​ Eskalace konfliktu by mohla vyhnat cenu ropy Brent ze současných 73 USD až na 100 USD za barel, což by potenciálně zvýšilo globální inflaci o 0,6 až 0,7 procentního bodu. Předběžné tržní ukazatele pro ropu West Texas Intermediate (WTI) zaznamenaly v reakci na geopolitické napětí okamžitý nárůst o 12 %. Ohrožení tranzitu Hormuzským průlivem se týká přibližně jedné pětiny světových dodávek ropy a plynu v celkové hodnotě přesahující 1,3 miliardy USD. Írán jako klíčový člen OPEC produkuje až 4,7 milionu barelů ropy a kondenzátu denně, což představuje zhruba 4 % celosvětové nabídky.   Pokud se konflikt mezi Spojenými státy a Íránem rychle neuklidní, ceny ropy ​ by mohly prudce vzrůst až k hranici 100 dolarů za barel, což by způsobilo chaos v globální ekonomice. V době, kdy nad jedním z nejdůležitějších světových uzlů pro přepravu ropy a plynu létají rakety, hrozí, že cena ropy Brent výrazně posílí ze současných úrovní kolem 73 dolarů za barel. Ceny zemního plynu by v takovém scénáři pravděpodobně následovaly podobný býčí trend. Takový vývoj by nepochybně podpořil inflaci a podkopal hospodářský růst, což by centrální banky mohlo donutit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Rozsáhlejší narušení obchodní námořní dopravy a letecké přepravy by navíc přineslo další náklady pro ekonomiky závislé na dovozu energií. Riziko dalšího růstu cen Analytici trhu bedlivě sledují situaci. William Jackson ze společnosti Capital Economics uvádí, že i kdyby zůstaly útoky omezené, cena ropy Brent by mohla vzrůst přibližně na 80 dolarů za barel. Varuje však, že pokud se konflikt protáhne a přímo ovlivní fyzické dodávky suroviny, ceny porostou mnohem výše. Skok ceny Brentu na 100 dolarů by mohl přidat 0,6 až 0,7 procentního bodu ke globální inflaci. Ačkoliv se hlavní trhy s ropou otevírají až v neděli pozdě večer, indikátory budoucího vývoje cen již vysílají varovné signály. Ukazatel cen americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) zaznamenal v sobotu skok o 12 %. Útoky Donalda Trumpa totiž nezasahují pouze jednoho z největších světových producentů, ale vtahují do konfliktu téměř všechny klíčové energetické hráče na Blízkém východě. Logistické problémy a Hormuzský průliv Dopady na globální lodní průmysl jsou již patrné. Írán zahájil odvetné raketové útoky na významné země produkující ropu a plyn, včetně Spojených arabských emirátů, Kataru, Bahrajnu a Kuvajtu. Vzdušný prostor v celém regionu byl uzavřen a lodní gigant Maersk začal přesměrovávat své kontejnerové lodě pryč ze Suezu na nákladnější trasu kolem Afriky. Klíčovým bodem zůstává Hormuzský průliv, kterým proudí asi pětina světových dodávek ropy a plynu v hodnotě přesahující 1,3 miliardy dolarů. Ačkoliv tankery teoreticky mohou proplouvat, zprávy naznačují, že se mnoho plavidel hromadí před průlivem, jelikož přepravní společnosti váhají riskovat cestu skrz tuto oblast. Situaci dále komplikují zprávy íránských agentur o explozích na ostrově Kharg, kde se nachází terminál zodpovědný za většinu íránského exportu ropy. Role Íránu na trhu Výpadek íránské produkce by byl pro trh citelný. Země produkuje přibližně 4 % světové ropy, což z ní činí čtvrtého největšího dodavatele v rámci kartelu OPEC. Odhady se různí, ale loňská celková produkce ropy a kondenzátu mohla dosahovat až 4,7 milionu barelů denně. Tento objem přinesl tamnímu režimu příjmy přesahující 70 miliard dolarů, o které by nyní mohl přijít, pokud se Spojené státy a Izrael zaměří na likvidaci íránských ropných zdrojů.