​ ​ ​ Cena ropy Brent poprvé od dubna 2024 dosáhla úrovně 90 USD za barel s týdenním nárůstem o 24 %, zatímco ropa WTI posílila o téměř 30 % na 87,46 USD. Geopolitický konflikt na Blízkém východě vedl k sedmidennímu uzavření Hormuzského průlivu, čímž zůstalo zablokováno přibližně 140 milionů barelů ropy mimo trh. Průměrná cena benzínu v USA vzrostla na 3,32 USD za galon, přičemž týdenní skok o téměř 27 centů představuje nejvýraznější cenový nárůst od března 2022. Kombinace prudkého růstu cen energií a nečekané ztráty 92 000 pracovních míst v americké ekonomice vyvolala na trzích obavy ze stagflace.   Finanční trhy si v tomto týdnu bolestivě připomněly, že geopolitické napětí není jen abstraktním pojmem ze zpráv, ale realitou, která se rychle propisuje do cen na dálničních totemech. Ceny pohonných hmot zaznamenaly nejprudší týdenní skok od března 2022 a ropa ​ prudce posiluje, zatímco Hormuzský průliv zůstává zablokován v důsledku eskalující války na Blízkém východě. Akcie leteckých společností se hroutí pod tíhou rostoucích nákladů na palivo a páteční slabá zpráva o zaměstnanosti proměnila obavy o dodávky ropy v něco mnohem hrozivějšího: plnohodnotný strach ze stagflace. Kritická situace na ropném trhu Hlavním hybatelem tržního dění je v současnosti ropa. V pátek se cena ropy Brent poprvé od dubna 2024 dotkla hranice 90 USD za barel a za celý týden si připsala 24 %. Americká lehká ropa WTI mezitím vzrostla o téměř 30 % na 87,46 USD, což představuje největší týdenní skoky od jara 2020, tedy od počátku pandemie COVID-19. Důvod tohoto prudkého nárůstu je geopoliticky složitý, ale z pohledu logistiky prostý. Hormuzský průliv, kterým za normálních okolností prochází přibližně pětina světových dodávek ropy, je fakticky uzavřen již sedm dní. Tato blokáda, jež následovala po americko-izraelských útocích na Írán a rozšíření válečného konfliktu, způsobila, že přibližně 140 milionů barelů ropy zůstalo uvězněno bez možnosti dosáhnout trhu. Reakce akciových indexů a makrodata Do pátečního otevření burzy klesl index Dow Jones o 2,1 % za týden, což naznačovalo jeho nejhorší týdenní výkon od října. Situace se ještě zhoršila po zazvonění zvonu, kdy index odepsal dalších 320 bodů. Spouštěčem byla zpráva o únorové zaměstnanosti, která ukázala, že americká ekonomika nečekaně ztratila 92 000 pracovních míst. Indexy S&P 500 a Nasdaq otevřely se ztrátou 0,9 %, respektive 1,44 %, jen několik dní poté, co S&P 500 odevzdal veškeré své zisky z roku 2026. Trh, který se primárně obával inflace, nyní čelí i strašáku v podobě zpomalení růstu. Výprodeje na akciovém trhu byly sektorově specifické, což vysvětluje, proč index Dow Jones vypadá hůře než technologický Nasdaq. Jen ve čtvrtek klesl Dow o 784,67 bodu, tedy o 1,61 %. Průmysl, materiály a zdravotnictví klesly o více než 2 %, přičemž skupina osobních leteckých dopravců se propadla o 5,4 % a akcie společnosti Southwest ztratily 6,9 %. Finanční sektor, včetně gigantů jako JPMorgan a Goldman Sachs, rovněž táhl index blue-chip akcií dolů. Jedinou skutečnou oporou byly technologie a energetika – Chevron vzrostl o 3,9 % a Broadcom si připsal 4,8 %. Dopad na spotřebitele a politika Růst cen na termínovém trhu se bleskově přenesl k čerpacím stanicím. Asociace AAA ve čtvrtek uvedla, že národní průměr za běžný benzín vyskočil během jediného týdne o téměř 27 centů na 3,25 USD za galon, což je nejvýraznější týdenní pohyb od března 2022. Do pátku se průměrná cena vyšplhala na přibližně 3,32 USD. Politická reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Prezident Donald Trump pro agenturu Reuters suše konstatoval: „Pokud rostou, tak rostou,“ a to i přesto, že úředníci Bílého domu horečně hledají možnosti, jak zabránit tomu, aby se cenový šok stal politickou událostí sám o sobě.