Americká ekonomika čelí novému inflačnímu impulsu, který přichází z výroby a velkoobchodu. Velkoobchodní ceny vzrostly o 2,9 %, což výrazně překonalo očekávání analytiků ve výši 1,6 % Jádrová inflace výrobců dosáhla 3,6 %, což je nejvyšší hodnota za téměř poslední rok Firmy promítají náklady na cla prezidenta Trumpa do prodejních cen skrze vyšší marže Federální rezervní systém pravděpodobně na březnovém zasedání ponechá úrokové sazby beze změny Ministerstvo práce v pátek oznámilo, že index cen výrobců (PPI), který měří inflaci ještě předtím, než zasáhne konečné spotřebitele, vzrostl v lednu meziročně o 2,9 %. V meziměsíčním srovnání s prosincem se ceny zvýšily o 0,5 %. Tato data představují pro trhy nepříjemné překvapení, neboť ekonomové v průzkumu společnosti FactSet předpovídali mnohem mírnější tempo růstu, konkrétně 0,3 % za měsíc a pouze 1,6 % v meziročním vyjádření. Ještě varovnější signál vysílá takzvaná jádrová složka velkoobchodních cen, která je očištěna o volatilní ceny potravin a energií. Tato kategorie vzrostla oproti prosinci o 0,8 % a v meziročním srovnání s lednem 2025 o 3,6 %. V obou případech se jedná o hodnoty převyšující odhady analytiků, přičemž meziroční skok jádrových cen je nejprudší od března loňského roku. Ukazuje se, že tlaky na náklady firem zůstávají v americkém hospodářství hluboce zakořeněny. Služby a tarify jako motor cenového růstu Hlavním tahounem lednového nárůstu byly ceny služeb ve velkoobchodě, za čímž stojí především vyšší ziskové marže maloobchodníků a velkoobchodníků. Tento vývoj naznačuje, že americké firmy začínají efektivně přenášet náklady spojené s cly prezidenta Donalda Trumpa na své koncové zákazníky. Podle Samuela Tombse, hlavního ekonoma pro USA ve společnosti Pantheon Macroeconomics, sice náklady maloobchodníků na tarify v posledních měsících mírně klesly, prodejci však přesto pokračují ve zvyšování svých cen. Kromě služeb zaznamenaly výrazný pohyb také ceny jádrového zboží, které meziměsíčně stouply o 0,7 % a meziročně o 4,2 %. Za tímto trendem stojí citelné zdražení v kategoriích, jako je krmivo pro domácí zvířata, kosmetika, vybrané kovy nebo stroje na řezání kovů. To naznačuje, že nákladové tlaky nejsou izolované, ale prostupují širokým spektrem výrobních odvětví, což může v budoucnu dále komplikovat boj s inflací na spotřebitelské úrovni. Energie v poklesu a role Federálního rezervního systému Naopak jedinou složkou, která působila proti inflačním tlakům, byly energie. Ceny benzínu se v prosinci propadly o 5,5 % a v meziročním srovnání jsou dokonce o 15,7 % nižší. Dolů zamířily také velkoobchodní ceny potravin. Přestože celková spotřebitelská inflace, reportovaná před dvěma týdny, dosáhla úrovně 2,4 % a přiblížila se tak 2% cíli, páteční zpráva o cenách výrobců naznačuje, že cesta k úplné cenové stabilitě bude ještě složitá. Ekonomové s napětím sledují data z velkoobchodu, protože slouží jako včasný indikátor budoucího vývoje cen pro spotřebitele. Důležité je také to, že některé složky PPI, zejména měření v oblasti zdravotnictví a finančních služeb, vstupují přímo do indexu cen osobních výdajů na spotřebu (PCE). Právě tento index je preferovaným ukazatelem inflace pro Federální rezervní systém. V prosinci přitom inflace PCE rostla rychleji, než se čekalo, když dosáhla meziročního tempa 2,9 %, což byl největší nárůst od března 2024. Budoucnost úrokových sazeb zůstává nejistá Americká centrální banka v loňském roce třikrát snížila svou základní úrokovou sazbu, aby podpořila ochabující trh práce. Představitelé Fedu se však nyní zdráhají k dalšímu uvolňování měnové politiky, dokud nebudou mít jasnější důkaz o trvalém zkrocení inflace. Dopad víc než desetiprocentních dovozních cel, které zavedla Trumpova administrativa, byl sice zatím o něco mírnější, než se mnozí obávali, inflace však přesto zůstává vyšší, než by si centrální bankéři přáli. Reakce analytiků na nejnovější data z výroby jsou jednoznačné. Ben Ayers, ekonom společnosti Nationwide, uvedl, že po páteční zprávě o cenách výrobců očekává, že Federální rezervní systém ponechá na svém nadcházejícím březnovém zasedání úrokové sazby beze změny. Trhy se tak musí připravit na období "inflační pauzy", kdy vysoké výrobní náklady mohou po delší dobu bránit rychlejšímu snižování úroků, což má přímý dopad na valuace firem v průmyslovém sektoru, jako je například General Motors (GM) , i na celkovou dynamiku amerického akciového trhu.