Válka mezi Spojenými státy a Íránem vyvolala prudký růst cen energií, což představuje významné riziko pro globální ekonomiku. Evropa a Asie jsou nejzranitelnější kvůli závislosti na dovozu energií USA jsou částečně chráněny díky domácí produkci ropy a plynu Ceny ropy Brent vzrostly téměř o 30 % během týdne Vyšší ceny energií mohou oddálit snižování úrokových sazeb centrálních bank Přestože se konflikt týká geopolitiky USA, ekonomické dopady pravděpodobně pocítí výrazněji Evropa a Asie, zatímco Spojené státy budou díky své energetické produkci relativně chráněny. Analytici upozorňují, že americká ekonomika sice také pocítí růst cen paliv, ale její pozice velkého producenta ropy a plynu ji částečně izoluje od nejhorších dopadů. Evropské a asijské ekonomiky jsou naopak silně závislé na dovozu energií, což zvyšuje jejich zranitelnost při cenových šocích. USA jsou částečně chráněny díky domácí produkci Spojené státy se v posledních letech díky rozvoji těžby z břidlicových ložisek staly energetickou velmocí. Oficiální data ukazují, že USA jsou čistým exportérem zemního plynu od roku 2017 a ropy od roku 2020. To znamená, že americký energetický sektor může z vyšších cen dokonce profitovat. Producenti ropy a plynu získávají vyšší příjmy, pokud ceny komodit rostou. Americké domácnosti však přesto pocítí negativní dopad prostřednictvím vyšších cen benzínu. Cena pohonných hmot v USA vzrostla během jednoho týdne z 2,98 dolaru na 3,32 dolaru za galon, což je nejvyšší úroveň od roku 2024. Analytici upozorňují, že růst cen paliv dopadá nejvíce na domácnosti s nižšími příjmy, které utrácejí větší část svých rozpočtů za dopravu. Evropa čelí výraznému růstu cen plynu Evropské ekonomiky jsou mnohem citlivější na energetické šoky než Spojené státy. Důvodem je vysoká závislost na dovozu energií, především zemního plynu. Zatímco cena ropy Brent během minulého týdne vzrostla téměř o 30 %, evropské ceny plynu vyskočily přibližně o dvě třetiny. Tento rozdíl je zásadní, protože plyn hraje v evropské energetice mnohem větší roli než v americké. Analýza společnosti Oxford Economics naznačuje, že největší dopad by mohl pocítit italský hospodářský systém, kde by inflace ve čtvrtém čtvrtletí mohla být o více než jeden procentní bod vyšší, než se původně očekávalo. Celá eurozóna a Spojené království by mohly zaznamenat zvýšení inflace o více než 0,5 procentního bodu. Naproti tomu ve Spojených státech by podle stejné analýzy inflace vzrostla pouze asi o 0,2 procentního bodu. Asijské ekonomiky jsou silně závislé na dovozu ropy Vedle Evropy jsou velmi zranitelné také některé velké asijské ekonomiky, zejména ty, které dovážejí velké objemy ropy z oblasti Perského zálivu. Mezi nejvíce exponované země patří Čína, Indie a Jižní Korea, které patří mezi největší světové dovozce ropy a zemního plynu. Čína například dováží přibližně 70 až 75 % své spotřeby ropy, přičemž významná část těchto dodávek prochází strategickým dopravním koridorem Hormuzským průlivem. Přesto má Čína určité možnosti, jak dopady zmírnit. Země disponuje rozsáhlými strategickými zásobami ropy a může také omezit export rafinovaných produktů, aby zajistila dostatek paliv pro domácí trh. Ekonomové navíc upozorňují, že mírně vyšší inflace by pro Čínu nemusela být nutně negativní, protože země v poslední době čelí spíše deflačním tlakům. Vyšší ceny energií mohou poškodit globální růst Růst cen ropy a plynu má široké ekonomické důsledky. Vyšší náklady na energii zvyšují výrobní náklady podniků, zdražují dopravu a snižují kupní sílu domácností. Ekonomové proto upozorňují, že vyšší ceny energií představují mechanismus přerozdělování příjmů mezi zeměmi. Exportéři energií mohou získat vyšší příjmy, zatímco dovozci čelí zhoršení obchodní bilance a zpomalení ekonomiky. Konečný dopad však bude záviset především na dvou faktorech: jak dlouho bude konflikt trvat a jak vysoko ceny energií vystoupají. Dopady na měnovou politiku Energetický šok může také změnit očekávání ohledně měnové politiky centrálních bank. Vyšší ceny energií zvyšují inflaci, což může přimět centrální banky k opatrnějšímu přístupu. Například Bank of England nyní podle finančních trhů pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny a investoři už neočekávají tolik snížení sazeb jako dříve. Podobná situace se začíná rýsovat i v eurozóně, kde trhy dokonce zvažují možnost zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou, pokud by inflační tlaky výrazně zesílily. Ve Spojených státech se očekává, že Federální rezervní systém bude vyčkávat a sledovat vývoj situace. Vyšší ceny energií mohou oddálit případné snižování úrokových sazeb. Celkově tak konflikt na Blízkém východě představuje významný faktor nejistoty pro globální ekonomiku a finanční trhy.