Klíčové body

Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie.
Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů.
Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací (IMO) k roku 2050.
Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu.

Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit.

Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace (IMO). Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu.

Reakce trhu a dlouhodobá strategie

Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace.

Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní.

Mám zájem o více informací

Dominance alternativních paliv v objednávkách

Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek.

Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.

Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie. Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů. Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací k roku 2050. Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu. Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit. Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace . Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu. Reakce trhu a dlouhodobá strategie Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace. Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní. Dominance alternativních paliv v objednávkách Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek. Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.

Upozornění pro uživatele

Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.

Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.

Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku, případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních služeb.

Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.

Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.

Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových stránkách.

U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují uvedené tržní údaje.

Lodní průmysl pokračuje v masivních investicích do dekarbonizace navzdory ročnímu odkladu rozhodnutí o poplatku ve výši 380 USD za metrickou tunu, který prosadily USA a Saúdská Arábie. Analýza objednávek nových plavidel s dodáním do roku 2028 potvrzuje dominanci lodí s duálním pohonem schopných využívat alternativní paliva namísto tradičních ropných produktů. Většina klíčových hráčů zachovává dlouhodobý investiční horizont v délce 30 let s cílem dosáhnout čistých nulových emisí stanovených Mezinárodní námořní organizací (IMO) k roku 2050. Sektor lodní dopravy, který je zodpovědný za téměř 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, se odmítá odklonit od zelených strategií i přes legislativní nejistotu. Klíčoví hráči v globálním lodním průmyslu se nenechávají odradit postojem administrativy Donalda Trumpa k zavedení globální ceny uhlíku a pokračují v masivních investicích do snižování emisí. Podle údajů a vyjádření zástupců společností směřují do ekologizace sektoru miliardy dolarů, a to i přes nedávné diplomatické kroky, které měly za cíl tyto snahy zpomalit. Zatímco Evropa, Brazílie a řada dalších zemí tlačí na transformaci sektoru, který je zodpovědný za téměř 3 % světových emisí skleníkových plynů, geopolitická situace zůstává složitá. V říjnu se Spojeným státům a Saúdské Arábii, dvěma největším producentům komodity ropa , podařilo úspěšně prosadit roční odklad rozhodnutí o návrhu Mezinárodní námořní organizace (IMO). Tento návrh počítal se zavedením poplatku ve výši 380 dolarů za metrickou tunu. Reakce trhu a dlouhodobá strategie Ačkoliv někteří analytici a pozorovatelé trhu zpočátku varovali, že absence jasného globálního rámce by mohla zkomplikovat plánování firem a vést k pozastavení zelených investic, průzkum mezi klíčovými aktéry ukazuje opak. Z rozhovorů s 15 lodními společnostmi, přístavy a dodavateli námořních technologií vyplynulo, že 10 z nich nadále podporuje nastavený kurz. Argumentují především regionálními regulacemi, dlouhými dodacími lhůtami investic a očekáváním pokračujícího trendu dekarbonizace. Hakan Agnevall, generální ředitel společnosti Wartsila, která je významným výrobcem lodních motorů, uvedl, že roční odklad stanovení ceny uhlíku zákazníky pravděpodobně nerozhodí. Důvodem je především fakt, že v tomto odvětví se pracuje s investičním horizontem 30 let, během kterého se regulační prostředí nepochybně změní. Dominance alternativních paliv v objednávkách Většina z téměř 50 000 komerčních lodí, které jsou dnes v globálním provozu, stále využívá topný olej nebo plynový olej. Členské státy IMO však v roce 2023 jednomyslně stanovily cíl dosáhnout čistých nulových emisí kolem roku 2050. V reakci na to firmy začaly objednávat lodě s duálním pohonem, které mohou využívat jak tradiční paliva, tak ekologičtější alternativy, jako je zkapalněný zemní plyn, metanol či čpavek. Analýza údajů o dodávkách plavidel do roku 2028 potvrzuje, že v novém loďařství dominují právě stroje schopné provozu na alternativní paliva. Výjimkou je společnost Pacific Basin, velký vlastník lodí pro přepravu suchého nákladu, která se rozhodla zakoupit čtyři nová plavidla poháněná pouze ropnými palivy s odkazem na odklad cenových regulací IMO. Tento krok je však v rámci celého odvětví spíše ojedinělý a na rozdíl od jiných sektorů, které své zelené ambice tlumí, námořní průmysl zatím svůj směr nemění.

Tagy: CL=F