března roku 1989 Sir Tim Berners-Lee předkládá CERNu svůj návrh systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
1940 – Byla dokončena dohoda o míru mezi Finskem a Sovětským svazem.
1965 – Vypuštěna sovětská sonda Kosmos 60, která měla přistát na Měsíci. Ke svému cíli nedoletěla.
1979 – Premiéra filmu Miloše Formana Vlasy v USA.
1968 – Mauricius vyhlásil nezávislost.
2005 – Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že prvních 150 ukrajinských vojáků opustilo Irák. Začalo tím stahování celého ukrajinského kontingentu o síle 1 650 mužů.
2011 – Po silném zemětřesení se v jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen pátečním zemětřesením, zřítila část budovy reaktoru.
Nyní se už pojďme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1933 – Prezident Franklin D. Roosevelt přednesl svůj první tzv. rozhovor u krbu, v němž hovořil o probíhající bankovní krizi a nastínil svůj plán na stabilizaci ekonomiky. Tento rozhovor měl významný dopad na důvěru veřejnosti ve vládu a bankovní systém.
1989 – Sir Tim Berners-Lee předkládá CERNu svůj návrh systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
2009 – Finančník Bernie Madoff přiznává vinu za jeden z největších podvodů v historii Wall Street.
2019 – Evropská unie udělila společnosti Google pokutu ve výši 1,49 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) za porušení antimonopolních pravidel v souvislosti s jejími reklamními praktikami. Jednalo se o třetí z řady velkých pokut, které EU v posledních letech technologickému gigantu uložila.
2020 – Spojené státy pozastavují cestování z Evropy kvůli pandemii COVID-19.
Jak tedy vlastně vzniknul internet?
Jak se dalo očekávat u tak rozsáhlé a neustále se měnící technologie, vynález internetu nelze připsat jediné osobě. Na internetu se podílely desítky průkopnických vědců, programátorů a inženýrů, kteří vyvíjeli nové funkce a technologie, jež se nakonec spojily v „informační superdálnici“, jak ji známe dnes.
Zdroj: Pexels
Mnozí vědci již dlouho předtím, než existovala technologie pro skutečné vybudování internetu, předpokládali existenci celosvětových informačních sítí. Nikola Tesla si na počátku 20. století pohrával s myšlenkou tzv. světového bezdrátového systému a vizionáři jako Paul Otlet a Vannevar Bush ve 30. a 40. letech 20. století vymýšleli mechanizované systémy pro ukládání knih a médií s možností vyhledávání.
Přesto se první praktická schémata internetu objevila až počátkem 60. let, kdy J. C. R. Licklider z MIT zpopularizoval myšlenku sítě počítačů. Krátce poté vyvinuli počítačoví vědci koncept „přepínání paketů“, metodu efektivního přenosu elektronických dat, která se později stala jedním z hlavních stavebních kamenů internetu.
První funkční prototyp internetu vznikl koncem 60. let 20. století vytvořením sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). ARPANET, původně financovaný americkým ministerstvem obrany, využíval přepínání paketů, aby umožnil komunikaci více počítačů v rámci jedné sítě.
Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu: komunikaci „uzel-uzel“ z jednoho počítače na druhý. (První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na Kalifornské univerzitě a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům.) Zpráva – „LOGIN“ (přihlaste se) – byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA: Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.
Zdroj: Unsplash
Technologie se dále rozvíjela v 70. letech poté, co vědci Robert Kahn a Vinton Cerf vyvinuli Transmission Control Protocol a Internet Protocol neboli TCP/IP, komunikační model, který stanovil standardy pro přenos dat mezi více sítěmi.
ARPANET přijal protokol TCP/IP 1. ledna 1983 a na jeho základě začali vědci sestavovat „síť sítí“, která se stala moderním internetem. Online svět pak získal rozpoznatelnější podobu v roce 1990, kdy počítačový vědec Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web. Ačkoli se často zaměňuje se samotným internetem, web je ve skutečnosti jen nejběžnějším prostředkem přístupu k datům online v podobě webových stránek a hypertextových odkazů.
