​ Americká ekonomika v únoru nečekaně ztratila 92 000 pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla ze 4,3 % na 4,4 %. Fed pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny, jelikož ropný šok způsobený válkou v Íránu představuje riziko opětovného růstu inflace. Údaje o zaměstnanosti za předchozí dva měsíce byly revidovány směrem dolů o celkem 69 000 míst, přičemž průměrná tvorba míst se blíží nule. Výrazný pokles pracovních míst byl částečně způsoben stávkou ve zdravotnictví, která se týkala 30 000 pracovníků, a nepříznivým zimním počasím.   Únorová zpráva o zaměstnanosti ve Spojených státech přinesla studenou sprchu pro investory, kteří doufali ve stabilizaci pracovního trhu. Navzdory slabým číslům však nelze automaticky očekávat, že Federální rezervní systém tento měsíc přistoupí ke snížení úrokových sazeb. Hlavní brzdou pro uvolňování měnové politiky je aktuální cenový šok, kterým prochází ropa ​ v důsledku války v Íránu, což obnovuje obavy z růstu inflace. Prezidentka sanfranciského Fedu Mary Dalyová v rozhovoru pro CNBC přiznala, že aktuální data upoutala její pozornost. Podle ní může být trh práce o něco slabší, než se doposud zdálo. Dalyová zdůraznila, že centrální banka nyní čelí „oboustranným rizikům“. Na jedné straně stojí ochlazující se ekonomika, na straně druhé inflační hrozba spojená s energiemi. Ropný šok je podle ní reálným faktorem, jehož dopad bude záviset na délce trvání konfliktu. Nečekaná ztráta pracovních míst Údaje zveřejněné v pátek ukázaly, že americká ekonomika minulý měsíc nečekaně ztratila 92 000 pracovních míst. Míra nezaměstnanosti zároveň vzrostla na 4,4 % z lednových 4,3 %. Tato čísla představují výrazný odklon od narativu o odolném trhu práce, který doposud převládal. Klíčovými faktory tohoto poklesu byly zimní bouře a situace ve zdravotnictví. Právě zdravotnický sektor táhl většinu zisků v lednu i v uplynulém roce. Stávka zaměstnanců Kaiser Permanente však přispěla ke ztrátě 30 000 míst, u kterých se očekává, že se v březnových statistikách vrátí zpět. Významnou roli sehrálo i nepříznivé počasí, které dočasně omezilo ekonomickou aktivitu. Problémem však nejsou jen jednorázové vlivy. Údaje o zaměstnanosti za prosinec a leden byly revidovány směrem dolů o celkových 69 000 míst oproti původně hlášeným hodnotám. Nová pracovní místa v ostatních sektorech navíc nedokázala kompenzovat propad ve zdravotnictví. Dopady na strategii Fedu Elyse Ausenbaugh, vedoucí investiční strategie v JPMorgan Wealth Management, upozorňuje, že ačkoliv únorová data mohou být zkreslená, celkové tempo růstu pracovních míst je dramaticky pomalejší než v roce 2024 a po většinu roku 2025. Pro Fed bude nyní mnohem obtížnější obhájit tezi o stabilizaci trhu práce, kterou využíval jako argument pro trpělivost při dalším snižování sazeb. Dalyová navrhuje posuzovat lednové a únorové zprávy společně, aby se vyhladily výkyvy způsobené stávkami a počasím. Průměr silného ledna a slabého února ukazuje téměř nulovou tvorbu pracovních míst. To stlačuje přírůstky pod takzvanou break-even hranici 30 000 míst, která je nezbytná pro udržení stabilní míry nezaměstnanosti. Tato hranice klesla z původních 100 000 v důsledku nízké porodnosti a imigračních restrikcí zavedených administrativou Donalda Trumpa, které brzdí růst populace. Guvernér Fedu Chris Waller před zveřejněním zprávy naznačil, že pokud by únorová čísla byla silná, preferoval by ponechání sazeb beze změny. Vzhledem ke slabšímu výsledku se pravděpodobně přikloní ke svému původnímu postoji podporujícímu snížení sazeb. Nicméně geopolitické napětí a drahá ropa zůstávají proměnnou, která může plány centrální banky ještě zkomplikovat.