​ Cena ropy West Texas Intermediate (WTI) vzrostla z úrovně nízkých 60 USD na přibližně 90 USD za barel, což představuje největší týdenní zisk této komodity od roku 1985. Představitelé Federálního rezervního systému varují, že válečný konflikt může negativně ovlivnit krátkodobý inflační výhled a oddálit plánované snižování úrokových sazeb v letošním roce. Geopolitické napětí a uzavření Hormuzského průlivu zvyšují ekonomickou nejistotu, přičemž vojenské plánování počítá s operacemi v délce minimálně 100 dní oproti původním odhadům 4 až 5 týdnů. Klíčovou otázkou pro budoucí nastavení měnové politiky zůstává podle představitelů Fedu míra perzistence vysokých cen energií a jejich dopad na celkovou inflaci.   Představitelé amerického Federálního rezervního systému začínají otevřeně hovořit o tom, že probíhající válka v Íránu může výrazně ovlivnit krátkodobý výhled inflace a prohloubit ekonomickou nejistotu. Tato nová geopolitická realita by mohla potenciálně oddálit jakékoliv další snižování úrokových sazeb, které bylo zvažováno pro pozdější část tohoto roku. Centrální bankéři nyní pečlivě sledují vývoj na komoditních trzích, zejména pokud jde o ceny energií. Nejistota ohledně inflačního výhledu Prezident newyorského Fedu John Williams tento týden potvrdil, že válka v Íránu je faktorem, který zjevně ovlivní krátkodobý inflační výhled. Podle jeho slov bude klíčové sledovat, jak dlouho bude tento stav trvat a jak moc bude perzistentní, nicméně dopad na celkovou inflaci je podle něj nevyhnutelný. Williams zároveň zdůraznil, že konflikt zvyšuje nejistotu ohledně celkového ekonomického výhledu, jelikož nikdo v tuto chvíli nedokáže přesně odhadnout širší důsledky pro finanční podmínky. Ačkoliv Spojené státy nejsou na ropě ​ tak závislé jako před 50 lety a historické zkušenosti ukazují, že pohyby cen ropy fundamentálně nemění směr ekonomiky, Williams situaci nebere na lehkou váhu. Dívá se na ni optikou dopadu na základní sílu americké ekonomiky a míru inflace. Podobný postoj zaujímá i prezidentka bostonského Fedu Susan Collins, která vidí v konfliktu zhoršení již tak značně nejistého výhledu s přetrvávajícími riziky směrem vzhůru, ačkoliv stále věří v pokles inflace později v tomto roce po odeznění efektů cel. Reakce trhu s ropou Mnohem opatrnější tón zaznívá od Neela Kashkariho z minneapoliského Fedu. Ten měl původně v plánu jedno snížení úrokových sazeb v letošním roce, avšak útoky na Írán jeho jistotu podkopaly. Kashkari nyní potřebuje vidět více dat, přičemž klíčovou otázkou pro něj zůstává, jak trvalé budou vyšší ceny energií. Trh s ropou na situaci reagoval extrémní volatilitou. Ceny ropy zaznamenaly svůj největší týdenní zisk od roku 1985, když konflikt překročil hranici jednoho týdne a kriticky důležitý Hormuzský průliv zůstal fakticky uzavřen pro tranzitní dopravu. Ropa West Texas Intermediate (WTI) se v pátek obchodovala kolem 90 dolarů za barel, což představuje prudký nárůst z úrovně nízkých 60 dolarů před vypuknutím konfliktu. Tento cenový šok vytváří na trzích značné napětí. Délka trvání konfliktu Zatímco prezident Trump stanovil základní časový rámec války na čtyři až pět týdnů s možností prodloužení za účelem odstranění současného režimu v Teheránu, vojenské plánování naznačuje delší horizont. Velitelství US Central Command údajně žádá Pentagon o vyslání dalších důstojníků vojenského zpravodajství na podporu operací proti Íránu na dobu nejméně 100 dní, pravděpodobně však až do září. Tato diskrepance v časových odhadech jen přilévá olej do ohně nejistoty na trzích.