Evropské akciové trhy ve čtvrtek mírně oslabily, protože investoři nadále sledují vývoj konfliktu na Blízkém východě. Evropské akcie oslabily kvůli pokračujícímu konfliktu na Blízkém východě Mezinárodní měnový fond varuje před dopady na globální ekonomiku Růst cen energií může zvýšit inflaci v Evropě Ceny ropy rostou kvůli obavám z narušení dodávek přes Hormuzský průliv Eskalující napětí mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupilo již do šestého dne a vyvolává obavy z širších ekonomických dopadů. Rostoucí ceny energií a nejistota ohledně dalšího vývoje konfliktu tak znovu podkopávají důvěru investorů na evropských trzích. Hlavní evropské indexy se během ranního obchodování pohybovaly v červených číslech. Německý index DAX oslabil přibližně o 0,4 %, francouzský CAC 40 zaznamenal podobný pokles a britský index FTSE 100 ztratil kolem 0,1 %. I když jde o relativně mírné pohyby, ukazují, že investoři zůstávají opatrní a vyčkávají na další vývoj geopolitické situace. Napětí na trzích je úzce spojeno s vývojem konfliktu mezi Íránem a západními zeměmi. Vojenské operace začaly víkendovými raketovými útoky Spojených států a Izraele na íránské cíle. Konflikt se však rychle rozšířil a v dalších dnech přinesl několik dramatických událostí. Americká ponorka například ve středu potopila íránskou válečnou loď poblíž Srí Lanky. Krátce poté protivzdušná obrana NATO zničila balistickou raketu odpálenou Íránem směrem k Turecku. Tyto události zvýšily obavy, že konflikt může přerůst v širší regionální krizi. Naděje na rychlé diplomatické řešení zatím nejsou příliš velké. Americký Senát totiž hlasoval proti návrhu, který měl zastavit leteckou kampaň a vyžadoval, aby vojenské operace byly schváleny Kongresem. Výsledek hlasování naznačuje, že Spojené státy jsou připraveny ve vojenské operaci pokračovat. Další nejistotu přinesly také zprávy z Íránu. Podle informací z Washingtonu se favoritem na nástupnictví po zavražděném nejvyšším vůdci stal jeho syn Mojtaba Chameneí. Tento vývoj může naznačovat, že íránské vedení není připraveno ustoupit mezinárodnímu tlaku, což by mohlo konflikt dále prodloužit. Mezinárodní instituce proto začínají upozorňovat na možné ekonomické dopady. Generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová uvedla, že současná situace představuje test odolnosti globální ekonomiky. Podle ní by dlouhodobější konflikt mohl výrazně ovlivnit ceny energií, růst světové ekonomiky i inflaci. Právě růst cen energií je jedním z hlavních důvodů, proč jsou evropské trhy nervózní. Evropa je totiž výrazně závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Pokud by ceny energií pokračovaly v růstu, mohlo by to zvýšit inflaci a zároveň zpomalit ekonomický růst. Rostoucí ceny energií zároveň vytvářejí tlak na Evropskou centrální banku. Investoři se obávají, že vyšší inflace by mohla centrální banku donutit znovu zvýšit úrokové sazby. Vyšší sazby by však mohly dále zpomalit ekonomiku eurozóny. Guvernér Banque de France a člen Rady guvernérů Evropské centrální banky François Villeroy de Galhau se však snažil tyto obavy zmírnit. Uvedl, že v současnosti nevidí důvod, proč by centrální banka měla sazby zvyšovat. Podle něj může konflikt sice zvýšit inflaci, ale zároveň může negativně ovlivnit ekonomický růst. Výsledný dopad tak bude záviset především na délce trvání konfliktu. Investoři budou během dne sledovat také nová makroekonomická data z eurozóny. Očekává se zveřejnění statistik o maloobchodním prodeji, které mohou nabídnout další pohled na sílu evropské ekonomiky. Analytici předpokládají, že maloobchodní tržby v lednu vzrostly o 0,3 % oproti předchozímu měsíci a meziročně o přibližně 1,7 %. Vedle makroekonomických zpráv přinášejí další impulzy také výsledky jednotlivých společností. Britský výrobce spotřebního zboží Reckitt Benckiser překonal očekávání analytiků díky silným prodejům na rozvíjejících se trzích. Společnost zároveň uvedla, že v roce 2026 očekává růst svých hlavních podnikatelských aktivit o čtyři až pět procent. Pozitivní výhled představila také logistická společnost Deutsche Post, která očekává vyšší provozní zisk v roce 2026. Švýcarská pojišťovna Zurich Insurance oznámila rekordní roční zisk, zatímco dermatologická společnost Galderma zvýšila svůj dlouhodobý prodejní cíl pro svůj hlavní lék. Významným tématem zůstávají také energetické trhy. Ceny ropy během týdne výrazně vzrostly, protože investoři se obávají narušení dodávek z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent posílila přibližně o 2,9 % na více než 83 dolarů za barel, zatímco americká ropa WTI vzrostla o více než 3 % a obchodovala se kolem 77 dolarů za barel. Od začátku konfliktu tak ceny ropy vzrostly zhruba o 16 %. Největší obavy panují kolem Hormuzského průlivu, kterým prochází přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Útoky na tankery v této oblasti vyvolávají obavy, že doprava přes tento klíčový energetický koridor může být výrazně omezena. Pro evropské investory tak zůstává hlavním tématem otázka, jak dlouho bude konflikt pokračovat a jak silně ovlivní ceny energií. Vývoj na Blízkém východě tak bude i v následujících dnech pravděpodobně jedním z nejdůležitějších faktorů určujících směr finančních trhů.