​ Ceny ropy prudce vzrostly v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě, přičemž americká lehká ropa posílila o 5,9 % na 71,00 USD za barel a ropa Brent o 6,2 % na 77,38 USD za barel. Investoři se obávají narušení dodávek přes strategický Hormuzský průliv, kterým prochází přibližně pětina celosvětových toků ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Potenciální výpadek íránského exportu o objemu zhruba 1,6 milionu barelů denně by nutil Čínu hledat alternativní zdroje, ačkoli země disponuje rezervami ve výši až 1,5 miliardy barelů. Geopolitické napětí se přelilo i do dalších aktiv, kdy cena zlata jako bezpečného přístavu vzrostla o 2,4 % na přibližně 5 371 USD za unci.   Ceny ropy ​ zahájily pondělní obchodování výrazným růstem, zatímco investoři vyhodnocují ekonomické dopady útoků Spojených států a Izraele na Írán. Tato situace vyvolala okamžitou odvetu ze strany Teheránu, který cílil na aktiva v několika zemích Blízkého východu, což na trzích vyvolalo obavy o stabilitu energetických dodávek. V brzkém obchodování americká srovnávací ropa (WTI) zpočátku vyletěla o přibližně 8 %. Později se její cena stabilizovala o 5,9 % výše na úrovni $71.00 za barel. Ropa Brent rovněž zaznamenala silný nárůst o 6,2 % a dosáhla ceny $77.38 za barel. Obchodníci sázejí na scénář, že dodávky ropy z Íránu a dalších částí regionu by se mohly zpomalit nebo zcela zastavit. Strategický význam Hormuzského průlivu Útoky napříč regionem, včetně incidentů týkajících se dvou plavidel proplouvajících Hormuzským průlivem – úzkým hrdlem Perského zálivu – již omezily schopnost některých zemí vyvážet ropu do zbytku světa. Podle Ománu došlo v průlivu k napadení prvního ropného tankeru, což zvyšuje rizikovou přirážku na komoditních trzích. Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management ve své poznámce zdůraznil kritickou povahu této oblasti: „Zhruba pětina globálních toků ropy a LNG (zkapalněný zemní plyn) se musí protáhnout Hormuzským průlivem. Nejde o žádný bezvýznamný kanál. Je to aorta globálního energetického systému.“ Dlouhotrvající válka by pravděpodobně vedla k vyšším cenám pohonných hmot a mohla by se přelít do globální ekonomiky zvýšením celkových výrobních nákladů. Analytici z RaboResearch Global Economics & Markets ve své zprávě varují, že dlouhodobé přerušení toku ropy přes Blízký východ by mělo „obrovské důsledky pro ropu a LNG a každý trh kdekoliv na světě, pokud k němu dojde. Energie je vstupem pro veškerou výrobu.“ Dopad na Čínu a reakce dalších trhů Írán v současnosti vyváží zhruba 1.6 milionu barelů ropy denně, přičemž většina směřuje do Číny. Pokud by došlo k narušení íránského exportu, Peking by mohl být nucen hledat dodávky jinde, což je další faktor, který by mohl tlačit ceny energie vzhůru. Michael Langham ze společnosti Aberdeen Investments však podotýká, že Čína disponuje dostatečnými ropnými rezervami ve výši až 1,5 miliardy barelů a pokles íránské ropy by mohla kompenzovat zvýšením dovozu z Ruska. Současné útoky byly do jisté míry očekávány vzhledem k významnému posilování amerických sil na Blízkém východě, takže někteří obchodníci již své pozice upravili s ohledem na toto riziko. Íránské údery zasáhly Dubaj a Abú Dhabí, přičemž poškodily letištní terminály a Burdž al-Arab. Napětí se projevilo i na dalších trzích. Zlato, které je tradičně vnímáno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty, vzrostlo o 2,4 % na přibližně $5,371 za unci. Naproti tomu futures na akciové indexy S&P 500 a Dow Jones Industrial Average klesly v polovině dopoledne v Bangkoku o cca 0,8 %. Asijské akcie rovněž otevřely níže. Japonský Nikkei 225 zpočátku klesl o více než 2 %. V Hongkongu index Hang Seng ztratil 1,6 % na 26,215.91 bodu, zatímco Shanghai Composite zůstal beze změny na 4,163.01 bodu. Tchajwanský benchmark klesl o 0,6 % a singapurský o 1,9 %. V Bangkoku index SET oslabil o 2,1 %, zatímco australský S&P/ASX 200 odepsal 0,3 % na 9,173.50 bodu.