​ Ceny ropy zaznamenaly propad o více než 9 %, přičemž futures kontrakty na ropu Brent se obchodovaly těsně pod hranicí 90 USD a americká lehká ropa WTI klesla na úroveň 85,40 USD za barel. Ropné trhy tak reagovaly na prohlášení prezidenta Trumpa o možném uvolnění sankcí, což vedlo k ústupu cen z nedávných maxim poblíž 120 USD za barel. Očekávání krátkodobého trvání konfliktu s Íránem podpořilo výrazné oživení na akciových trzích, kdy panevropský index Stoxx 600 vzrostl o 1,7 %, německý DAX posílil o 2 % a francouzský CAC 40 si připsal 1,9 %.   Ceny ropy ​ zaznamenaly na začátku nového týdne výrazný pokles. Stalo se tak v bezprostřední reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že probíhající vojenský konflikt s Íránem by mohl mít jen krátkého trvání. Bílý dům navíc podle jeho slov zvažuje dočasné pozastavení sankcí vůči určitým zemím, aby se tak zmírnil tlak na globální ropné trhy. „U některých států tyto sankce zrušíme, dokud se situace neurovná,“ sdělil novinářům Trump, aniž by však konkrétně specifikoval, kterých zemí by se toto opatření mělo týkat. Spojené státy v současnosti uplatňují sankce omezující obchod s ropou vůči úzké skupině států, mezi něž patří Írán, Venezuela, Rusko, Sýrie a Severní Korea. Korekce z nedávných maxim Na trzích s černým zlatem se okamžitě projevil medvědí sentiment, který srazil nedávné zisky. Futures kontrakty na severomořský Brent i americkou lehkou ropu WTI se propadly o více než 9 %. Během evropského dopoledního obchodování se tak Brent pohyboval těsně pod hranicí 90 USD, zatímco hodnota WTI zakotvila na úrovni 85,40 USD za barel. Ceny se přitom ještě nedávno na krátkou chvíli vyšplhaly na nejvyšší úrovně od roku 2022, když se přiblížily k hranici 120 dolarů za barel. Tento strmý růst následoval bezprostředně poté, co íránské Shromáždění expertů jmenovalo Mojtabu Chameneího novým nejvyšším vůdcem po úmrtí jeho otce. Investoři tento krok vnímali jako jasný signál neústupnosti Teheránu v konfliktu, který před deseti dny zahájily Spojené státy a Izrael. Geopolitické faktory a hrozba eskalace Klíčovým faktorem pro současné uklidnění situace byla i diplomatická aktivita americké administrativy. Trump potvrdil, že v pondělí hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým probíral jak aktuální válku, tak i další geopolitické otázky. Naděje na brzké ukončení bojů podpořilo i Trumpovo vyjádření z jeho golfového klubu poblíž Miami, kde republikánským zákonodárcům sdělil, že americká vojenská intervence na Blízkém východě, jejímž cílem je „zbavit se zla“, bude pouze krátkodobou záležitostí. Přesto však americký prezident ponechal otevřený prostor pro možnou eskalaci v případě, že by Islámská republika s novým radikálním vedením začala blokovat globální dodávky. Na sociálních sítích vyslal o několik hodin později směrem k Teheránu ostré varování: pokud by Írán jakýmkoliv způsobem narušil tok ropy přes Hormuzský průliv, zasáhnou jej Spojené státy dvacetkrát silněji než dosud. Íránská státní média následně citovala mluvčího polovojenských Revolučních gard Alího Mohammada Nainiho, který v nepřímé reakci na Trumpova slova prohlásil, že to bude právě Írán, kdo určí, kdy válka skončí. Akciové trhy vítají vyhlídky na mír Vidina rychlého konce blízkovýchodního konfliktu a levnější ropa přinesly výraznou úlevu i na akciové trhy, které po předchozích propadech otevřely v silně pozitivním teritoriu. Londýnský index FTSE 100 si připsal více než 1,1 %, zatímco pařížský CAC 40 vyskočil o 1,9 %. Frankfurtský DAX vzrostl o rovná 2 %, referenční indexy v Madridu a Miláně posílily shodně o 2,5 % a celoevropský Stoxx 600 zpevnil o 1,7 %. Obrat trendu zaznamenaly v úterý také asijské burzy. Ty po ostrých pondělních ztrátách začaly znovu růst, jelikož investoři na globálních trzích začali opět nakupovat v přesvědčení, že geopolitické napětí se brzy uvolní.