Web pomohl zpopularizovat internet mezi veřejností a posloužil jako zásadní krok při vývoji obrovské zásobárny informací, ke kterým dnes většina z nás denně přistupuje.
Důležité informace
Upozornění pro uživatele
Veškeré informace a materiály zveřejněné na internetových stránkách
Burzovního Světa vycházejí z veřejně dostupných a důvěryhodných
zdrojů. Při jejich zpracování je postupováno s odbornou péčí a cílem
poskytovat čtenářům objektivní, aktuální a srozumitelné informace.
Obsah internetových stránek slouží výhradně k informačním a
vzdělávacím účelům. Nepředstavuje individuální investiční doporučení,
investiční poradenství ani nabídku či výzvu ke koupi nebo prodeji
konkrétních finančních nástrojů. Veškeré názory, odhady, prognózy
nebo očekávání uvedené v článcích vyjadřují informace dostupné v době
jejich zveřejnění a mohou se v čase měnit.
Investování na kapitálových trzích je spojeno s rizikem. Hodnota
investic může růst i klesat a návratnost investované částky není
zaručena. Minulé výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích. Před
přijetím jakéhokoli investičního rozhodnutí doporučujeme posoudit
vlastní finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku,
případně využít služeb licencovaného poskytovatele investičních
služeb.
Burzovní Svět nenese odpovědnost za investiční rozhodnutí učiněná na
základě informací zveřejněných na těchto internetových stránkách.
Diskusní příspěvky a komentáře zveřejněné uživateli vyjadřují názory
jejich autorů a nemusí odpovídat stanovisku provozovatele portálu.
Odesláním kontaktního formuláře nebo udělením příslušného souhlasu
bere uživatel na vědomí, že může být kontaktován obchodním partnerem
Burzovního Světa za účelem poskytnutí informací o investičních
službách nebo finančních nástrojích. Podrobnosti o zpracování
osobních údajů, využívání souborů cookies a obchodních partnerech jsou
uvedeny v příslušných dokumentech dostupných na těchto internetových
stránkách.
U jednotlivých článků mohou být uvedeny informace o použitých
zdrojích, datu původní analýzy nebo datu, ke kterému se vztahují
uvedené tržní údaje.
Dne 12. března roku 1989 Sir Tim Berners-Lee předkládá CERNu svůj návrh systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
1940 – Byla dokončena dohoda o míru mezi Finskem a Sovětským svazem.
1965 – Vypuštěna sovětská sonda Kosmos 60, která měla přistát na Měsíci. Ke svému cíli nedoletěla.
1979 – Premiéra filmu Miloše Formana Vlasy v USA.
1968 – Mauricius vyhlásil nezávislost.
2005 – Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že prvních 150 ukrajinských vojáků opustilo Irák. Začalo tím stahování celého ukrajinského kontingentu o síle 1 650 mužů.
2011 – Po silném zemětřesení se v jaderné elektrárně Fukušima 1 na severovýchodě Japonska, který byl nejvíce poškozen pátečním zemětřesením, zřítila část budovy reaktoru.
Nyní se už pojďme přesunout do světa byznysu a ekonomiky:
1933 - Prezident Franklin D. Roosevelt přednesl svůj první tzv. rozhovor u krbu, v němž hovořil o probíhající bankovní krizi a nastínil svůj plán na stabilizaci ekonomiky. Tento rozhovor měl významný dopad na důvěru veřejnosti ve vládu a bankovní systém.
1989 – Sir Tim Berners-Lee předkládá CERNu svůj návrh systému pro správu informací, z něhož se později vyvine World Wide Web. Tak se v podstatě rodí internet.
2009 - Finančník Bernie Madoff přiznává vinu za jeden z největších podvodů v historii Wall Street.
2019 – Evropská unie udělila společnosti Google pokutu ve výši 1,49 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) za porušení antimonopolních pravidel v souvislosti s jejími reklamními praktikami. Jednalo se o třetí z řady velkých pokut, které EU v posledních letech technologickému gigantu uložila.
2020 - Spojené státy pozastavují cestování z Evropy kvůli pandemii COVID-19.
Jak tedy vlastně vzniknul internet?
