Česká republika stojí na prahu zásadní transformace svého ekonomického směřování. Vláda v únoru 2026 projednává rozsáhlou hospodářskou strategii, která definuje priority pro nadcházející období. Tento dokument o rozsahu 91 stran představuje ucelený pohled na to, jakým způsobem by měl stát spolupracovat s trhem. Hlavní myšlenkou, kterou prezentuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, je přesun těžiště odpovědnosti za hospodářský rozvoj na privátní sektor. Stát se v této nové vizi již nemá snažit o přímé řízení všech procesů skrze dotace, ale jeho úloha se transformuje do role tvůrce stabilního a motivujícího prostředí. Podle vládních představitelů jsou to právě zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci, kdo tvoří reálné hodnoty, a povinností státu je nastavit pravidla tak, aby soukromé firmy měly odvahu investovat, inovovat a rozšiřovat své aktivity. Energetická transformace a strategický význam společnosti ČEZ Jedním z nejdůležitějších pilířů nové strategie je energetika, která má přímý vliv na konkurenceschopnost celého průmyslu. Vláda si klade za cíl zajistit stabilní dodávky energie za příznivé ceny, což je nezbytný předpoklad pro fungování soukromých podniků. V tomto kontextu dokument počítá s velmi ambiciózním a sledovaným krokem, kterým je výkup akcií minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ (CEZ). Tento proces má státu umožnit plnou kontrolu nad strategickými rozhodnutími v energetice, což je považováno za klíčové zejména pro plánované rozsáhlé investice do jaderné energetiky a plynárenské infrastruktury. Kromě vlastnických změn se strategie zaměřuje na modernizaci energetického mixu. Investice do jádra a plynu mají být realizovány s jasným cílem – snížit celkové náklady na energie pro koncové spotřebitele i průmyslové giganty. Právě stabilizace cen má být tím hlavním faktorem, který přiláká nové investory a umožní těm stávajícím lépe plánovat jejich budoucí rozvoj. Přestože někteří analytici vyjadřují skepsi ohledně plánovaného zestátnění části energetického obra, vláda na tomto kroku trvá jako na nezbytném nástroji pro realizaci své dlouhodobé energetické koncepce. Investice do vzdělávání, výzkumu a digitální budoucnosti Aby mohl privátní sektor plnit roli tahouna ekonomiky, potřebuje přístup ke kvalitním lidským zdrojům a moderním technologiím. Hospodářská strategie proto věnuje značnou pozornost školství a inovacím. Ve vzdělávání je kladen důraz na to, aby obory nabízené školami lépe korespondovaly se skutečnou poptávkou na trhu práce. Plánuje se také výrazná internacionalizace vysokých škol a změna systému jejich vnitřního řízení, což by mělo zvýšit kvalitu výzkumu a jeho následné propojení s komerční sférou. Stát chce vytvořit prostředí, kde se vědecké poznatky rychleji přetavují do konkrétních produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou. V oblasti moderních technologií se dokument soustředí na digitalizaci státu, posílení kybernetické bezpečnosti a rozvoj umělé inteligence. Právě AI je vnímána jako nástroj, který může dramaticky zvýšit produktivitu práce napříč celým hospodářstvím. Vláda chce být v tomto směru aktivním partnerem, který nejen nastaví legislativní rámec, ale bude firmy k adopci těchto technologií motivovat. Namísto přímého dotování konkrétních projektů se strategie přiklání k vytváření motivačních schémat, která podnítí soukromé subjekty k vlastním investicím do technologické obnovy a digitální transformace jejich provozů. Modernizace infrastruktury a podpora výstavby bydlení Poslední velká kapitola strategie se věnuje fyzické infrastruktuře, bez které se moderní ekonomika neobejde. V oblasti dopravy je prioritou dokončení dálniční sítě, která propojí klíčové průmyslové zóny s okolními státy. Plánuje se také modernizace koridorových tratí a zahájení výstavby vysokorychlostních železnic, které zrychlí pohyb osob i zboží. K financování těchto náročných projektů chce stát využít široké spektrum nástrojů – od vlastních zdrojů přes prostředky z fondů Evropské unie až po projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru, známé pod zkratkou PPP. Cílem je, aby tyto masivní investice neúměrně nezatížily státní rozpočet, ale byly financovány efektivně skrze zapojení státních firem a finančních nástrojů. Podpora výstavby a bydlení je dalším kritickým bodem dokumentu. Strategie zmiňuje nezbytnost změn stavebního zákona, které by měly zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro nové stavby. Součástí je také reforma nájemního trhu, která má vnést do sektoru bydlení větší stabilitu a předvídatelnost. Ministr Havlíček zdůrazňuje, že cílem není pouze stavět dálnice, ale vytvořit podmínky pro to, aby lidé měli kde bydlet a aby výstavba nebyla brzděna zbytečnou byrokracií. Právě v oblasti infrastruktury se má nejvíce projevit snaha státu méně dotovat a více motivovat, čímž se uzavírá kruh vize o privátním sektoru jako hlavním motoru českého hospodářství v roce 2026 a dalších letech.