​ Havárie plynovodu společnosti TGP, který se podílí na produkci téměř poloviny místní elektrické energie, vyvolala v Peru rozsáhlý šok na straně nabídky energií. Narušení dodávek ohrožuje produkci 70 % domácí spotřeby LPG, což má přímý negativní dopad na více než 1000 průmyslových podniků, 2,1 milionu domácností a 1 milion vozidel. Očekává se, že lokální energetický deficit v kombinaci s globálním růstem cen ropy zvýší březnovou inflaci nad únorovou úroveň 0,69 %, čímž ohrozí makroekonomickou stabilitu po loňské nízké inflaci 1,5 %. Nutnost dočasné substituce za dražší alternativní paliva do plánovaného obnovení dodávek v polovině března vede k paralýze výrobních procesů v řadě průmyslových odvětví.   Peruánské podnikatelské svazy se dostávají do ostrého sporu s novou vládou kvůli rozsáhlým nouzovým opatřením, která byla zavedena po nedávné havárii klíčového plynovodu. Pro prozatímního prezidenta Josého Balcázara, který nastoupil do úřadu teprve v únoru po odvolání svého předchůdce, představuje tato situace zásadní zkoušku, a to pouhých několik týdnů před prezidentskými volbami naplánovanými na 12. dubna. Rozsáhlý dopad na energetický sektor a ceny komodit Přerušení provozu na potrubí společnosti Transportadora de Gas del Perú (TGP), k němuž došlo před více než týdnem, vyvolalo nejhorší energetickou krizi za poslední dvě desetiletí. Tento systém je přitom pro zemi naprosto klíčový, protože zajišťuje produkci téměř poloviny místní elektrické energie. Nutné omezování dodávek, které zasáhlo zemní plyn, prudce zvýšilo náklady na energie a odhalilo značnou zranitelnost celé infrastruktury. K napětí na trhu navíc přispívá i globální vývoj, zejména pak zdražující ropa ​ v důsledku válečného konfliktu na Blízkém východě, a také nepříznivé klimatické jevy provázené silnými dešti, které tvrdě dopadají na peruánský agroexportní sektor. Vládní kabinet odhaduje, že plné dodávky komodity by měly být obnoveny do poloviny března. Toto krizové období by však mohlo vyústit v nejvyšší meziměsíční inflaci za poslední rok, taženou právě růstem cen alternativních zdrojů energie. Bývalý ministr hospodářství Alonso Segura upozornil, že dopad na cenovou hladinu bude heterogenní v závislosti na tom, jak moc jsou jednotlivá odvětví na energiích závislá. Zatímco únorová inflace činila 0,69 %, v tomto měsíci by mohla překonat hodnotu z března 2025 ve výši 0,81 %. Je zajímavé, že i přes permanentní politickou nestabilitu, která zemi přinesla osm prezidentů od roku 2018, se peruánská inflace držela na stabilních úrovních – v loňském roce dosáhla pouhých 1,5 %, což ji řadí k nejnižším na světě. Omezení spotřeby a výzvy pro průmysl V reakci na krizovou situaci nařídila vláda zaměstnancům veřejného sektoru v Limě práci z domova až do konce tohoto týdne a apeluje na soukromé společnosti, aby přijaly podobná opatření. Školy a univerzity navíc plošně přecházejí na virtuální výuku. Zmíněný zemní plyn má přitom dominantní postavení v energetickém mixu, jelikož se z něj vyrábí celých 70 % veškerého zkapalněného ropného plynu (LPG) spotřebovaného v Peru. Tuto energii využívá ve svých domácnostech 2,1 milionu obyvatel a pohání milion vozidel. Významná část produkce rovněž směřuje na exportní trhy do Japonska, Jižní Koreje a Číny. Prezident Národní průmyslové společnosti (SNI) Felipe James uvedl, že ačkoliv úřady schválily opatření umožňující dočasný přechod na alternativní paliva, pro mnoho firem je tento krok kvůli vysokým nákladům zkrátka nerealizovatelný. Podle jeho varování je v průmyslovém sektoru postiženo více než 1 000 podniků, přičemž řada z nich již musela zcela zastavit své výrobní procesy závislé na plynulých dodávkách plynu.