​ Prezident minneapoliského Fedu Neel Kashkari uvedl, že konflikt v Íránu zvýšil nejistotu ohledně ekonomického výhledu USA a zkomplikoval predikce nastavení úrokových sazeb pro rok 2026. Fed v loňském roce snížil cílové pásmo úrokových sazeb o tři čtvrtě procentního bodu na 3,50 % až 3,75 % ve snaze vrátit inflaci k cílové úrovni 2 %. Rostoucí ceny ropy v reakci na geopolitické napětí přiměly trhy přehodnotit očekávání ohledně snižování sazeb, jelikož hrozí zpomalení pokroku v desinflačním procesu. Kashkari varoval, že pokud zůstane celková inflace zvýšená po delší dobu v návaznosti na pětileté období vysokých cen, může to negativně ovlivnit inflační očekávání.   Prezident Federální rezervní banky v Minneapolis Neel Kashkari v úterý uvedl, že eskalace konfliktu v Íránu výrazně zvýšila nejistotu ohledně ekonomického výhledu Spojených států. Tato geopolitická nestabilita podle něj komplikuje předpovědi centrální banky týkající se budoucího nastavení úrokových sazeb, což má přímý dopad na komoditní trhy, zejména na ropu ​. Během akce pořádané agenturou Bloomberg v New Yorku Kashkari přiznal, že ještě před několika dny měl ohledně výhledu značnou důvěru. Situace se však změnila zahájením společného útoku USA a Izraele na Írán. Kashkari, který má v letošním roce hlasovací právo ve Federálním výboru pro volný trh (FOMC), vstoupil do roku 2026 s očekáváním, že slábnoucí inflační tlaky otevřou cestu k jednomu snížení úrokových sazeb. Nyní však centrální bankéři musí vyhodnotit, jak hluboký a dlouhodobý dopad bude mít tento nový šok na globální ekonomiku. Geopolitická rizika a inflace Klíčovou otázkou, se kterou se nyní potýká nejen Fed, ale i finanční trhy, je délka trvání konfliktu. Kashkari se zamýšlí nad tím, zda bude situace připomínat spíše dlouhodobý konflikt na Ukrajině, nebo zda půjde o scénář podobný útoku Hamásu na Izrael. Právě odpověď na tuto otázku bude mít zásadní vliv na měnovou politiku. Inflační dopady takových konfliktů bývají nepředvídatelné, a proto bude nutné pečlivě sledovat přicházející data. Fed v loňském roce snížil své cílové pásmo pro jednodenní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na úroveň 3,5 % až 3,75 %. Cílem tohoto kroku bylo podpořit slábnoucí trh práce a zároveň pokračovat ve snižování vysoké inflace zpět k cílové hladině 2 %. Reakce trhů a ceny ropy Zatímco představitelé Fedu byli letos v poskytování výhledu měnové politiky poměrně zdrženliví, finanční trhy počítaly s dalším snižováním sazeb v roce 2026. Tato očekávání však začala slábnout s tím, jak rostly ceny ropy, což ohrožovalo dosavadní pokrok ve snižování inflace. Paradoxně by však očekávání nižších sazeb mohla znovu ožít, pokud by se ukázalo, že válečný konflikt pod vedením Trumpovy administrativy bude mít výrazně negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Kashkari ve svém projevu poznamenal, že ačkoliv se Fed obvykle snaží sledovat signály jádrové inflace, v současné situaci může být přístup odlišný. Pokud by celková inflace zůstala zvýšená po delší dobu – a to po pěti letech již zvýšené inflace – jednalo by se o scénář vyžadující zvýšenou pozornost, zejména s ohledem na ukotvení inflačních očekávání. Před útokem na Írán hodnotil šéf minneapoliského Fedu ekonomický výhled poměrně pozitivně, s očekáváním zmírnění inflace a trhem práce, který byl sice měkčí, ale stále v dobré kondici.