid v Kataru a dalších objektů v Kuvajtu. Prezident Trump ve svém prohlášení na síti Truth Social uvedl, že tato „masivní a probíhající operace“ má za cíl nejen zničit íránské jaderné kapacity, ale také zlikvidovat námořnictvo země a destabilizovat teroristické zástupné skupiny v regionu financované Íránem. Pokud by se konflikt rozšířil a přímo zasáhl ropnou infrastrukturu v celém Zálivu, ceny by podle analytiků mohly zamířit ještě výše než na predikovaných plus 20 dolarů.