​ ​ ​ ​ Index Dow Jones zaznamenal propad o 1 014 bodů (2,1 %) v reakci na prudký růst cen energií vyvolaný eskalací konfliktu s Íránem. Cena ropy Brent posílila o 4,2 % na 84,75 USD za barel, zatímco americká ropa WTI vzrostla o 6,9 % na 79,80 USD. Průměrná cena benzínu v USA stouply o 26 centů na 3,26 USD za galon, což zvyšuje obavy investorů z opětovného zrychlení inflace. Analytici varují, že narušení dodávek zemního plynu a LNG by mohlo mít podobné dopady jako energetická krize po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Trhy znepokojuje potenciální růst cen ropy k hranici 100 USD za barel a ohrožení Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina světových dodávek ropy.   Akciové trhy zažily ve čtvrtek tvrdý náraz, když se průmyslový index Dow Jones propadl o více než 1 000 bodů. Hlavním katalyzátorem tohoto výprodeje byl skokový nárůst cen energií, který vyvolala eskalace konfliktu s Íránem. Na Wall Street se začínají šířit obavy, že dražší komodity by mohly ve Spojených státech znovu nastartovat inflační spirálu. K 14:14 východního času ztratil index Dow Jones 1 014 bodů, což odpovídá poklesu o 2,1 %. Širší index S&P 500 odepsal 1,2 %, zatímco technologicky orientovaný Nasdaq Composite klesl o 1,1 %. Geopolitické napětí zvedá ceny komodit Ropa ​ zamířila vzhůru poté, co Írán zahájil novou vlnu útoků proti Izraeli, americkým základnám a dalším zemím v regionu. Válečná eskalace vyvolává mezi obchodníky nervozitu ohledně toho, jak dlouho mohou trvat výpadky v těžbě a přepravě ropy a zemního plynu v této klíčové oblasti. Cena barelu ropy Brent, která slouží jako mezinárodní benchmark, vzrostla o 4,2 % na 84,75 USD. To představuje výrazný posun oproti hodnotám blízko 70 USD z konce minulého týdne. Americká lehká ropa (benchmark U.S. crude) si připsala 6,9 % a vyšplhala se na cenu 79,80 USD za barel. Finanční trhy se opět řídí vývojem na komoditních burzách. Investoři mají rostoucí obavy, že dlouhodobý cenový šok by mohl omezit schopnost domácností utrácet, zpomalit globální ekonomiku a tlačit úrokové sazby na vyšší úrovně. Dopady na spotřebitele a trh s plynem Ekonomové z Oxford Economics, Bernard Yaros a Sara Godfrey, ve své zprávě ze 4. března upozornili, že ačkoliv se tyto události odehrávají v době, kdy je poptávka po benzínu nízká, prodlužování konfliktu by domácnosti citelně zasáhlo skrze vyšší ceny u čerpacích stanic. Ceny pohonných hmot v USA již na situaci zareagovaly. Podle údajů společnosti GasBuddy průměrná cena benzínu vzrostla o 26 centů na galon oproti minulému týdnu a dosahuje téměř 3,26 USD. Simon Flowers, hlavní analytik energetické datové firmy Wood Mackenzie, varoval, že důsledky války pro zemní plyn ​ a LNG (zkapalněný zemní plyn) jsou sice nejisté, ale mohly by konkurovat dopadům ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Podle něj bude záležet na tom, zda půjde o krátkodobý výkyv, nebo o trvalejší problém, a zda infrastruktura pro plyn a LNG v regionu utrpí vážné škody. Historický kontext a tržní výhled Je třeba poznamenat, že americký akciový trh má historicky tendenci se po konfliktech na Blízkém východě poměrně rychle zotavit. Tato zkušenost vede mnoho profesionálních investorů k doporučení zachovat trpělivost a přečkat tržní výkyvy. Scott Wren, seniorní stratég pro globální trhy ve Wells Fargo Investment Institute, se domnívá, že ačkoli riziko další eskalace přetrvává, pravděpodobnějším scénářem je pouze krátkodobý nárůst averze k riziku, dokud investoři neuvidí uklidnění bojů. Pokud by však ceny ropy prudce vzrostly – například až k hranici 100 USD za barel – a na této úrovni se udržely, mohlo by to být pro globální ekonomiku příliš velké břemeno. Právě tato nejistota způsobila ostré výkyvy tohoto týdne. Mnoho bude záviset na situaci v Hormuzském průlivu, úzké vodní cestě u íránského pobřeží, kudy běžně proplouvá zhruba pětina světové ropy.