Extrémní volatilita na trzích po eskalaci konfliktu s Íránem Cena ropy krátce vystřelila téměř na 120 dolarů za barel Americké akcie během dne smazaly ztráty a uzavřely v plusu Napětí souvisí s narušením dopravy v Hormuzském průlivu Trhy se obávají inflace a možného stagflačního scénáře Finanční trhy zažily mimořádně turbulentních 24 hodin poté, co konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem výrazně zvýšil napětí na energetických trzích. Cena americké ropy krátce vyskočila téměř na 120 dolarů za barel, což představuje jednu z nejvyšších úrovní od roku 2022. Růst cen byl reakcí na obavy z narušení globálních dodávek ropy. Situace v regionu Perského zálivu totiž vyvolala otázky, zda nedojde k dlouhodobému omezení exportu z oblasti, která patří mezi nejdůležitější energetické uzly světa. V průběhu pondělí se však situace začala rychle měnit. Americká ropa se nejprve stabilizovala kolem 95 dolarů za barel, ale později během dne prudce oslabila. Kolem 16:00 newyorského času se cena americké ropy propadla až na 86,47 dolaru za barel, což znamenalo výrazný pokles oproti předchozím hodnotám. Podobný vývoj zaznamenala také ropa Brent, která po uzavření obchodování klesla přibližně na 89,58 dolaru za barel. Jedním z faktorů, který přispěl k uklidnění situace, bylo vyjádření prezidenta Donalda Trumpa pro televizi CBS, podle něhož je konflikt s Íránem „velmi kompletní“. Tato slova pomohla zmírnit napětí na trzích a přispěla k rychlé korekci cen ropy. Akciové trhy se dokázaly zotavit Navzdory dramatickému vývoji na ropném trhu se americké akcie během dne dokázaly zotavit z výrazných ranních ztrát. Index Dow Jones Industrial Average uzavřel obchodování se ziskem 239 bodů, což odpovídá růstu přibližně 0,5 %. Ještě výraznější růst zaznamenaly technologicky orientované indexy. S&P 500 posílil o 0,83 % a Nasdaq Composite vzrostl o 1,38 %. Oba indexy tak během dne vymazaly počáteční ztráty. Vývoj byl přitom velmi dramatický. Dow Jones se během dne propadl až o 886 bodů, než se trh postupně stabilizoval a otočil do pozitivního teritoria. Takové intradenní výkyvy ukazují, jak citlivé jsou akciové trhy na geopolitické zprávy. Investoři reagují na nové informace téměř okamžitě, což vede k prudkým změnám sentimentu. Ropný trh reaguje na geopolitické zprávy Vývoj na ropném trhu byl ještě dramatičtější než na akciových trzích. Ceny ropy během víkendu a pondělního obchodování zaznamenaly extrémní pohyby. Americká ropa například během nedělního večerního obchodování vyskočila až o 31 %, což představovalo nárůst přibližně 28,5 dolaru za barel. Později však značnou část těchto zisků ztratila. K nervozitě na trzích přispěly také zprávy o možných opatřeních ze strany největších světových ekonomik. Objevily se informace, že ministři financí zemí G7 plánují jednání o případném uvolnění strategických ropných rezerv. Takový krok by mohl pomoci stabilizovat globální energetické trhy v případě výrazného narušení dodávek. Zástupci skupiny G7 následně uvedli, že jsou připraveni přijmout nezbytná opatření na podporu energetických dodávek, i když rozhodnutí o uvolnění rezerv zatím nepadlo. Dalším faktorem zvyšujícím napětí byla oznámení některých producentů v regionu Perského zálivu o omezení produkce. Například státní ropná společnost Bahrajnu vyhlásila force majeure, což znamená, že kvůli mimořádným okolnostem nemůže plnit své smluvní závazky. Energetický šok a obavy z inflace Výrazný růst cen energií v posledních dnech zvyšuje obavy investorů z opětovného růstu inflace. Pokud by ceny ropy zůstaly delší dobu vysoké, mohlo by to negativně ovlivnit ekonomický růst i finanční trhy. Situace je o to citlivější, že americká ekonomika již čelí známkám zpomalení. Nedávná data z trhu práce ukázala, že v únoru bylo ztraceno přibližně 92 000 pracovních míst, což zvýšilo nejistotu ohledně dalšího vývoje ekonomiky. V důsledku těchto faktorů jsou hlavní americké akciové indexy letos zatím v záporném teritoriu. Dow Jones i Nasdaq se nacházejí více než 5 % pod svými nedávnými maximy, zatímco S&P 500 klesl přibližně o 3 % od rekordní hodnoty z konce ledna. Podobné výkyvy zaznamenaly také zahraniční trhy. Japonský index Nikkei 225 například v pondělí oslabil o 5,2 %, čímž jeho ztráty za aktuální měsíc překročily 10 %. Evropský index STOXX 600 klesl o 0,63 % a přiblížil se k tomu, že by se za letošní rok dostal do záporných hodnot. Hormuzský průliv jako klíčový faktor Hlavním zdrojem nejistoty zůstává situace v Hormuzském průlivu, úzké námořní trase u íránského pobřeží. Právě tudy prochází přibližně 20 % světové spotřeby ropy, což z něj činí jeden z nejdůležitějších energetických uzlů planety. Současný konflikt prakticky zastavil dopravu v této oblasti, což výrazně narušilo globální energetické toky. Podle některých analytiků zůstane situace na trzích napjatá, dokud nebude možné obnovit běžný provoz v průlivu. Analytik Ed Yardeni upozorňuje, že současný ropný šok může mít širší ekonomické důsledky. Pokud by se situace protáhla, existuje riziko scénáře připomínajícího stagflaci 70. let, kdy vysoké ceny energií zpomalily ekonomický růst. Finanční trhy tak zůstávají velmi citlivé na geopolitický vývoj. Další směr vývoje bude záviset především na tom, zda se podaří obnovit stabilitu v regionu Perského zálivu.