Ropné společnosti usilují o rychlou expanzi ve Venezuele s cílem zvýšit těžbu o 500 000 barelů denně (bpd) během šesti měsíců ze současné úrovně 1 milionu bpd. Americká administrativa zmírňuje sankce a prosazuje investice ve výši 100 miliard USD do rekonstrukce venezuelského ropného sektoru, který trpí dlouhodobým podinvestováním. Zahraniční firmy jako Chevron, Repsol či ENI čelí značným operačním rizikům kvůli zchátralé infrastruktuře, přičemž rozsah nutných oprav je srovnáván s poválečnou obnovou Iráku či Kuvajtu.   Příběh vrtné plošiny Alula, která v září po dlouhé cestě z Číny dorazila do venezuelského regionu jezera Maracaibo, dokonale ilustruje křehký stav tamního energetického sektoru. Když toto obří zařízení proplouvalo jen pár centimetrů pod mostem spojujícím město Maracaibo s ropnými poli na východním pobřeží, vyvolalo to mezi místními obyvateli a dělníky vlnu nadšení. Ti totiž kvůli americkým sankcím neviděli příjezd nového vrtného zařízení celá léta. Naděje se však rychle střetla s realitou, když plošina narazila do ropovodu ukrytého ve spleti 20 000 kilometrů potrubí pod hladinou. Následný únik ropy trval měsíce, než mohly být provedeny opravy, a nárůst produkce je od té doby jen minimální. Tento incident slouží jako varovný signál pro zahraniční energetické společnosti, jako je americký gigant Chevron, které se snaží rychle expandovat ve Venezuele a realizovat krátkodobé projekty na zvýšení těžby. Každý krok vpřed s sebou na tomto trhu často přináší řadu nových komplikací. Kromě amerických hráčů mají v zemi své zájmy i další zahraniční společnosti, včetně španělského Repsolu, italské ENI, francouzské Maurel&Prom a čínské China National Petroleum Corp. Politický obrat a investiční plány Americký prezident Donald Trump vyjádřil přání, aby americké firmy investovaly $100 miliard do obnovy ropného průmyslu, který trpěl 20 lety zanedbávání, špatného řízení a podinvestování za vlády socialistických prezidentů Huga Cháveze a Nicoláse Madura. Washington začal uvolňovat sankce od své vojenské intervence na začátku ledna vydáním několika generálních licencí, které energetickým společnostem umožňují vyvážet, dovážet, investovat a provozovat ropné a plynové projekty v této členské zemi OPEC. Americký ministr energetiky Chris Wright tento měsíc v Caracasu uvedl, že v nadcházejících měsících očekává "dramatický nárůst" venezuelské produkce. Ropné hlavní město Houston a venezuelské regiony mezitím mobilizují síly v očekávání ropné horečky a obchodních příležitostí, které nabízí jedna z největších rekonstrukcí v historii energetiky. Rozsahem jde o úsilí srovnatelné s pracemi na zvýšení produkce v Iráku po druhé válce v Zálivu nebo s rehabilitací kuvajtských ropných polí zapálených iráckým vůdcem Saddámem Husajnem. Potenciál růstu produkce Podle dvou vedoucích pracovníků společností s aktivy v regionu by počáteční expanze mohla vést k tomu, že jihoamerická země přidá až 500 000 barelů denně k těžbě ropy, a to v horizontu pouhých šesti měsíců. V současné době se produkce pohybuje kolem 1 milionu barelů denně. Tento optimistický scénář však závisí na schopnosti průmyslu překonat logistické a technické překážky, které léta devastovaly místní infrastrukturu.