Potraviny a energie výrazně zpomalily růst cen. Inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 % Největší vliv měly levnější energie a pomalejší růst cen potravin Ceny služeb však nadále rostou výrazně rychleji než zboží Konflikt na Blízkém východě může inflaci v dalších měsících zvýšit Spotřebitelské ceny v České republice v únoru meziročně vzrostly o 1,4 %, což představuje zpomalení oproti lednové hodnotě 1,6 %. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od října 2016. Data potvrdil Český statistický úřad ve své finální zprávě. K výraznému zpomalení inflace přispěl především vývoj cen potravin, nealkoholických nápojů a energií. Tyto položky měly v posledních měsících klíčový vliv na celkový cenový vývoj v ekonomice. Meziměsíčně ceny dokonce mírně klesly. Spotřebitelské ceny se v únoru snížily o 0,1 %, což ukazuje na krátkodobé zmírnění cenových tlaků. Vývoj cen potravin byl přitom velmi různorodý. Některé položky výrazně zlevnily, jiné naopak zdražily. Polotučné mléko meziročně zlevnilo o přibližně 20 %, zatímco oleje a tuky klesly o 21,3 %. Zpomalení růstu zaznamenaly také další potraviny. Výrobky z obilovin zdražily o 1,5 % a nealkoholické nápoje o 1,7 %, což představuje výrazně pomalejší tempo než v předchozích obdobích. Na druhé straně však některé potraviny zdražovaly výrazněji. Ceny hovězího masa vzrostly téměř o 22 % a vejce zdražila o 16,5 %. Výrazné rozdíly mezi zbožím a službami Celkový vývoj inflace byl v únoru ovlivněn také rozdílným pohybem cen zboží a služeb. Ceny zboží meziročně klesly o 0,7 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 4,5 %. Právě sektor služeb zůstává jedním z hlavních zdrojů cenových tlaků v ekonomice. Výrazně zdražovalo například ubytování, jehož ceny meziročně vzrostly o 6,8 %. Rostly také ceny stravovacích služeb, které zdražily o 4,2 %. Dalším významným faktorem byl růst nákladů na bydlení. Nájemné vzrostlo o 6,1 %, zatímco vodné a stočné zdražilo o téměř 4 %. Zdražování se projevilo také v některých dalších oblastech služeb. Sociální péče zdražila o 9,7 % a rekreační služby o přibližně 5 %. Naopak ceny energií působily protiinflačně. Elektřina meziročně zlevnila o 11,9 % a zemní plyn o 7,2 %. Pokles zaznamenaly také pohonné hmoty a maziva, jejichž ceny byly o 8,4 % nižší než před rokem. Meziměsíční pokles cen potravin V meziměsíčním srovnání se cenová dynamika odvíjela především od vývoje cen potravin a nápojů. Nealkoholické nápoje zlevnily o 2,8 %, zatímco některé základní potraviny zaznamenaly výraznější pokles. Například margarín zlevnil o 16,9 % a trvanlivé polotučné mléko o 7,6 %. Pokles cen se projevil také u některých masných výrobků. Vepřové maso zlevnilo o 2,2 %. Podobný pokles byl zaznamenán také u čokolády a kakaa, jejichž ceny klesly rovněž o 2,2 %. Alkoholické nápoje v meziměsíčním srovnání rovněž zlevnily. Cena vína klesla o 6,2 %, zatímco pivo zlevnilo o 3,5 % a likéry o 3,1 %. Naopak zdražovaly především služby spojené s cestováním. Dovolené a zájezdy zdražily o 4,8 %, což je typický sezónní vývoj před začátkem turistické sezóny. Z potravin meziměsíčně zdražily především zelenina a vejce. Česko patří mezi země s nejnižší inflací v Evropě Zpomalení cenového růstu zlepšilo také mezinárodní postavení České republiky v evropském srovnání inflace. V rámci 41 sledovaných zemí měla Česká republika v únoru devátou nejnižší inflaci. Ještě v lednu se přitom nacházela na 12. místě, takže si v žebříčku polepšila o tři příčky. Tento vývoj naznačuje, že cenové tlaky v české ekonomice se v posledních měsících výrazně zmírnily. Přesto však některé sektory, zejména bydlení a služby, zůstávají zdrojem relativně rychlého růstu cen. Konflikt na Blízkém východě může inflaci znovu zvýšit Současný vývoj inflace však nemusí být dlouhodobý. V následujících měsících se totiž mohou projevit dopady geopolitického napětí na světových trzích. Růst cen ropy v souvislosti s konfliktem v Perském zálivu se již začal promítat do cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Tento faktor by mohl v březnu způsobit opětovné zrychlení inflace. Kromě ropy rostou také ceny dalších komodit, například zemního plynu a hnojiv. To může postupně zvýšit náklady zemědělských producentů a následně se promítnout do cen potravin. Další vývoj inflace bude proto záviset především na tom, jak dlouho bude geopolitické napětí trvat. Pokud by se situace na Blízkém východě rychle stabilizovala, dopady na inflaci by mohly být pouze krátkodobé. V opačném případě by však mohlo dojít k kombinaci vyšší inflace a slabšího ekonomického růstu.