Jak se dalo očekávat u tak rozsáhlé a neustále se měnící technologie, vynález internetu nelze připsat jediné osobě. Na internetu se podílely desítky průkopnických vědců, programátorů a inženýrů, kteří vyvíjeli nové funkce a technologie, jež se nakonec spojily v "informační superdálnici", jak ji známe dnes.
Mnozí vědci již dlouho předtím, než existovala technologie pro skutečné vybudování internetu, předpokládali existenci celosvětových informačních sítí. Nikola Tesla si na počátku 20. století pohrával s myšlenkou tzv. světového bezdrátového systému a vizionáři jako Paul Otlet a Vannevar Bush ve 30. a 40. letech 20. století vymýšleli mechanizované systémy pro ukládání knih a médií s možností vyhledávání.
Přesto se první praktická schémata internetu objevila až počátkem 60. let, kdy J. C. R. Licklider z MIT zpopularizoval myšlenku sítě počítačů. Krátce poté vyvinuli počítačoví vědci koncept "přepínání paketů", metodu efektivního přenosu elektronických dat, která se později stala jedním z hlavních stavebních kamenů internetu.
První funkční prototyp internetu vznikl koncem 60. let 20. století vytvořením sítě ARPANET (Advanced Research Projects Agency Network). ARPANET, původně financovaný americkým ministerstvem obrany, využíval přepínání paketů, aby umožnil komunikaci více počítačů v rámci jedné sítě.
Dne 29. října 1969 síť ARPAnet doručila svou první zprávu: komunikaci "uzel-uzel" z jednoho počítače na druhý. (První počítač byl umístěn ve výzkumné laboratoři na Kalifornské univerzitě a druhý ve Stanfordu; každý z nich byl velký jako malý dům.) Zpráva - "LOGIN" (přihlaste se) - byla krátká a jednoduchá, ale i tak způsobila kolaps začínající sítě ARPA: Stanfordský počítač přijal pouze první dvě písmena zprávy.
Technologie se dále rozvíjela v 70. letech poté, co vědci Robert Kahn a Vinton Cerf vyvinuli Transmission Control Protocol a Internet Protocol neboli TCP/IP, komunikační model, který stanovil standardy pro přenos dat mezi více sítěmi.
ARPANET přijal protokol TCP/IP 1. ledna 1983 a na jeho základě začali vědci sestavovat "síť sítí", která se stala moderním internetem. Online svět pak získal rozpoznatelnější podobu v roce 1990, kdy počítačový vědec Tim Berners-Lee vynalezl World Wide Web. Ačkoli se často zaměňuje se samotným internetem, web je ve skutečnosti jen nejběžnějším prostředkem přístupu k datům online v podobě webových stránek a hypertextových odkazů.
Web pomohl zpopularizovat internet mezi veřejností a posloužil jako zásadní krok při vývoji obrovské zásobárny informací, ke kterým dnes většina z nás denně přistupuje.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářovo odpolední menu
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic.
Zadejte své údaje a získejte 4 originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.
Bullionářův newsletter přináší nejdůležitější novinky z finančních trhů a informace ze světa investic. Zadejte své telefonní číslo a získejte originální e-booky ZDARMA!
Odesláním formuláře vyjadřujete zájem o kontaktování licencovaným obchodním partnerem Burzovního světa, který vám může poskytnout informace o investičních službách nebo finančních nástrojích.
Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů.
Investování do finančních nástrojů je spojeno s rizikem. Hodnota investic může růst i klesat a návratnost investované částky není zaručena. Informace zveřejněné na Burzovním světě mají informační charakter a nepředstavují individuální investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji konkrétního finančního nástroje. Před přijetím investičního rozhodnutí doporučujeme pečlivě zvážit svou finanční situaci, investiční cíle a toleranci k riziku.
V případě obchodování s CFD: Při obchodování CFD ztrácí peníze 77,7 % účtů retailových investorů u jednotlivých poskytovatelů. Zvažte, zda rozumíte fungování CFD a zda si můžete dovolit podstoupit vysoké riziko ztráty svých finančních prostředků.