​ Globální benchmark ropy Brent vyskočil poprvé od července 2024 na 85 USD za barel poté, co v pondělí zaznamenal nárůst o přibližně 7 %. Ceny evropského plynu v úterý ráno prudce vzrostly až o 32 % v reakci na eskalaci konfliktu a hrozby pro energetickou infrastrukturu. Námořní doprava v Hormuzském průlivu se fakticky zastavila po hrozbách Íránu, že zaútočí na jakoukoli loď pokoušející se proplout tímto klíčovým koridorem. Íránské útoky a trosky dronů způsobily požár v ropném obchodním uzlu Fudžajra ve SAE a vynutily odstavení hlavního závodu na zkapalněný zemní plyn v Kataru.   Americko-izraelská ofenziva proti Íránu pokračuje již čtvrtým dnem a její dopady začínají citelně doléhat na globální trhy. Zatímco americký prezident Donald Trump naznačuje, že konflikt nemá pevně stanovený časový rámec a může trvat déle, než se čekalo, komoditní burzy reagují vysokou volatilitou. Svět se musí přizpůsobit nové realitě, kde geopolitické napětí diktuje vývoj cen klíčových energetických surovin. Cenový šok na trzích s energiemi Obavy z přerušení dodávek se okamžitě projevily na cenovkách. Globální benchmark ropy ​ Brent vyskočil na 85 dolarů za barel, což je nejvyšší hodnota od července 2024. K tomuto prudkému nárůstu došlo poté, co si komodita již v pondělí připsala přibližně 7 %. Ještě dramatičtější situace panuje na trhu se zemním plynem, kde evropské ceny během úterního rána vzrostly až o 32 %. Íránské hrozby ohledně blokády Hormuzského průlivu, klíčové dopravní tepny pro světovou ropu, se stávají reálnějšími. Poradce velitele íránských revolučních gard pro státní televizi uvedl, že jejich síly zapálí jakoukoli loď, která se pokusí touto oblastí proplout. Doprava v průlivu se již fakticky zastavila. Čína, která je největším odběratelem íránské ropy, vyzvala všechny strany k zajištění bezpečného průchodu obchodních lodí. Dopady na infrastrukturu a regionální cíle Konflikt už má konkrétní dopady na energetickou infrastrukturu v regionu. Společnost QatarEnergy byla nucena zastavit výrobu některých chemikálií a kovů poté, co íránské útoky vynutily odstávku jejího hlavního závodu na zkapalněný zemní plyn (LNG). V ropném obchodním uzlu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech vypukl velký požár způsobený padajícími troskami ze zneškodněného dronu. Írán vyslal novou vlnu raket na země hostící americké základny, včetně Kataru, Bahrajnu a Ománu. Dauhá uvedlo, že cílem nebyly jen vojenské objekty, ale i hlavní letiště. Izrael mezitím potvrdil údery na velitelský komplex v Teheránu a vyslání vojáků do jižního Libanonu, kde sídlí milice Hizballáhu. Dva drony také v noci zasáhly oblast poblíž americké ambasády v Rijádu, škody byly nicméně omezené. Nejasný výhled a lidské ztráty Diplomatické snahy o uklidnění situace zatím narážejí na tvrdou rétoriku. Spojené arabské emiráty a Katar v zákulisí lobbují u spojenců, aby přesvědčili Trumpa k rychlému ukončení konfliktu. Americký ministr obrany Pete Hegseth sice odmítl myšlenku „nekonečné“ války, avšak prezident Trump později uvedl, že kampaň může trvat mnohem déle než původně odhadovaných čtyři až pět týdnů. Spojené státy podle něj udělají „cokoliv, co bude třeba“, přičemž nevyloučil ani nasazení pozemních vojsk, ačkoliv to zatím nepovažuje za nutné. Bilance konfliktu je tragická a počty obětí rostou. Íránský Červený půlměsíc hlásí dosud 787 obětí na životech. Na straně USA zahynulo šest vojáků a v Izraeli přišlo o život zhruba tucet lidí. Americká armáda potvrdila zničení velitelských stanovišť revolučních gard, systémů protivzdušné obrany, odpalovacích zařízení a vojenských letišť. Írán rovněž přiznal, že terčem útoku se stala jeho jaderná zařízení v Natanzu.