​ Ceny ropy zaznamenaly největší jednodenní nárůst od pandemie Covid-19, když skokově vzrostly až na 120 USD za barel oproti hodnotám pod 70 USD z minulého měsíce, načež po verbální intervenci zemí G7 korigovaly zpět pod úroveň 100 USD. Silné proinflační tlaky vyvolané energetickým šokem vedly k radikálnímu přehodnocení tržních očekávání ohledně kroků Bank of England. Investoři nyní zaceňují zvýšení úrokových sazeb na 4 % namísto původně predikovaného uvolňování měnové politiky na úroveň 3,25 %. Makroekonomický šok se již propisuje do koncových cen pohonných hmot, když ve Velké Británii benzin zdražil o 5 pencí na 1,37 GBP a nafta o 9 pencí na 1,51 GBP za litr. Při dlouhodobém setrvání ceny ropy na hranici 100 USD by tyto částky mohly vzrůst až na 1,50 GBP za benzin a 1,80 GBP za naftu.   Britská ministryně financí Rachel Reevesová vydala důrazné varování před novou vlnou inflace. Důvodem je aktuální válečný konflikt v Íránu, který vyvolal na trzích s komoditami paniku a způsobil vůbec největší jednodenní skok cen ropy ​ od pandemie nemoci covid-19. Podle jejího vyjádření tento prudký nárůst cen energií vyvine v nadcházejících měsících silný tlak na růst spotřebitelských cen. Extrémní výkyvy na trhu s ropou Nervozita spojená s možným dlouhodobým narušením dodávek paliv z oblasti Perského zálivu hnala ceny strmě vzhůru. Během obchodování ropa vyskočila až na úroveň 120 dolarů za barel. Situaci na trhu následně mírně uklidnilo prohlášení ministrů financí zemí G7, kteří potvrdili připravenost přijmout nezbytná opatření na podporu energetického trhu. Díky tomu cena ropy ještě tentýž den klesla zpět pod hranici 100 dolarů za barel. I přesto však trh zůstává výrazně výše než před měsícem, kdy se tato komodita obchodovala pod úrovní 70 dolarů za barel. Při pondělním projevu v britském parlamentu Reevesová zdůraznila, že její ekonomický přístup bude zodpovědný a bude pružně reagovat na měnící se globální situaci. Hospodářské dopady blízkovýchodní krize budou podle ní přirozeně záviset na délce a intenzitě celého konfliktu, přičemž dosavadní tržní pohyby jasně ukazují na nadcházející proinflační tlaky. Úrokové sazby a dopady na spotřebitele Vývoj na komoditních trzích již donutil investory přehodnotit svá očekávání ohledně kroků centrální banky. Trhy nyní sázejí na to, že guvernér Andrew Bailey a jeho kolegové z Bank of England budou nuceni v boji proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na 4 %. Jde o ostrý obrat oproti minulému měsíci, kdy investoři naopak očekávali v letošním roce až dvojí snížení výpůjčních nákladů na cílových 3,25 %. Dražší ropa se již začíná propisovat do koncových cen na čerpacích stanicích. Podle dat britského autoklubu RAC zdražil benzin od začátku války o 5 pencí na 1,37 libry za litr, zatímco cena nafty stoupla o 9 pencí na 1,51 libry. Zástupci RAC navíc varovali, že pokud by se cena ropy dlouhodoběji usadila na hodnotě 100 dolarů za barel, mohlo by to vyhnat cenu benzinu až na 1,50 libry a naftu dokonce na 1,80 libry za litr. Politický tlak a otázka spotřební daně Vzhledem k tomuto ropnému šoku čelí ministryně financí sílícím požadavkům na zrušení plánovaného zvýšení spotřební daně z pohonných hmot. Konzervativci se chystají v úterý předložit návrh na zrušení tohoto postupného zvyšování, které mělo vstoupit v platnost od září. Plán původně počítal s tím, že se odvody vrátí k pravidelnému každoročnímu navyšování o úroveň inflace do března 2026. Reevesová v pondělí v Dolní sněmovně nevyloučila případný odklad tohoto kroku. Zároveň se však shodla s bývalým ministrem financí Jeremym Huntem, že je zatím příliš brzy na to, aby bylo možné plně vyhodnotit dopad válečného konfliktu na peněženky domácností. Dva zdroje z vládní čtvrti Whitehall nicméně potvrdily, že ministerstvo financí možná bude nuceno své plány ohledně daně z pohonných hmot přehodnotit, i když konečné rozhodnutí padne pravděpodobně až s blížícím se zářijovým termínem.