​ Očekává se, že cena ropy poprvé za čtyři roky překročí hranici 100 USD za barel, přičemž trhy prudce reagují na páteční uzavírací cenu 92 USD. Současná blokáda Hormuzského průlivu, trvající již 9 dní, bezprostředně ohrožuje 25 % celosvětových dodávek ropy a zemního plynu. Analytici Goldman Sachs predikují možný nárůst ceny až na 150 USD za barel do konce měsíce, zatímco extrémní tržní scénáře počítají s hodnotou až 250 USD za barel.   Cena ropy ​ se ocitá na prahu dramatického růstu a očekává se, že poprvé za poslední čtyři roky překoná klíčovou psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Tento strmý vzestup je přímým důsledkem válečného konfliktu v Íránu, který tvrdě zasáhl globální dodávky energií. Před pondělním otevřením trhů panovalo mezi obchodníky značné napětí, jelikož surová ropa má nakročeno k překonání milníku, jenž byl naposledy pokořen během počáteční fáze invaze na Ukrajinu. Krize v Hormuzském průlivu a hrozba inflace Trhy zachvátily obavy z další vlny inflace, protože strategicky kritický Hormuzský průliv zůstává již devět dní zablokován. Na této úzké námořní tepně přitom závisí celá čtvrtina celosvětových dodávek ropy a zemního plynu. Americký ministr energetiky Chris Wright v neděli varoval, že toto narušení dodavatelských řetězců pravděpodobně potrvá ještě několik týdnů. Situaci dokresluje fakt, že během uplynulého víkendu proplul průlivem pouze jediný tanker, zatímco v běžných dnech se jedná o desítky plavidel. Vážnost situace potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se stal prvním západním lídrem, jenž přímo apeloval na íránského prezidenta, aby klíčovou námořní cestu znovu otevřel. Zatímco se asijské trhy chystaly na noční obnovení obchodování, analytici předpovídali okamžitý cenový skok ze zavírací páteční hodnoty 92 dolarů. S rostoucí hrozbou dlouhodobé výluky průlivu se však výhledy prudce zhoršují. Analytici z Wall Street, konkrétně z investiční banky Goldman Sachs, o víkendu nezávisle na sobě varovali, že by se ropa mohla vyšplhat až k hranici 150 dolarů za barel, pokud geopolitická krize neustoupí do konce tohoto měsíce. V extrémních a dosud bezprecedentních scénářích dokonce někteří komoditní obchodníci varují před možným růstem až k 250 dolarům za barel. Tyto cenové šoky se nevyhnutelně promítnou i do maloobchodu – ve Velké Británii hrozí, že cena za naplnění rodinného vozu benzinem opět překoná hranici 100 liber, a to poprvé od začátku války na Ukrajině. Nové vedení v Íránu a vyostřená rétorika Fundamentální tlak na ceny surovin se dále komplikuje politickým vývojem uvnitř samotného Íránu. Státní média v neděli večer oznámila, že novým nejvyšším duchovním vůdcem země byl vybrán syn zesnulého ajatolláha Alího Chameneího. Volba 56letého Mojtaby Chameneího, který je považován za zastánce tvrdé linie střední úrovně, jasně signalizuje ochotu Teheránu pokračovat v konfrontaci se Spojenými státy. Tento krok nepochybně vyvolá ostrou reakci Donalda Trumpa, který již dříve označil Chameneího mladšího za "lehkou váhu" a v neděli dodal, že žádný nový lídr bez jeho osobního schválení "dlouho nevydrží". Nový nejvyšší vůdce byl zvolen po devíti dnech neformálních konzultací, do kterých se zapojilo 88 kleriky ze Shromáždění znalců. Podle člena shromáždění Hosseinaliho Eškevariho tento krok zaručuje, že odkaz a jméno Chameneího budou pokračovat. Je známo, že nový lídr udržuje úzké vazby na mocné Islámské revoluční gardy (IRGC), elitní vojenskou sílu spjatou s tvrdým jádrem islámské republiky. Samotný proces volby byl narušen válkou – členové shromáždění potvrdili, že americké a izraelské nálety jim znemožnily svolat osobní zasedání k oficiálnímu potvrzení volby. Z Washingtonu mezitím nepřicházejí žádné signály o deeskalaci konfliktu. Na otázku ohledně možného vyslání speciálních komand k zajištění íránských zásob uranu Trump lakonicky prohlásil, že ve hře jsou naprosto všechny možnosti.