​ Cena ropy West Texas Intermediate (WTI) vzrostla o 7,97 % na úroveň 76,91 USD za barel v reakci na uzavření Hormuzského průlivu a eskalaci vojenského konfliktu s Íránem. Americké akciové trhy zaznamenaly v důsledku geopolitického napětí prudký výprodej, přičemž index Dow Jones odepsal 2,19 % (přes 1 000 bodů) a index S&P 500 klesl o 2,02 %. Analytici varují, že setrvání cen ropy v pásmu 90–100 USD za barel by představovalo významné riziko pro globální ekonomiku a pravděpodobně by vedlo k odkladu snižování úrokových sazeb. Korporátní sektor čelí negativním dopadům, kdy akcie leteckých společností klesají a společnost Amazon zaznamenala 2% propad v důsledku útoků na svá datová centra na Blízkém východě.   Ceny americké ropy ​ opět prudce vzrostly a dosáhly nejvyšších úrovní od roku 2024, zatímco akciové trhy se při otevření zhroutily v reakci na eskalující válku s Íránem. Situace na Blízkém východě se dramaticky vyostřila poté, co vysoce postavený velitel íránských revolučních gard oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Íránská média informovala o varování, že jakékoli plavidlo pokoušející se proplout touto klíčovou vodní cestou, kudy proudí přibližně pětina světové ropy, se stane terčem útoku. Mezitím nic nenaznačuje brzké vyřešení konfliktu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio předpověděl, že "nejtvrdší údery teprve přijdou" jen několik dní poté, co společné americko-izraelské útoky zabily vysoké íránské představitele. To vyvolalo odvetu vůči Izraeli a raketové útoky na arabské národy s americkými základnami v regionu. Rubio novinářům 2. března bez bližších podrobností sdělil, že další fáze bude pro Írán ještě trestuhodnější než ta současná. Reakce trhů a propad indexů Trhy na tuto nejistotu reagovaly okamžitým výprodejem rizikových aktiv a útěkem k surovinaám. V 10:06 dopoledne východního času (ET) vzrostla cena ropy West Texas Intermediate (WTI) o 7,97 % na $76.91 za barel. Naproti tomu akciové indexy zaznamenaly strmý pád. Prestižní index Dow Jones se propadl o 2,19 %, tedy o 1,069.90 bodu, na úroveň 47,834.88. Výprodeje se nevyhnuly ani širšímu trhu. Index S&P 500 klesl o 2,02 % (139.05 bodu) na 6,742.57 a technologicky zaměřený Nasdaq se propadl o 2,11 %, což představuje ztrátu 480.409 bodu na konečných 22,268.449. Mezi nejhůře postižené patří akcie leteckých společností, které čelí tisícům zrušených letů a rostoucím cenám paliva. Přesměrování tras mimo konfliktní region navíc přidává hodiny letového času a narušuje napjaté letové řády. Dopady na korporátní sféru a ekonomiku Napětí se projevuje i u technologických gigantů. Akcie společnosti Amazon klesly přibližně o 2 % poté, co tento e-commerce gigant oznámil očekávané prodloužené výpadky služeb v důsledku útoků dronů na tři ze svých datových center na Blízkém východě. Spojené státy mezitím slibují "trestající" vlnu útoků, což dále zvyšuje rizikovou prémii na trzích. Jim Reid, ekonom Deutsche Bank, ve své poznámce uvedl, že "mnoho bude záviset na ceně ropy". Podle něj by jakýkoli trvalý prudký nárůst nepochybně spustil výraznější odklon od rizika (risk-off). Investoři se oprávněně obávají, že dlouhodobý skok v cenách energií by mohl znovu rozdmýchat inflaci v širší ekonomice a dále zkomplikovat rozhodování centrálních bankéřů, kteří již nyní bojují s růstem cen způsobeným cly. Riziko dlouhodobé inflace Scénář dlouhodobého konfliktu na Blízkém východě, který by tlačil ropu k úrovním $90-100 za barel po delší dobu, by představoval významný protivítr pro globální ekonomiku. Jennifer McKeown, hlavní globální ekonomka výzkumné společnosti Capital Economics, ve svém komentáři upozornila, že nepříznivé dopady by měly být omezeny tím, že centrální banky budou tento šok "přehlížet" a vyhnou se zvyšování sazeb, nicméně snižování úrokových sazeb by se pravděpodobně odložilo.