​ OPEC+ zváží na nedělním zasedání možnost výraznějšího zvýšení dodávek ropy v reakci na společný útok USA a Izraele na Írán. Původní základní scénář počítal s dubnovým navýšením produkce o 137 000 barelů denně, což mělo následovat po tříměsíčním zmrazení těžby. Futures kontrakty na ropu vzrostly na sedmiměsíční maximum 73 USD za barel, přičemž od začátku roku komodita posílila o 19 % v důsledku geopolitického napětí. Klíčovým faktorem pro rozhodování kartelu bude riziko případného uzavření Hormuzského průlivu, který je kritický pro globální toky energií.   Dramatická eskalace napětí na Blízkém východě nutí klíčové hráče na ropném trhu k okamžité reakci. Poté, co Spojené státy a Izrael zahájily společný útok na Írán, se zástupci skupiny OPEC+ chystají přehodnotit svou dosavadní strategii. Podle informací dvou delegátů bude aliance na svém nedělním zasedání vážně diskutovat o možnosti rozsáhlejšího navýšení dodávek ropy ​ na světové trhy, aby zabránila cenovému šoku. Původní scénář počítal s tím, že skupina vedená Saúdskou Arábií a Ruskem přistoupí od dubna k návratu k mírnému navyšování produkce. Tento krok měl následovat po tříměsíčním zmrazení dodávek v rámci strategie na opětovné získání tržního podílu. Základní variantou, o které hovořily zdroje blízké jednání, bylo zvýšení produkce o 137 000 barelů denně, což by kopírovalo přírůstky zaznamenané během čtvrtého čtvrtletí. Nynější vojenský konflikt však mění kalkulace. Reakce trhu a cenový vývoj Klíčovým faktorem pro nedělní rozhodování producentů bude vyhodnocení rizika, zda americko-izraelský úder na islámskou republiku povede k uzavření strategicky kritického Hormuzského průlivu. Právě obavy z přerušení dodávek již letos vyhnaly ceny komodity vzhůru, a to navzdory všeobecným očekáváním tržního přebytku. Futures kontrakty v Londýně v pátek vystoupaly na sedmiměsíční maximum 73 USD za barel. Od začátku roku si tak ropa připsala již 19 %. Tento býčí trend byl podpořen kombinací několika faktorů, včetně výpadků těžby, mezinárodních sankcí a strategického hromadění zásob ze strany Číny. Saúdská Arábie spolu s dalšími producenty v reakci na nasazení amerických vojenských sil v regionu již v posledních dnech zrychlila export ropy, což připomíná situaci z minulého roku, kdy Rijád dočasně navýšil dodávky během předchozího amerického úderu na íránská jaderná zařízení. Diplomacie selhala, riziko roste Geopolitická situace se vyostřila poté, co prezident Donald Trump vyzval k politickému převratu v Íránu a potvrdil zahájení "velkých bojových operací", zatímco Izrael provedl "preventivní" nálety. Teherán okamžitě reagoval prohlášením o odvetných útocích na americké vojenské základny ve Spojených arabských emirátech, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu. K bombardování došlo pouhé dva dny po třetím kole jednání ve Švýcarsku, kde se delegace USA a Íránu snažily řešit otázku jaderných aktivit. Zatímco íránská strana hodnotila průběh optimisticky, Trump vyjádřil s vývojem nespokojenost. Zranitelnost energetických toků v regionu se znovu potvrdila v sobotu, kdy jemenská milice Hútíů, která udržuje vazby na Teherán, pohrozila obnovením útoků na lodní dopravu v koridoru Rudého moře. Tato kombinace faktorů vytváří na ropném trhu vysoce volatilní prostředí, kde se očekávaná podpora (support) cen může rychle posunout na vyšší úrovně, pokud OPEC+ nezasáhne dostatečně razantním navýšením produkce.