Rozhodnutí Nejvyšší soud USA, které zrušilo plošná cla zavedená administrativou prezidenta Donald Trump, vneslo novou nejistotu do vztahů Washingtonu s jeho obchodními partnery. Klíčové body Nejvyšší soud výrazně oslabil americkou celní politiku Donald Trump ztratil důležitý nástroj tlaku na Čínu Čína těží z připravenosti a silné exportní pozice Nadcházející summit proběhne při posunuté rovnováze sil Zároveň ale přineslo jasnou geopolitickou výhodu pro Čínu, tedy největšího ekonomického rivala Spojených států. Verdikt přichází jen několik týdnů před plánovaným setkáním Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pching v Pekingu. Třídenní summit má otevřít klíčová témata, jako jsou obchod, technologie nebo otázka Tchaj-wanu. Právě v této citlivé fázi však americký prezident přišel o jeden z hlavních nástrojů nátlaku, který v minulosti při vyjednáváních opakovaně využíval. Trump přišel o silnou kartu Nejvyšší soud v pátek rozhodl, že Trump překročil své pravomoci, když k zavedení rozsáhlých cel na téměř všechny obchodní partnery USA – včetně Číny – použil zákon o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA). Tento krok byl klíčovým pilířem jeho obchodní strategie. Zdroj: Shutterstock Po verdiktu prezident reagoval rychle, ale provizorně. Cla ve výši 15 % znovu zavedl na základě jiného obchodního zákona, jejich platnost je však časově omezená na 150 dní a následně bude vyžadovat souhlas Kongresu. To výrazně snižuje jejich vyjednávací sílu a zvyšuje nejistotu ohledně dalšího vývoje. Zatímco mnoho zemí nyní čeká na upřesnění dopadů nových sazeb, Čína se podle řady analytiků ocitla ve výrazně výhodnější pozici. Rozhodnutí soudu totiž oslabilo jednu z nejúčinnějších pák Washingtonu vůči Pekingu. Čínská pozice se posiluje Čínští komentátoři verdikt interpretují jako potvrzení správnosti dosavadní strategie Pekingu. Známý nacionalistický publicista a bývalý šéfredaktor státního deníku Global Times Hu Xijin na sociální síti Weibo uvedl, že Trump „ztratil jednu kartu, zatímco Čína si všechny své ponechala“. Od zahájení obchodní války v roce 2018 Peking systematicky snižoval svou zranitelnost vůči americkým clům. Diverzifikoval dovoz klíčových komodit, jako je kukuřice nebo sója, a na americká opatření reagoval symetrickými cly na veškerý dovoz z USA. Výsledkem je výrazně silnější vyjednávací pozice. Loni Čína dosáhla rekordního obchodního přebytku ve výši 1,2 bilionu dolarů, především díky přesměrování exportů do jiných regionů. Na rozdíl od zemí, jako je Japonsko nebo Jižní Korea, které se snažily vyjednat s Washingtonem rozsáhlé investiční a obchodní dohody výměnou za nižší cla, si Peking mohl dovolit tvrdší postoj. Vzácné kovy jako nástroj tlaku Kromě cel má Čína k dispozici i další účinnou páku: kontrolu nad vzácnými zeminami. Tyto suroviny jsou klíčové nejen pro spotřební elektroniku a automobilový průmysl, ale i pro strategické vojenské technologie, včetně stíhaček F-35. Čína dominuje globálnímu zpracování těchto materiálů a v minulosti už omezení jejich vývozu využila jako prostředek politického tlaku. Peking v pondělí oznámil, že rozhodnutí Nejvyššího soudu podrobně analyzuje a bude pečlivě sledovat, zda se americká administrativa nepokusí cla udržet jinými právními cestami. Zároveň zdůraznil, že bude bránit své národní zájmy. Ministerstvo obchodu v prohlášení uvedlo, že zkušenosti opakovaně ukazují, že spolupráce je pro obě strany výhodnější než konfrontace, a vyzvalo USA k odstranění jednostranných cel. Největší vítěz? Podle analytiků jednoznačně Čína Řada ekonomů se shoduje, že přestože nové tarify uleví většině asijských zemí, největším vítězem je Čína. Podle analýzy Capital Economics se sice na čínské zboží budou vztahovat vyšší sazby než na zbytek regionu, rozdíl se ale výrazně zmenší. Zdroj: Shutterstock Odhady banky Morgan Stanley naznačují, že vážený průměr cel na čínské zboží by mohl klesnout z 32 % na zhruba 24 %. To by představovalo citelnou úlevu pro čínský exportní sektor. Zároveň ale analytici upozorňují, že příměří v obchodní válce zůstává křehké. Americká administrativa může hledat jiné právní cesty k zavedení nových cel, například s odkazem na nekalé obchodní praktiky nebo národní bezpečnost. Přesto verdikt Nejvyššího soudu naznačuje, že vrchol celního tlaku USA na Asii je pravděpodobně za námi. Před nadcházejícím summitem v Pekingu se tak rovnováha sil posunula. Čína vstupuje do jednání s posílenou pozicí, zatímco Spojené státy budou muset hledat nové nástroje, jak své obchodní zájmy prosazovat.