​ ​ ​ Eskalace konfliktu na Blízkém východě vedla k přesunu investorů do bezpečných přístavů včetně zlata, přičemž cena ropy Brent vzrostla až o 13 % nad úroveň 82 USD za barel. Úplný výpadek dodávek z Íránu, který tvoří 5 % globální nabídky, by mohl zvýšit ceny o 20 %, zatímco uzavření Hormuzského průlivu by vytlačilo ropu až na 108 USD za barel. V případě déletrvající konfrontace ekonomové varují před možným scénářem zdvojnásobení cen ropy až k úrovni 150 USD za barel. Trvale vyšší ceny energií by negativně dopadly na hlavní dovozce, jako jsou Čína a Evropa, zatímco exportéři v čele s Ruskem, Kanadou a Norskem by ze situace těžili.   Zatímco v uplynulém roce se ekonomové soustředili na modelování dopadů obchodních válek iniciovaných americkou administrativou, nyní stojí před výzvou vyhodnotit dopady skutečného vojenského konfliktu. Eskalace napětí na Blízkém východě okamžitě vyvolala reakci na finančních trzích, kde investoři hledají bezpečné přístavy, jako je zlato ​, zatímco akciové trhy oslabují. Tato situace činí zranitelnými především menší ekonomiky, zejména ty s nízkými devizovými rezervami. Ropa ​ jako hlavní přenosový kanál Hlavním mechanismem, skrze který se konflikt přelévá do globální ekonomiky, je trh s energiemi. Ropa typu Brent zaznamenala rally, během níž vzrostla až o 13 % a překonala hranici $82 za barel, což je nejvyšší hodnota od ledna 2025. Později během asijského obchodování část zisků korigovala. Klíčovým faktorem je zde Írán, který zajišťuje přibližně 5 % celosvětových dodávek ropy. Podle analytiků by úplný výpadek íránských dodávek mohl zvednout cenu přibližně o 20 %. Ještě závažnější riziko představuje Hormuzský průliv, kudy proudí zhruba 20 % světových dodávek ropy. Pokud by došlo k jeho uzavření, ceny by mohly vystřelit až na $108 za barel. Takový cenový šok by měl zásadní dopad na globální inflaci a hospodářský růst. Kdo ztratí a kdo vydělá Pokud se vysoké ceny ropy udrží, nejvíce to pocítí velcí dovozci surovin, jako jsou Čína, Evropa a Indie. Naopak mezi beneficienty by patřili čistí exportéři, včetně Ruska, Kanady a Norska. Co se týče Spojených států, spotřebitelé sice doplatí na dražší paliva, což sníží jejich disponibilní příjmy, ale celková ekonomika je díky silnému sektoru těžby z břidlic vůči těmto šokům odolnější než v minulosti. Situaci dále komplikuje chaos v dopravě, který se šíří regionem i mimo něj. Největší světoví kontejneroví dopravci jsou nuceni odklánět své lodě, aby se vyhnuli Perskému zálivu. Pro globální ekonomiku, která se již potýká s dopady celních tarifů a nejistotou ohledně vlivu umělé inteligence na trh práce, představuje tento konflikt další významný rizikový faktor. Scénáře dalšího vývoje Další vývoj na trzích bude záviset na událostech nadcházejících dnů a týdnů. Analytici očekávají, že íránská reakce bude nadále eskalovat. Ačkoliv Írán nemůže konkurovat vojenské převaze USA, může usilovat o zvýšení nákladů konfliktu pro druhou stranu. Ekonom Shane Oliver ze společnosti AMP Ltd. v současné době přisuzuje 60% pravděpodobnost scénáři omezené války, po které by následovalo relativně rychlé uklidnění situace. Druhý, pesimističtější scénář však počítá s delší konfrontací. V takovém případě by se ceny ropy mohly zdvojnásobit a dosáhnout úrovně kolem $150 za barel, což by pro světovou ekonomiku znamenalo drastický šok.