Americké akciové trhy v závěru týdne výrazně prohloubily poklesy, když sentiment investorů zásadně ovlivnil pokračující konflikt na Blízkém východě. Nasdaq vstoupil do korekce, trhy reagují na geopolitiku Konflikt omezuje dodávky ropy a zvyšuje ceny energií Očekávání snížení sazeb mizí, roste riziko jejich zvýšení Firmy v dopravě čelí tlaku kvůli dražším palivům Nejistota spojená s válkou mezi USA a Íránem a rostoucí napětí v regionu vedly k odlivu kapitálu z rizikových aktiv. Ani rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa prodloužit ultimátum vůči Íránu nedokázalo situaci uklidnit. Kolem 19:49 SEČ ztrácel index S&P 500 1,4 % a klesl na 6 389,39 bodu. Technologický Nasdaq Composite oslabil o 2 % na 20 991,26 bodu, zatímco Dow Jones Industrial Average odepsal 1,3 % na 45 343,31 bodu. Výprodeje tak zasáhly celý trh napříč sektory. Nasdaq vstupuje do korekce Vývoj posledních dní potvrzuje, že technologický sektor nese hlavní tíhu aktuálního poklesu. Nasdaq Composite se již ve čtvrtek dostal více než 10 % pod své historické maximum, čímž oficiálně vstoupil do korekčního pásma. V pátek se k němu přidal i index Nasdaq 100. Širší trh reprezentovaný indexem S&P 500 zatím zůstává mírně nad hranicí korekce, když se nachází přibližně 7,2 % pod svým maximem. Rozdílný vývoj mezi technologickými tituly a zbytkem trhu není náhodný. Podle investičního ředitele společnosti GDS Wealth Management Glena Smithe čelil technologický sektor tlaku již před eskalací konfliktu, a to kvůli obavám z vysokých valuací a návratnosti investic do umělé inteligence. Smith zároveň upozornil, že podobné pohyby nejsou na trzích výjimečné. Korekce v rozsahu 5 až 10 % jsou běžnou součástí tržního cyklu a jejich absence by byla spíše anomálií než standardem. Současný vývoj tak odráží kombinaci geopolitického šoku a předchozího napětí v technologickém sektoru. Geopolitické napětí drží trhy pod tlakem Hlavním faktorem aktuálních výprodejů zůstává vývoj konfliktu mezi USA a Íránem. Boje v regionu pokračují bez známek uklidnění a klíčová oblast – Hormuzský průliv – zůstává prakticky uzavřená pro tankerovou dopravu. Tento průliv je přitom zásadní pro globální energetické dodávky, jelikož jím prochází přibližně pětina světového obchodu s ropou. Další eskalace situace zvyšuje riziko útoků na energetickou infrastrukturu v regionu. Izrael a Írán si vyměnily údery, zatímco Pentagon posiluje vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přestože Spojené státy podle dostupných informací aktuálně neplánují pozemní invazi, samotná možnost širšího konfliktu drží investory v defenzivě. Napětí dále zvýšily zprávy o útocích na průmyslové cíle v íránském Isfahánu a následné varování íránských ozbrojených sil vůči zemím regionu. Takový vývoj zvyšuje nejistotu nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v ekonomické stabilitě globálních dodavatelských řetězců. Ropa roste a mění očekávání ohledně sazeb Jedním z nejvýraznějších dopadů konfliktu je růst cen ropy. Futures na Brent vzrostly o 3,6 % na 111,87 dolaru za barel, zatímco americká ropa WTI posílila o 4,3 % na 98,57 dolaru. Růst cen energií je přímým důsledkem omezených dodávek z regionu Perského zálivu. Vyšší ceny ropy mají zásadní makroekonomické důsledky. Investoři začínají přehodnocovat očekávání ohledně měnové politiky, protože dražší energie zvyšují inflační tlaky. Trh tak postupně opouští scénář snižování úrokových sazeb a začíná připouštět i možnost jejich zvýšení v následujících měsících. Tento posun se projevil i na dluhopisovém trhu. Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly na nejvyšší úroveň od července, přičemž desetiletý výnos se pohyboval kolem 4,429 %. Silnější dolar a rostoucí výnosy zároveň vytvářejí další tlak na akciové trhy. Data o spotřebitelské důvěře situaci dále zhoršují. Podle průzkumu University of Michigan došlo v březnu k výraznému poklesu sentimentu, a to napříč příjmovými skupinami i politickými preferencemi. Rostoucí ceny pohonných hmot a volatilita na trzích vedou domácnosti k opatrnějšímu chování. Firemní sektor se ocitl pod tlakem vyšších nákladů Růst cen ropy se okamžitě promítá do nákladů firem, zejména v odvětvích závislých na dopravě. Výrazným příkladem je společnost Carnival (CCL) , jejíž akcie oslabily přibližně o 5 % poté, co firma snížila svůj výhled zisku na rok 2026. Společnost reagovala na očekávaný růst nákladů na palivo, přičemž její prognóza počítá s cenou ropy Brent kolem 90 dolarů za barel v krátkodobém horizontu a postupným poklesem v dalších kvartálech. Podobný tlak pociťují i další firmy v cestovním ruchu, včetně leteckých společností. Negativní sentiment zasáhl také konkurenta Norwegian Cruise Line (NCLH) , jehož akcie rovněž klesly. Vývoj ukazuje, jak citlivé jsou některé sektory na změny v cenách komodit a geopolitickou nejistotu. Celkově se trhy nacházejí ve fázi, kdy pouhá slovní uklidnění ze strany politiků nestačí. Investoři budou podle analytiků potřebovat vidět konkrétní kroky vedoucí k deeskalaci konfliktu, zejména znovuotevření Hormuzského průlivu a stabilizaci dodávek ropy. Bez těchto faktorů zůstává pravděpodobnost další volatility vysoká.