Administrativa prezidenta Donald Trump zvažuje zásadní změnu pravidel pro americký bankovní sektor. Administrativa Donalda Trumpa zvažuje povinnost bank ověřovat občanství klientů Banky varují před neproveditelností a právními riziky Bílý dům opatření oficiálně nepotvrdil ani nevyvrátil Krok zapadá do širší imigrační a politické strategie Podle informací, které zazněly v zákulisí jednání, by banky mohly být nově povinny ověřovat občanství svých stávajících i budoucích klientů. Tento krok zapadá do širší a výrazně zpřísněné imigrační politiky současné vlády, zároveň ale vyvolává silnou nervozitu mezi bankami i odborníky na finanční regulaci. Jedna z uvažovaných variant počítá s tím, že by opatření bylo zavedeno formou exekutivního příkazu. Zdroje však zároveň zdůrazňují, že rozhodnutí zatím nepadlo a administrativa stále zvažuje různé možnosti i právní oporu, o kterou by se mohla opřít. Právě tato nejistota je pro bankovní sektor problematická, protože by se jednalo o zcela nový a dosud nevídaný požadavek. Co by nový požadavek znamenal pro banky Pokud by k zavedení povinnosti skutečně došlo, banky by mohly být nuceny žádat klienty o zcela nový typ dokumentů, například pasy nebo jiné doklady potvrzující občanství. To je oblast, do které banky dosud nevstupují. Současná pravidla je zavazují k dodržování opatření proti praní špinavých peněz a k identifikaci klientů v rámci tzv. know-your-customer procesů, které zahrnují ověření totožnosti a místa bydliště. Občanství však mezi povinně sledované údaje nepatří. Podle zdrojů z finančního sektoru by případný exekutivní příkaz neznamenal jen povinnost sbírat tyto informace u nových klientů, ale také zpětně získat údaje o občanství od již existujících zákazníků. Právě tato retroaktivní část vyvolává největší obavy. Banky by musely kontaktovat miliony lidí a žádat je o dokumenty, které dosud nikdy nepotřebovaly. Zástupci bank upozorňují, že takový proces by byl administrativně extrémně náročný a prakticky neproveditelný v masovém měřítku. Vedle vysokých nákladů by vzniklo i riziko narušení vztahů s klienty, kteří by mohli nové požadavky vnímat jako nepřiměřený zásah do soukromí. V neposlední řadě by banky čelily zvýšenému riziku právních sporů. Jeden z představitelů finančního průmyslu situaci shrnul slovy, že jde o „špatný nápad“ a že odvětví je návrhem „velmi znepokojeno“. Podle něj panuje mezi bankovními manažery obava, že by tímto krokem byli vtaženi do vymáhání imigrační politiky, konkrétně do snah o deportace nelegálních migrantů. Takovou roli však banky dlouhodobě odmítají jako nepříslušnou. Oficiální stanovisko a právní nejistota Bílý dům se k celé záležitosti staví zdrženlivě. Možnost exekutivního příkazu ani nepotvrdil, ani výslovně nepopřel. Mluvčí Bílého domu Kush Desai uvedl, že jakékoli informace o krocích, které nebyly oficiálně oznámeny, jsou nepodložené spekulace. Tato formulace však ponechává otevřený prostor pro další vývoj. Není zatím jasné, jaký právní základ by administrativa použila, aby bankám takovou povinnost uložila. Odborníci upozorňují, že by se jednalo o významný zásah do stávajícího regulatorního rámce, který by s velkou pravděpodobností čelil soudnímu přezkumu. Nejistota ohledně legality opatření jen zvyšuje opatrnost bank, které se zdráhají připravovat se na změny, jež nemusí nikdy vstoupit v platnost. Zástupci velkých bank i oborových asociací se k tématu odmítli vyjádřit. Mlčení však spíše odráží citlivost situace než nezájem. Bankovní sektor si je vědom, že jakýkoli krok v této oblasti může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro finanční instituce, ale i pro jejich klienty. Širší kontext imigrační politiky a vztahu k bankám Debata o ověřování občanství klientů není izolovaným tématem. Zapadá do širšího obrazu imigrační politiky Trumpovy administrativy, která v minulosti opakovaně vyvolala napětí uvnitř federálních institucí. V loňském roce bylo například až 50 vysoce postavených IT odborníků z amerického daňového úřadu Internal Revenue Service postaveno na administrativní volno v době, kdy administrativa připravovala plány na sdílení daňových dat s imigračními úřady. Tento záměr byl následně právně napaden a federální soudce jej zablokoval. Současně se administrativa snaží řešit to, co označuje jako „debanking“ konzervativců. Prezident již dříve podepsal exekutivní příkaz, jehož cílem je postihovat banky, které by omezovaly služby klientům na základě jejich politických nebo náboženských názorů. Tento krok měl zabránit selektivnímu přístupu finančních institucí k určitým skupinám zákazníků. Do tohoto rámce zapadá i osobní spor prezidenta s bankovním sektorem. Trump nedávno podal žalobu proti JPMorgan Chase (JPM), která jej po událostech ze 6. ledna 2021 přestala obsluhovat jako klienta. Banka uvedla, že žaloba postrádá právní oporu, spor však znovu otevřel otázku vztahu mezi politickou mocí a finančními institucemi. Zvažovaná povinnost ověřovat občanství klientů tak není jen technickým regulatorním detailem. Představuje další bod napětí mezi Trumpovou administrativou a bankami, které se ocitají mezi požadavky vlády, právními limity a očekáváním svých zákazníků. Výsledek těchto úvah může mít zásadní dopad na podobu bankovních služeb ve Spojených státech.