​ ​ ​ Cena americké ropy vzrostla o 9,2 % na 88,47 USD za barel, zatímco mezinárodní benchmark Brent posílil o 6,7 % na 91,16 USD za barel. V týdenním vyjádření zaznamenaly ceny americké ropy a ropy Brent prudký nárůst o 32 %, respektive 25 %, v důsledku konfliktu s Íránem a zastavení přepravy přes Hormuzský průliv. Geopolitické napětí a potenciální zastavení těžby v Perském zálivu zvyšují riziko dalšího růstu cen komodit a následné energetické inflace.   Páteční obchodování na amerických akciových trzích začalo výrazným poklesem a hlavní indexy směřují k týdenním ztrátám. Investory znepokojila kombinace nečekaně slabých údajů z trhu práce a rostoucích obav z geopolitické situace, které se šíří napříč finančními trhy. Index Dow Jones se propadl o 676 bodů, což představuje ztrátu 1,41 %. Index S&P 500 klesl o 1,26 % a technologicky zaměřený Nasdaq odepsal 1 %. Takzvaný index strachu na Wall Street (VIX) vyskočil o 12 %, což signalizuje zvýšenou nervozitu mezi obchodníky. Ropný šok a geopolitické napětí Ceny energií pokračují v dramatickém růstu. Americká ropa ​ WTI vyletěla o 9,2 % na 88,47 USD za barel. Severomořská ropa Brent, která slouží jako mezinárodní benchmark, si připsala 6,7 % a obchoduje se za 91,16 USD za barel. Ceny americké ropy a Brentu tento týden vzrostly o 32 %, respektive o 25 %, jelikož konflikt s Íránem zastavil tok ropy přes Hormuzský průliv a způsobil výpadky u producentů v regionu. „Akciový trh se stává stále zranitelnějším vůči otřesům na Blízkém východě, což činí cestu nejmenšího odporu směrem dolů,“ uvedl ve své poznámce Craig Johnson, hlavní tržní technik společnosti Piper Sandler. Napětí dále eskaloval prezident Donald Trump, který v pátek na sociálních sítích prohlásil, že s Íránem nebude uzavřena žádná dohoda „kromě bezpodmínečné kapitulace“. Katarský ministr energetiky Saad al-Kaabi pro Financial Times předpověděl, že všichni vývozci energie z Perského zálivu budou nuceni zastavit těžbu, což požene ceny ropy výše. Vyšší ceny energií by mohly znovu rozdmýchat inflaci, což drásá nervy investorům na Wall Street. Slabý trh práce a hrozba stagflace Obavy z energetické inflace byly v pátek ráno umocněny zprávou o stavu zaměstnanosti, která dopadla hůře, než se očekávalo. Podle nejnovějších údajů americká ekonomika v únoru ztratila 92 000 pracovních míst a míra nezaměstnanosti stoupla na 4,4 %. David Russell, globální vedoucí tržní strategie ve společnosti TradeStation, upozornil, že kombinace obchodní nejistoty a stagnace populace ukazuje na slabší ekonomiku v době, kdy ceny energií prudce rostou. Výnosy státních dluhopisů v pátek ráno navzdory slabým údajům o pracovních místech rostly, protože přetrvávají obavy z inflace. Výnos desetiletého dluhopisu se obchodoval na úrovni 4,17 %, což je nárůst z pondělních 3,96 %. Dilema centrální banky „Přidejte vyšší ceny ropy vzhledem ke konfliktu na Blízkém východě a obnovenou nejistotu ohledně cel ke složitému příběhu trhu práce a získáte pro Fed ošemetný stagflační mix rizik,“ uvedla Elyse Ausenbaugh, vedoucí investiční strategie v JP Morgan Wealth Management. Dolarový index se po zprávě o pracovních místech obchodoval bez výraznějších změn a přerušil tak své nedávné zisky. Za tento týden si však připsal 1,7 % a směřuje k nejlepšímu týdennímu výsledku od konce roku 2024, jelikož investoři se v dobách nejistoty uchylují k americké měně jako k bezpečnému přístavu. Ellen Zentner, hlavní ekonomická stratéžka Morgan Stanley Wealth Management, situaci shrnula slovy, že dnešní čísla postavila Fed „mezi mlýnské kameny“.