​ Cena ropy Brent prudce vzrostla o více než 8 % a překročila hranici 82 USD za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila na úroveň kolem 72 USD. Komerční přeprava přes Hormuzský průliv, kudy denně proudí 15 až 20 milionů barelů ropy (přibližně 20 % světových dodávek), byla v důsledku bezpečnostních rizik fakticky zastavena. Útok na saúdskou rafinerii Ras Tanura, která zpracovává 550 000 barelů denně, vedl k jejímu dočasnému odstavení a ohrožení klíčových dodávek nafty pro evropské trhy. Společnost QatarEnergy pozastavila veškerou produkci LNG, což způsobilo nárůst velkoobchodních cen plynu v Evropě a Asii o téměř 50 %.   Sobotní úder Spojených států a Izraele na Írán spustil řetězovou reakci, která okamžitě otřásla globálními energetickými trhy. Pondělní ráno přineslo investorům znepokojivé zprávy o íránských dronech, které úspěšně zasáhly saúdskou rafinérii Ras Tanura. Toto klíčové zařízení, které je jedním z největších na světě a zpracovává 550,000 barelů denně, hraje zásadní roli v dodávkách nafty na evropské trhy. Situaci na trhu s energiemi dále dramatizuje rozhodnutí společnosti QatarEnergy zastavit veškerou produkci LNG ve svých závodech Ras Laffan a Mesaieed poté, co se staly terčem útoků. Reakce komoditních burz byla okamžitá – ropa ​ Brent prudce posílila a překonala hranici 82 dolarů za barel, zatímco námořní doprava v Hormuzském průlivu se fakticky zastavila. Cenový šok a volatilita trhů Dopad na ceny komodit byl bleskový a nekompromisní. Obchodování se v neděli v noci otevřelo skokovým růstem ropy Brent o zhruba 8 %. Cena krátce pokořila hranici 80 dolarů, než se v pondělí po potvrzení zpráv o požáru v Ras Tanura vyšplhala ještě výše. Americká lehká ropa WTI nezůstala pozadu a připsala si více než 8 %, čímž se dostala na úroveň kolem 72 dolarů. Ještě dramatičtější vývoj zaznamenaly velkoobchodní ceny plynu v Evropě a Asii, které po nucené odstávce katarských kapacit vyletěly o téměř 50 %. Je nutné podotknout, že trh byl v býčím nastavení již před samotným konfliktem; ceny ropy rostly o 17 % od začátku roku v důsledku eskalující rétoriky a sankcí ještě předtím, než dopadly první bomby. Logistická paralýza v Hormuzském průlivu Hormuzský průliv, strategická tepna široká 21 mil, kterou denně proudí přibližně 15 až 20 milionů barelů ropy – tedy zhruba 20 % světových denních dodávek – je pro komerční dopravu momentálně uzavřen. Od začátku konfliktu byly ve vodách Zálivu zasaženy čtyři lodě, včetně tankeru poblíž ománského poloostrova Musandam, který po zásahu začal hořet. Hlavní přepravní společnosti a jejich pojistitelé okamžitě pozastavili pohyb tankerů v této oblasti, přičemž pojistné sazby pro jakákoliv plavidla v blízkosti tohoto kritického bodu raketově rostou. Zatímco ceny benzínu na čerpacích stanicích šplhají k hranici 3,15 dolaru za galon a futures na naftu prudce rostou, trh si znovu klade otázku ohledně zranitelnosti globální infrastruktury. Pro odvětví nákladní dopravy, které ročně spotřebuje přes 35 miliard galonů nafty, nejde jen o geopolitickou hru, ale o otázku ekonomického přežití. Geopolitické pozadí konfliktu Spouštěčem aktuální krize byly koordinované nálety z časného rána 28. února, kdy USA a Izrael cílily na Teherán, Isfahán, Qom a další velká města s cílem zničit íránský jaderný program. Při útocích zahynul ajatolláh Alí Chameneí a řada vysokých představitelů. Odveta Teheránu však byla rozsáhlejší, než trhy očekávaly. Íránské rakety a drony cílily na americké vojenské instalace v Kataru, Kuvajtu, SAE, Bahrajnu i Saúdské Arábii. Poškození základen a energetické infrastruktury v regionu naznačuje, že riziková prémie v cenách ropy i plynu zůstane v nadcházejícím období extrémně vysoká.